Na prahu války

Film by sme mohli opísať buď ako tragický príbeh lásky, alebo ako ódu na vieru a princípy. Terrence Malick je mätúci, brilantný a umelecký filmár. Jeho vizuálny štýl je celkom unikátny, a tu sledujeme jeho hľadanie zmyslu života a jeho skúmanie viery...ale na môj vkus má až moc pomalé tempo, i keď určitých prípadoch je film pohlcujúci. Ale myslím si, že by tento film nemal mať tak dlhú stopáž, trojhodinová je až moc. K postavám niečo cítite. Ale film nie je až tak dobre spracovaný. A zápas protagonistu o jeho duši je zdĺhavý, no zároveň pôsobí akosi ľahko a nie dôsledne. Ale dĺžka je moja najväčšia výčitka. Dvojhodinový film by bol lepší. 6,5/10 (11.09.2023)

Jestli se o nějakém režisérovi dá mluvit jako o básníkovi, tak je to Malick. Je jedno, jestli se pohybuje na bojištích Druhé světové války, nebo v nedávno objeveném Novém světě, pokaždé svým filmům dokáže vtisknout ojedinělou poetičnost podpořenou nádhernými exteriéry, které dokáže bezezbytku využít. Nicméně tohle je z mého pohledu Malickův dosavadní vrchol. Vnitřní boj, který hlavní hrdina svádí, vliv jeho konečného rozhodnutí na rodinu a samotný konec, to vše je podáno natolik sugestivně, že má člověk tendence dýchat tím nejtišším možným způsobem, aby vyprávění nějak nenarušil. Postavy jsou podané tak, jak je napsal sám život a k hlavním hrdinům si divák najde cestu na samotném začátku a není to jen díky výbornému podání Augusta Diehla a Valerie Pachner. A nakonec tu je nádherné prostředí Jižního Tyrolska, které sice zavání kýčem, ale v tomto případě mu filmaři dokázali vtisknout neopakovatelné kouzlo. jediná výtka tak míří k faktu, že film nebyl natočen v němčině. Ale to vem čert. Asi si nevzpomenu, kdy naposledy mě něco takhle rozložilo. 100% (21.03.2020)

Jak lépe podat hrůzy války a propagandu nacistického Německa, než-li skrze čistotu a poetiku Malickova vyprávění. Avšak na Terrence Malicka se člověk musí naladit, aby chápal a nenudil se. Protože Malick vypráví jinak. Obrazy a hesly. Vyprávění je na vedlejší koleji. A dosud mi to u jeho filmů dost vyhovovalo. Strom života, Nebeské dny či Nový svět to jsou nádherné filmy, ať už po vizuální stránce, tak i díky jejich myšlence. A Hidden life na tom není jinak. Předkládá nádherné obrazy alpských vesnic z každodenního života a postupně ukazuje nárůst vlivu nacistické propagandy. Zfanatizování lidí, udávání a nutnost bojovat za jinou věc zcela (ne)dobrovolně. Je to nádherné dílo, ve druhé polovině pak emocionálně zdrcující. Ale mám k tomu dvě výtky. Tou první je, že délka se bohužel neobejde bez hluchých míst. A tou druhou pak absence Emmanuela Lubezkiho, kdy jeho učenec není vůbec špatným. Přednáší krásné obrazy, ale někdy je to poněkud divné a věřím, že by byl Lubezki konzistnějším. Přesto je to krásný film, kdy pokud se dokážete navést na na Malickovu vlnu poetiky, nebudete litovat. 7/10. (01.02.2021)

"Jeden podpis a ste slobodný"  "Ale ja som slobodný." Nádherný filmový zážitok. Pre niekoho možno zdĺhavý, no ja som si užívala každú minútu. V každej chvíli ticha bolo doslova cítiť a počuť myšlienky hlavných postáv, či už pri sledovaní Fanny (Valerie Pachner) pri práci na statku alebo dumanie Franza (August Diehl) v base. Takýto hĺbavý morálny boj len zriedka vidieť vo vojnových filmoch. Aj napriek absencií všeho druhu násilia, krviprelievania a fyzického utrpenia typického pre tieto filmy, bolo utrpenie mysle a duše možno ešte väčšie ako to fyzické. Zrodil sa hrdina (a tiež hrdinka!), o ktorom sme ani nemali počuť, pretože jeho príbeh nemal mať žiaden zmysel. Klobúk dolu a burácajúci potlesk pre pána Howarda za zimomriavkovú a emocionálne silnú hudbu, pre pána Widmera  za kameru, ktorá má preniesla z obývačky priamo do filmu, pre pána Malicka za úžasné režijné aj scénaristické spracovanie skutočného príbehu, a pre obsadenie filmu, pretože ich emócia bola tá, ktorá sa preniesla aj na mňa. Tak sa to robí. A...  "Raz sa dozvieme, aký to všetko malo význam." (15.02.2024)

(5.5/10). Jak píšou ostatní kolegové.. Na tento film musíte být připravení a já zřejmě nebyl.. Ať už jde o přepálenou stopáž, a nebo o dlouhé táhlé záběry v tichu.. Ale i přes tuto skutečnost jsem film ani náhodou nepustil k ledu, přistoupil na jeho hru a po několika pauzách jsem to dokoukal.. Výsledek? Velice citlivé a jemné zachycení hrůz, které II. světová válka přinesla. To nejlepší co tento film nabízí je bez pochyby hudba, která je naprosto úchvatná a její jemné tóny skvěle vyplňují většinu času převládající ticho. Nesmím také opomenout nádherné prostředí ve kterém byl film natočen a také mi přijde fér vzpomenout autentické zachycení farmářů a jejich každodenního chleba. (14.06.2020)