El bar

Právě kvůli takovým filmům a hercům, mám Španělsko rád, je to šílený, nepředvídatelný a velice vtipně to reaguje na dnešní situaci ve světě. A tak se v baru setkávají různí lidé, každý má jiný život a jiný pohled na svět, což je zde perfektně vykresleno a každá z postav, dostane dostatek prostoru, takže si najdete své/ho oblíbence. Je tady velké tajemno okolo infekce, ke které mám vlastní šílenou teorii. Dojde i na humor a ke konci, to nabere i docela slušné napětí. Film stojí za pozornost a po celou dobu, sem nevěděl jestli se mám smát nebo se bát, takže sem zůstal někde uprostřed. Geniální počin. (22.07.2018)

Hodně ulítlá a vizuálně parádně natočená černočerná komedie. Popisek "thriller" je zcela mimo. Přesně ten typ filmů, který by se dal zmáknout i bez titulků a vše by se dalo pochopit. Španělé zase svérázně zabodovali a i když se hned zpočátku ukázalo, že se ani vteřina filmu nedá brát vážně, bylo to hezké zrcadlo dnešní sobecké doby. (04.11.2017)

Jedno místo a dost aktuální vzorek obyvatelstva, v inovaci dokonce 3 v 1, aby se ušetřilo a nevznikla nuda, neboť některé typy nám již zevšedněly... nu, a po prvním vybočení z komfortních zón se dostavily chvilky upřímnosti následovány rozborem osobností, které při záchraně životů významně přispěly k jejich završení (rozuměj ukončení)... asi tak nějak. Jinak dobrý. (24.02.2021)

"Když řeknou že v centru Madridu je terorista, lidé jsou tak blbí, že se na něj půjdou povdívat." Když vám v baru k jídlu nabídnou něco, co se jmenuje "čuros" a ještě vás upozorní, že je to teplé... Iglésias to s postavami umí a film stojí hlavně na charakterech. Čekal jsem ale trochu něco jiného a trochu originálnějšího. Tohle je takové trochu okoukané a vzhledem k režisérovi jaksi nepřekvapivé. Než se začne rozplétat děj a zápletka, jde to, ale pak to upadá. Po dějové a zápletkové stránce prostě překvapivě slabé a na Iglésiase poměrně zklamání. (23.04.2018)

Tak do půlky filmu je to čistokrevná černá komedie beroucí si na paškál jak paranoiu tolik charakteristickou pro dnešní dobu, tak lidskou bezohlednost. Po půlce se ten komediální tón trochu vytrácí, ale kritika neschopnosti osobní oběti zůstává a přidává se thrillerový nádech a vrchol v podobě výborné honičky. Obě části mají něco do sebe, což je zásluha nejen výborné režie a dobře vymyšleného scénáře, ale i výtečného obsazení okořeněného Blancou Suárez pobíhající ve spodním prádle. De la Iglesia opět nezklamal. 80% (06.11.2017)