Režie:
Peter HyamsScénář:
Peter HyamsKamera:
Peter HyamsHudba:
David ShireHrají:
Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren, Bob Balaban, Keir Dullea, Madolyn Smith-Osborne, Dana Elcar, James McEachin, Mary Jo Deschanel, Elya Baskin (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nový čas, nová odysea, a nová šance rozluštit záhadu mise Jupitera z roku 2001. Členové posádky na palubě Leonova jsou na cestě za setkáním se stále vesmírem plující lodí Discovery. Posádka zatím netuší, že se brzy ocitne tváří v tvář osudu samotného lidstva. Ten bude spočívat na křemíkových bedrech znovu probuzeného počítače HAL-9000. Tímto filmem natočeným podle pokračování slavného románu Arthura C. Clarka "2001: Vesmírná odysea", dokázal režisér Peter Hyams (Kozoroh jedna, Outland) natočit pohlcující sci-fi film navazující na svého předchůdce, avšak se svým rukopisem. Píše se rok 2010. Čas zjistit, že nejsme sami. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (260)
Tohle NENÍ pokračování Kubrickovy filozoficko-alegorické 2001: Vesmírné odyssey. Tohle je filmové zpracování druhého dílu Clarkovy knižní série, která se mu zrodila v hlavě právě při realizaci filmové 2001čky. Tím pádem je 2010 nikoliv jinou ligou, ale především jiným sportem než 2001. Je to klasické, clarkovsky intelektuální a přímočaré sci-fi. A je vlastně velmi dobře zvládnuté, i když se v mnohém (zejména v designu) přiživuje na Kubrickovi. ()
Kubrickovo slavné dílo mi připadá příliš intelektuálské (což nemusí být nutně totéž co "inteligentní"). Tady je to tak trochu opačný extrém. Knižní předlohu neznám, ale pokouší-li se autor sci-fi o mírovou propagandu, je to nejspíš stejně trapné v knížce i ve filmu. --- Film má své světlé momenty, trikově to vůbec není špatné. Že mi to nepřipadá příliš napínavé, to bude nejspíš chybou režie. ()
Řekl bych, že u tohoto filmu je znát, který režisér je génius, a který je rutinér. Zatímco Stanley Kubrick na konci šedesátých let natočil přelomové a legendární sci-fi, tak o takřka dvacet let později rutinér Peter Hyams natočil slušnou, ale v porovnání s Kubrickem, opravdu rutinní záležitost. Ale ačkoliv je rutinní, tak v rámci sci-fi je to pořád docela slušná žánrovka. ()
Přes úpornou snahu se mi z hlavy nepodařilo na dvě hodiny vytěsnit povědomí o existenci Kubrickova meisterwerku, načež bylo obtížně snobsky neohrnovat noc nad „ne až o tolik lepšími“ triky, myšlenkovou plytkostí a častou doslovností (v závěru je dokonce vyřčena nejpravděpodobnější „funkce“ monolitu). Nicméně, obdivuji Hyamsovu tvrdohlavost a dobře si uvědomuji, že vzhledem ke svým možnostem natočil pozoruhodný film, který nejvíce trpí tématickou rozvětveností. Země žhne stále trvající (a ne již tak) studenou válkou, posádka složená z Američanů nehovořících rusky a Rusů hovořících anglicky řeší vzájemnou nevraživost, HALovy psychologické hry a řadu problémů rázu technického, případně metafyzického (Dave Bowman ještě neřekl své sbohem). Vzniklo stylově čisté, bohužel obsahově přeplácané sci-fi, jež postrádá „nadsmyslové“ scény dvatisícejedničky, ale zároveň elegantně krouží kolem svých hloupějších žánrových spřízněnců. Zajímavé je složení posádky (Helen Mirren jsem nepoznal vůbec, Jana Třísku okamžitě), zajímavá je i pointa, která vám rozžhaví mozkové závity obzvlášť při znalosti originálu (byl poslední záběr symbolem kompletně nového začátku?), cokoliv sebezajímavějšího ovšem nezvrátí fakt, že i kdyby třeba vznikla Třetí, Čtvrtá a Pátá, Vesmírná odysea bude navždy jenom jedna. 70% Zajímavé komentáře: tron, 902 10 ()
Druhá odysea je rozhodně svižnější, ale samozřejmě absence Kubricka je cítit na každém filmovém políčku. Paradoxně, přestože je dvojka o 16 let mladší, vypadá vlastně starší. Jsem rád že se některé události prvního putování dovysvětlují a je rovněž příjemné že záhada kolem tajemného monolitu stále zůstává. 75% ()
Galerie (57)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (17)
- Snímek vyhrál cenu Hugo 1984 v kategorii nejlepší dramatická prezentace. (Terva)
- Helen Mirren, jenž ve filmu hraje ruskou kapitánku lodi Leonov, má skutečně ruské předky. (Javert)
- Autor předlohy Arthur C. Clarke se ve filmu objevil dvakrát - jednou sedí na lavičce před Bílým domem a krmí holuby, podruhé znázorňuje amerického prezidenta na obálce časopisu Time. V sovětském vůdci můžeme bez problému poznat Stanleyho Kubricka. (Javert)
Reklama