2010: Druhá vesmírná odysea

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) (05.08.2009)

uz uvodnych 10 minut napovie akym smerom sa pokracovanie kultovej 2001 bude uberat (tolko dialogov nebolo v kubrickovom filme pocas celej stopaze). 2010 sa nesnazi prilis kopirovat original (kde by vizia petra hyamsa vobec nemala sancu) ale vyziva sa v tematach ktore boli na zaciatku 80tych rokov aktualne (americko-sovietske napatie) a do toho sa snazi zodpovedat otazky ktore zostali nezodpovedane z prvej odyesy (povod monolitu, hal a jeho sialenstvo, co sa stalo s bowmanom...). hyamsovy to ako reziserovy prilis nejde kde akcia a napatie nemaju dostatocnu stavu, ale ako kameraman ma dost slusne oko (cely look filmu a astronauti ako by vypadli z votrelca ci leviathana, ale i ked sa ma film odohravat len o 9 rokov neskor vsetk technika vyzera ako by ubehlo rokov 20), ale ani slusna herecka zostava nedokaze zahnat nudu pocas väčšiny filmu... (15.11.2014)

Velice podařená adaptace Clarkovy knihy. Zároveň se však oba filmy (2001 a 2010) porovnávají hodně těžce, protože jsou oba natočené úplně jiným stylem (za to, že jsem dal oběma stejné hodnocení by mě asi někteří lidi nejradši ukamenovali). Tajnůstkář Kubrick tenkrát přenesl spíš mystiku, zatímco rutinér Hyams vsadil na akci a dobře udělal (s gigantem jako byl Kubrick prostě nemůžete soupeřit tak jdete jinudy). Děje se toho opravdu hodně a vypadá to dokonce celkem k světu. Ale úprava scénáře, která se do období studené války hodila v dnešní době nepůsobí jako úplně nejšťastnější volba. Clarke holt uměl myslet pokrokověji. Jo a ještě něco, Roy Scheider je rozhodně lepší Floyd než William Sylvester. Kurica. (21.08.2009)

Viac ako dostojne pokracovanie. Kubrick bol perfekcionalista a kvalitou sa len priblizit k jeho masterpiecom je velmi tazke. Pokracovanie je omnoho jednoduchsie a ani zdaleka nema tu paralyzujucu atmosferu. Tak ci tak, na obrazovkach sa znova rozvija velmi zaujimavy, vyzualne posobivo spracovany pribeh, ktory v zavere ukaze svoju skutocnu silu a posolstvo a skvelym sposobom nadviaze na povodnu odyseu. Ludstvo sa dostalo o krocik dalej, avsak.....stale je na pociatku velmi dlhej cesty....(8/10) (02.10.2007)

Kubrickova Dvatisícejednička je umělecké dílo, které si dosud nevídaným způsobem pohrálo s možnostmi filmového média, Hyamsova Dvatisícedesítka je jen řemeslně skvěle zvládnuté science fiction, což mě osobně ale vůbec nevadí. Bylo to napínavé, bylo to zábavné, na svou dobu opět trikově dokonalé, nemám důvod si stěžovat. Díky výraznějším dějovým posunům si dokonce plánuju přečíst literární pokračování, protože jsem zvědavý, jak to celé bude pokračovat. Pokud se filmu toto povede, tak prostě vyhrál :) (07.07.2011)