Úžasná paní Maiselová

Ani nemám slov. Tohle byla tak neskutečná paráda, že z toho dostávám tik do oka. Možná i proto, že mi do něj definitivně padla úžasná Rachel Brosnahanová, kterou od nynějška stavím na piedestal a nechávám si o ní noc co noc zdát. Bravo, Amy Shermanová-Palladinová, touhle komediální taškařicí jste se mi trefila přímo do středu mého vcelku omezeného vkusu a mé cynické srdéčko radostí plesá. A za to vám patří dík! (01.11.2018)

Kdyby byl tenhle seriál o jeden díl kratší, možná by pak neměl problémy s tempem. Nedoporučuji tohle sjíždět najednou, pak se vám těch čtyřicet minut natáhne na hodinu. Nechápejte to špatně, jako snad všechny hrdinky od Amy Sherman-Palladino i Midge má nevyčerpatelnou zásobu vtipných odpovědí pro každou příležitost, jenže nedostala skutečně důstojného protihráče. Její manažerka Susie je obětí trapného opakovaného vtipu se zaměňováním jejího genderu (drsnější hlas, kalhoty a košile - musí být chlap, ne?) a na tak důležitou roli se prakticky nedočká žádného pokroku - jen si koupí telefon. Joel Maisel jen jeden z těch ubožáků s malým seběvědomím, se kterými opuštěné (ex-)manželky zametají už víc jak dvacet let (zdravím The First Wives Club). Pokud by ho tvůrci chtěli udělat skutečně sympatií hodným, museli by ho taky nechat dospět. A kdykoli se objeví zajímavá postava (jako Lenny Bruce), nechají ji tvůrci na několik dílů zase zmizet bez jakéhokoli vysvětlení. Zkrátka a dobře, cesta Marvelous Mrs. Maisel za vlastním životem je zábavná, v případě stand-upů i opravdu vtipná, ale taky bohužel zaplácaná hned několika hluchými místy (z dílů 3-6 si upřímně nic moc nepamatuju). Nebýt to retro z padesátých let (a skvěle udělané) a nemít vynikající Rachel Brosnahan v hlavní roli, která Midge uhraje na sympaťačku, bylo by to o poznání horší. (13.01.2018)

Famózní Rachel Brosnahan a její sympaticky úpěnlivý boj za svobodu a samostatnost v pravém slova smyslu. Snahu hlavní hrdinky je možné z určitého pohledu interpretovat i jako jeden velký a odvážný pokus o emancipaci (možná i celospolečenskou). Tou hlavní potřebou je ale spíše očista vlastní duše bez nějakých hlubších motivací ke změně nastavení tehdejší společnosti. Retro atmosféra New Yorku v pozdních 50. letech je zde opravdu velkolepá a se všemi těmi úžasně barevnými kostýmy, dobovými kulisami a velmi širokým spektrem více či méně bizarních postaviček vytváří dojem půvabného, místy roztomile ujetého a vzhledem k současné seriálové produkci i velmi sympatického a originálního počinu. Pod make-upem, barvičkami a kostýmy se tu nicméně odehrává hodně zajímavý příběh o postupné seberealizaci jedné mladé ženy, která chce víc než cokoli jiného být vskutku samostatná, nezávislá a nejspíš i uznávaná. K misogynním postojům jsem měl vždycky daleko, přesto však musím napsat, že mě podobné pokusy o zobrazení více či méně emancipovaných ženských hrdinek přinejmenším prostě nebaví. Jsem rád, že to v tomto případě ani vzdáleně neplatí. Navíc je faktem, že to celé obrovským způsobem táhne přímo Rachel Brosnahan, která ani na chvíli nepřehrává a přesně se strefuje do role té podceňované newyorské paničky, která jednou může všem vytřít zrak. Z mého pohledu se takhle výrazný ženský charakter v televizních seriálech již dlouho neobjevil (možná ještě Claire Danes v Homelandu nebo šíleně “vostrý holky“ z loňských Ostrých předmětů), což podporuje i skutečnost, že Rachel Brosnahan získala za ztvárnění Midge Maisel zcela po právu už dva Zlaté glóby. Vedle The Grand Tour je The Marvelous Mrs Maisel další výkladní skříní produkce ze stáje Amazonu. 1. řada - 90% (12.01.2019)

Marvelous Mrs. Maisel je jeden z nejoceňovanějších seriálů současné doby a tak mě zajímalo, jestli opravdu stojí za sledování nebo je to jeden z těch, co mě budou míjet. A nyní, po dosledování třetí řady, musím přiznat, že se přidám do skupiny těch, co seriál oslavují.   Seriál není nepodobný předchozí tvorbě Amy Sherman-Palladino, hlavní hrdinka má také nevyčerpatelnou slovní zásobu a vtipnou odpověď úplně na všechno. Také se jí rozpadl vztah a jako matka samoživitelka si musí vybudovat vlastní život znovu, akorát s tím rozdílem, že tady vidíme to budování.    Midge je za každých okolností dokonale vypadající žena a Rachel Brosnahan ve své životní roli válí. Ostatně celé obsazení nemá slabou stránku a všechny postavy mají své kouzlo, včetně skvělých hvězdných hostů. Retro zasazení přináší perfektní kostýmy a dobová atmosféra je lahůdkou navíc. Ale to nejdůležitější je, že to je vážně vtipné. Není to jen komedie a nabízí to i vážné situace, stejně jako romantické vztahy, ale když dojde na stand-upy, tak to šlape naplno. Škoda, že právě stand-upů ve čtvrté řadě docela ubylo. Vtip nezmizel, ale Midge se vydává trochu jinou cestou než po které kráčela předtím. Jsem docela zvědav na to, jak se příběh uzavře pátou sérií. Dopředu se vědělo, že pátá řada bude poslední a po jejím dokoukání se nemůžu zbavit pocitu lehkého zklamání. Nejvíc mi v téhle řadě vadilo, to že se tam skákalo v čase a to tak drasticky, že jsem si několikrát říkal, kam přesně tohle zasadit. Chápu, že tvůrci chtěli ukázat střípky z budoucnosti Midge, ale mě to nesedělo. Navíc ubylo i vtipných stand-up výstupů, které patřily mezi největší devízum seriálu. I tak ale nejde na Midge vzpomínat ve špatném, protože málo seriálů si udrží takovou kvalitu takhle dlouho. (08.06.2021)

Tits up! Totální binge-watch. Během čtyř dní jsem zkouknul všechny tři dosavadní série. Gilmorky jsem nikdy nesledoval, ale něco mi říká, že bych s nimi žádný problém neměl, ba naopak. To, jakým způsobem totiž Amy Sherman-Palladino napsala hlavní postavu Midge, je vskutku masterpiece. A co teprve ten scénář, který má během neuvěřitelně rychlých a místy uštěpačných dialogů (funguje to hlavně díky skvělé Susie a otci) a stand-upovým scénám komediální říz toho nejvyššího kalibru. Rachel Brosnahan je v roli famózní - to šílené tempo a rytmus, když promlouvá, ať už k divákům během stand-upu nebo i v normální konverzaci, musí být neskutečně těžké. Ona to ale zvládá jak nic, přitom soudě podle rozhovorů se od Midge charakterově značně liší. Skutečně výborná herečka a moje okamžitá favoritka. I když v seriálu přišlo pár dílů a především několik nepříliš šťastných naložení s vedlejšími postavami, tak právě její charisma a Midgin humor mě natolik očarovaly, že mi to vlastně bylo jedno. Stand-upové scény jsou skvělé, nekonečný šatník barevných šatů úchvatný, ale TEN charakter! Svérázná, nezávislá a zároveň ne přehnaně feministická, důvtipná, rozkošná, správně drzá a především neuvěřitelně pozitivní. Midge by nemohla být mou manželkou, ale kdybych se do ní někdy zamiloval, tak bych už asi nikdy nepřestal. Její manžel Joe je holt v zajetí až do konce života a nic s tím nemže dělat. Moc dobře mu rozumím. Seriál se navíc odehrává v 50. a 60. letech v USA, a to pro mě nikdy není krok vedle. Je až s podivem, jak málo divácké pozornosti se mu dostává, ještě že Glóby a Emmy to vnímají opačně. (13.01.2020)