Na prahu války

„VĚŘÍŠ V TO, ZA CO BOJUJEME?…“   Úvod, že jsem to málem vypnul….Artově poetický – kurva na mě až moc! A ty vole – vono furt! Manžel na vojně. Krásný záběry přírody. Krásný záběry vesnice. Krásný záběry pracujících žen…. Si říkám… kurva má to skoro tři hodiny, na co jako budu furt koukat? Takže jsem to vážení přátelé po půlhodině vzdal. Asi můj druhej film, kterej jsem nedokoukal! Na tohle já fakt nemám. Sorry Malicku! (02.12.2022)

Film je skutočným príbehom o živote mierového aktivistu Franz Jägerstättera (Franz Huber) zo Sankt Radebundu v Hornom Rakúsku. Thomas Merton (americký kňaz a spisovateľ) ho vytiahol zo zabudnutia a zaradil kapitolu o ňom do svojej knihy Viera a násilie (1968). Už v roku 1971 vytvorila rakúska televízia v koprodukcii s nemeckou ZDF televízny film pod názvom Der Fall Jägerstätter. Následne v roku 2011 bol natočený dokument Franz Jägerstätter: Mann des Gewissens, (Franz Jägerstätter: Muž svedomia). Po vydaní Franz Jägerstätter: Letters and Writings from Prison (Väzenské listy a spisy) spracované v roku 2009 jeho bibliografkou Ernou Putz od nej získal Terrence Malick autorské práva na natáčanie filmu Skrytý život (Ein werborgenes leben) 2019. Film nám rozpráva príbeh človeka, ktorý sa drží svojich zásad a princípov až do svojej smrti. 12.3.1938 vstúpil nemecký wehrmacht do Rakúska a bez jediného výstrelu ho obsadil, tým sa stalo súčasťou Tretej ríše. V apríli sa konali v Rakúsku voľby a v nich jednohlasne anexiu Nemeckom schválili. Jediný, ktorý bol proti enexii v St. Radegunde bol Jägerstätter. Nemohol byť dobrým katolíkom a zároveň aj nacistom. 17.6.1940 narukoval do Wehrmachtu a v apríli 1941 na zasiahnutie starostu dediny bol prepustený aby mohol pracovať na farme. Práve v tomto období sa začal lámať jeho svetonázor. 23.2.1943 bol opäť povolaný do armády, nastúpil 1.3.1943 ale odmietol vykonať vojenskú prísahu a sľúbiť vernosť Hitlerovi. Nasledoval proces zatknutia, vojenského súdu a 6.7.1943 bol odsúdený na smrť za podkopávanie vojenskej morálky. Popravený bol 9.8.1943 v Berlíne Charlottenburgu. Ešte nejaké perličky. Vo filme boli použité aj filmové ukážky z nacistického propagandistického filmu Leni Riefenstahl „Triumph des Willens“ (Triumf vôle) z roku 1935. V Tretej ríši za odopretie zloženia prísahy Hitlerovi z náboženského presvedčenia bolo zatknutých viac ako 30 000 vojakov a z toho takmer 25 000 bolo popravených. (28.02.2020)

Určitě ne film pro každého. Poetický, kde více než ze slov, člověk vycítí z výrazů ve tvářích herců a ze skvělé hudby. Příroda super, ale skoro každý pozná, že ne všechny scenérie jsou z rakouských Alp. Místy me štvala nepřeložená němčina. Úvodní intro s Howardovou hudbou emoční, a hlavně pro mě z celého filmu asi nejlepší sekvence. Místy tempo upadá ale v důsledku povedený film, který válku ukazuje z "nebojové" stránky, ikdyž hlavní hrdina svým postojem, alespoň jako jedinec, proti režimu vystupuje... (16.01.2022)

Autorsky naprosto specifický Terrence Malick je délkou znovu masivní, ale děkujme za to, že se v kladení „zásadních“ filozofických otázek tentokrát brzdil. Pamatujeme jeho neuvěřitelně dlouhé tvůrčí pauzy, za poslední dekádu ovšem přišel s pěti kusy, kdy některé je opravdu obtížné mít rád. Stejně jako samotného tvůrce. Jedni ho uctívají, druzí by mu nejraději na hodně prudkých schodech podrazili nohy. Teď (díky za to) namísto proudu estetizovaných obrazů nabízí i (větší) příběh. Vypráví o vnitřní síle a nezlomnosti ducha vůči zlu okolo, zkoumá nitra tápajících hrdinů. A znovu se snaží navodit dojem všednosti. I když kruté všednosti. Jeho hrdinou je jistý Franz a jeho žena Fani. Mají tři dcerky a hospodaří pod malebnými štíty rakouských Alp. Jenže je válka. Nacismus ničí rodiny, rozděluje vesnice. A Franz si postavil hlavu: odříkáním přísahy Hitlerovi. Nesledujeme střelbu do zátylků, nevidíme ostré boje, nemluvíme o jiných rasách, nepodíváme se do koncentračního utrpení. Jen rodina, hory, víra, teskno, mlčení. A jemná hudba od Jamese Newtona Howarda. A nad tím vším poetik Malick, který předkládá otázky, zda je výš vlastní přesvědčení nebo starost o osamocenou rodinu s velkým hospodářstvím. A její budoucnost. Malick znovu ukazuje lidskou bytost v nejrůznějších podobách a opět předkládá postavy, které se radují, trpí, milují, tápou, hledají. Jsem rád, že je zpět na koni. 70% (30.03.2020)

Och môj bože ... a presne pre toto nikto nechce robiť každodennosť. Lebo je to bezbrehá nuda, ktorú keď popredkávate náboženskými drístami a dáte to Malickovi, dostane presne toto. Blábol o zmysle života, s vopred jasným koncom, kravami, výhľadmi na hory a hrabaním sena. A ešte k tomu to má tri hodiny. Pár krát som sa pristihol, prečo si to vlastne robím? Keby že to mám sledovať s plným sústredením, dekaputujem sa ešte skôr. Len za tie uniformy 1 z 5 (14.08.2020)