2010: Druhá vesmírná odysea

Tohle NENÍ pokračování Kubrickovy filozoficko-alegorické 2001: Vesmírné odyssey. Tohle je filmové zpracování druhého dílu Clarkovy knižní série, která se mu zrodila v hlavě právě při realizaci filmové 2001čky. Tím pádem je 2010 nikoliv jinou ligou, ale především jiným sportem než 2001. Je to klasické, clarkovsky intelektuální a přímočaré sci-fi. A je vlastně velmi dobře zvládnuté, i když se v mnohém (zejména v designu) přiživuje na Kubrickovi. (20.08.2007)

Natahování každého záběru mi moc nesedělo, stejně jako "rozmluvy" s počítačem a chyběla mi nějaká energie, která by mě vedla k hlubšímu zamyšlení se nad "celou věcí". Ale jedná se o jistou vizi, do které jsem až tak docela neviděl, částečně díky postaršímu zpracování a lehce depresivní atmosféře, která své příznivce jistě najde... 45% (15.11.2009)

Druhá odysea je rozhodně svižnější, ale samozřejmě absence Kubricka je cítit na každém filmovém políčku. Paradoxně, přestože je dvojka o 16 let mladší, vypadá vlastně starší. Jsem rád že se některé události prvního putování dovysvětlují a je rovněž příjemné že záhada kolem tajemného monolitu stále zůstává. 75% (31.10.2022)

Tvůrci přistupují k filmu dost odlišně, než Kubrick ve 2001 (což je celkem pochopitelné). Narozdíl od dlouhých filosofických zamyšlení a pomalejšího budování atmosféry se 2010 více blíží dnešnímu pojetí sf thrilleru. Přesto nebo právě proto mě pokračování zaujalo stejnou měrou, díky inteligentnímu ději a řadě perfektních scén (při přechodu z lodi do lodi úplně člověk cítí tu prázdnotu pod nahama, nebo takové objevení Bowmana - žádný horor u mě nikdy nevyvolal mrazení v zádech jako tato scéna), tajemné atmosféře, dobrým trikům a hercům (ale chudák Tříska si moc nezahrál). Navíc se jednalo o jedno z prvních pořádných sf, co jsem viděl, takže hlášky "will I dream?" atd. na mě dost působily. A kdo tvrdí, že dobovou politikou z toho zmizela nadčasovost, podle mě sám nedokáže nadčasově uvažovat. Rozhodně důstojné pokračování a mám za to, že mnozí to hodnotí slabě tak nějak automaticky. "All these worlds are yours except Europa, attempt no landing there. Use them together, use them in peace." (27.03.2007)

Byť 2010 režiséra Petera Hyamse nedosahuje takových kvalit jako jeho předchůdce, tak i přesto je zde nabíledni ocenit fakt, že snímek se vlastně nesnaží jít ve stopách Kubrickova počinu, nýbrž se ubírá svou vlastní. Tato poněkud "jednodušší" cesta, po níž k divákovi kráčí je opět rámována ikonickým soundtrackem, sympatickými hereckými výkony a na svou dobu přelomovou vizuální stránkou, což ze snímku 2010 činí velmi vydařené sci-fi, k němuž se budu vždy velmi rád vracet. Skvělá práce! PS: Česká stopa velmi potěšila! „All these worlds are yours, except Europa. Attempt no landing there. Use them together. Use them in peace.“ (18.04.2020)