Key Largo

Film od začátku nabírá parádní atmosféru, tyhle kradmé pohledy podezřelých a podivných týpků s kloboukem nasazeným hluboko do čela opravdu můžu. Vynikající dvojici Humprey Bogart a krásnou Lauren Bacall poté doplní "ropuší ksicht", gangster Robinson a hra, kde největším soupeřem je hurikán, může začít. (05.04.2010)

Mrazivý, mistrně stavěný noir, jenž graduje v jedné místnosti, odříznuté od světa zuřícím hurikánem. Bogart jako hrdina z nutnosti, jenž si svým "posláním" minimálně zpočátku není zcela jist a především jeho naprosto rozkošný protihráč Edward G. Robinson ve zcela uhrančivé roli bezskrupulózního mafiána. (28.07.2006)

Čtvrtá (a nikoli poslední) vzájemná spolupráce dvou klasiků Johna Hustona a Bogarta. Navíc jde o čtvrtý (a tentokrát poslední) film jedné z vůbec nejlépe "jiskřících" dvojic stříbrného plátna Humphrey Bogarta s Lauren Bacall (což je zajímavější o tu skutečnost, že mezi nimi byl rozdíl rovného čtvrtstoletí). Key Largo vzniklo ve stejném roce jako jiný společný projekt prvně jmenované dvojice Poklad na Sierra Madre, v jehož stínu se tak trochu ztrácí. Což je nespravedlivé. Výsledek sice trpí jistou mírou studiovosti a tím, že se až moc okatě jedná o adaptaci divadelní hry, ale atmosféru jedné parné hurikánové noci by tomuto snímku mohla tiše závidět kde jaká slovutnější záležitost. A je to především Hustonovou zásluhou. Navíc kompletní herecké osazenstvo se rozehrává k velkým výkonům. Noir to sice ve výsledku zase tak moc není, ale o perfektní film jde nade vší pochybnost. (06.04.2008)

Mistrovský thriller uzavřeného prostředí přístavního hotelu během běsnící bouře. Charismatický Humphrey Bogart ve své obligátní roli férového drsňáka opět exceluje, Lauren Bacall je snad nejkrásnější hvězdou filmů noir a Edward G. Robinson je coby autoritativní gauner Rocco rovněž vynikající. Napětí s přibývajícím časem houstne a vrcholí v nikterak dlouhé, ale úderné a realistické finále. 95%. (03.03.2012)

Výborná, chvílemi trochu melancholická dekonstrukce filmu noir a klasických hollywoodských gangsterek. Vždy hodně oceňuji filmy, ve kterých se postavy a děj nechovají očekávaným způsobem a chytře pracují s očekáváním diváka a zavedenými pravidly žánru. A právě to dělá z Key Largo nadprůměrně zajímavý noirový thriller. Hrdina se nechová jako typický hrdina. Pochybuje, dokonce se v jeden okamžik zachová zdánlivě jako slaboch. Hlavní záporák to samé. Jeho expozice je natolik netradiční, že ho divák vlastně může i litovat a svým způsobem mu fandit. Femme fatale neexistuje. Je zvláštním způsobem rozdělená na 2 přítomné ženské postavy, přičemž každá z nich dekonstruuje archetyp femme fatale jiným způsobem. Nora je pouze normální ženou s normálními pocity a emočně silným pohledem. Lauren Bacall je stále osudovou ženou, ale najednou v jiném, realisticky laděném úhlu pohledu. Claire naopak zlidšťuje pohled na ten klasický typ svůdné děvky, která se nebrání alkoholu a chlapům. Moment, ve kterém se za slíbený alkohol ztrapňuje hudebním číslem, to dokládá ze všeho nejlíp. Prostě už odzvonilo gangsterům, kteří chtěli všechno a všechno dostali, odzvonilo všem svůdným Gildám a odzvonilo hrdinům, kteří prostě byli hrdiny, aniž by o tom museli přemýšlet. Nakonec, všichni jsou jen lidé, a když přijde tropická bouře, je jí jedno, koho najde pod střechou hotelu. Je zajímavé, že Huston přivedl na svět takhle zajímavou reflexi žánru, který v té době vlastně ještě nebyl mrtvý, ba stále aktuální. 8/10 (11.02.2019)