Freud

Proniknutí do tmy, za dveře "zazděné" třinácté komnaty duše, začíná na pohovce Freudově. Zaklíněné prožitky, zkreslené vzpomínky, tajuplné sny, teď vznítily se v nitru, rozhořely se v hlavě. Posviťme si na ně. Hloubejte o nich - důsledně, dychtivě. S nejvyšší vážnou opatrností vstupte do nich, hlouběji, co nejhlouběji, pane doktore. Však ona hlubinná psychologie si své místo na výsluní brzy najde. Je třeba být zcela při vědomí, abychom vystihli, abychom se přiblížili, aby se nám dostala do podvědomí ta část příběhu znepokojujícího čirého nevědomí a dokázali s ní, dle zjištěných odhalení, dále pracovat. V krocích k poznání, k přidanému svitu utajených stránek nitra, přispívá atmosferická garance upravených rysů jemného a vyzrálého herectví M. Clifta, aneb když se z prince stane král. (13.01.2017)

Má vášeň pro Freuda se v tomto případě střetla s mou nenávistí vůči životopisným filmům. A nedopadlo to vůbec špatně. Děj je zde vystavěn kolem Freudových začátků a jeho střetu s pacientkou Annou O., na které postupně staví své teorie. Příjemným bonusem pak je Hustonova režie a jeho expresivní práce s formou obzvlášť ve snových sekvencí. Přestože film pěkně vypráví příběh Freuda a psychoanalýzy v plenkách a plní tak vše, co by se od podobného filmu dalo čekat, stále zde chybí něco, co by z filmu dělalo zásadní umělecké dílo. A proto je film pouze zajímavým, poučným a kvalitním filmem od režiséra mnoha geniálních žánrovek. (04.09.2011)

Huston, Sartre, Goldsmith, Clift. Filmársky na svoju dobu lepší štandard, pre fanúšikov Freuda povinnosť (sila nevedomia, metóda hypnózy, potláčanie traumatických spomienok, výklad snov, Oidipov/Elektrin komplex). Po obsahovej stránke zaujalo priam detektívne pátranie po poznaní. „Najstarší nepriateľ človeka je jeho ješitnosť.“ (01.11.2021)

Som rád, že životopisný snímok tohoto psychovelikána začína až od toho podstatného. Vynecháva sa tým kopa nepodstatných vecí. Vidíme mílniky v myslení a psychoanalýze Freuda a jeho priam detektívne zmýšlanie, ktoré absolutne nenudí. Práve naopak, strháva. Veľký podiel má na tom skvelá réžia Hustona, rovnako aj skvelí herci. Sny Freuda sú silno uveritelné, obsahujúce prvky hororu a drámy. Takisto je film odvážný, rovnako ako Freudove myšlienky o infantilnej sexualite, hoci čiernobiele spracovanie vyznieva ako film zo 40. rokov, nie o 20 rokov neskôr. Nevravím, že na škodu. Hodnotenie: 90% (16.08.2013)

"Jste posedlý neurózami jiných, abyste zapomněl na své vlastní," vytýká Sigmundu Freudovi oportunisticky naladěný kolega a v jedné větě tak shrnuje můj názor na otce psychoanalýzy. Můj dosavadní názor, měl bych dodat. Hustonův film mě totiž přiměl ho zčásti přehodnotit. Nadále si myslím, že k stáru Dr. Freud podlehl sebeklamu, že jsou jeho teorie všespásné a s bohorovností fanatika štěkal na lidi přespříliš ultimativní soudy. Že tím možná víc traumat způsobil, než vyléčil. Ostatně, jeho žák C.G.Jung přes veškerou úctu ke svému mistrovi celou řadu jeho domněnek úspěšně vyvrátil. ;) Jenže Huston se chytře zabývá jen krátkým, podstatně ranějším úsekem psychiatrovy dráhy. Jen těmi okamžiky, kdy na základě konkrétních případů přímo detektivním způsobem hledá a nachází nové metody léčby - zatím ještě váhavě, metodou pokus-omyl. Film se soustředí podstatně víc na téma zrodu psychoanalýzy než na Freuda jako člověka. I Montgomery Clift ho ostatně hraje velmi decentně, neutrálně, bez patosu vyhřezlých emocí, který je životopisným filmům vlastní. Protože Freud kupodivu není životopis, ale nesmírně poutavý a srozumitelný "naučný" film a může posloužit i jako užitečný základ pro studium celé problematiky. 90% (15.08.2007)