Na prahu války

WWII trochu z netradicneho uhla pohladu, kde tie najvacsie hrozy su spomenute len naoko. Uz u rezisera Umberta Lenziho som sa naucil, ze filmy o Druhej Svetovej nemusia byt o brutalnych bojoch, generaloch, Hytlerovi, Stalynovi ...... boli aj oazy pokoja a kludu v Europe - a kto chce, taxi ich najde. Rezisersky na urovni, rakuske Alpy maju stale cosi do seba. Thin Red Line ovserm stale neprekonany : 75 % (11.04.2020)

Malick směle kráčí směrem k Bellu Tarrovi v tříhodinové meditaci nad svědomím a skromností, nacistickým lágrům a malosti lidí navzdory. A Jörg Widmer za kamerou čím dál víc dohání svého mentora a duchovního otce Lubezkiho. Ani tady jeho kvalit zdaleka nedosahuje a má se pořád co učit, jeho volné létání světem s širokým sklem z filmu technickými nedostatky občas nepříjemně vytrhne, ale většinu času zvládá na výbornou, a z oprýskaného vězení i z nádherné alpské krajiny komponuje fascinující a vtahující obrazy, aniž by se zpronevěřil civilnímu tónu filmu. A mám fakt radost že Malick po svých třech posledních filmech opustil takřka bezcílné proudy myšlenek odnikud nikam a soustředil se zas na nějaké konkrétnější téma - a co víc, tak silné. 8/10 (04.11.2020)

Tříhodinová směs pocitů působící obrovskou gravitací na diváka.Film zobrazující nesmyslnost války a ukazující tu zdánlivou podřízenost vládnoucí společnosti.Vzít vám můžou všechno kromě vlastních myšlenek a přesvědčení ve spravedlnost.Franz žije se svou ženou a dětmi na úpatí hor a této krásné a štěstím naplněné scenérie se nechce vzdát ani po obdržení povolávacího rozkazu do armády,aby šel bojovat za zájmy psychopata Hitlera.Kvůli svému odmítavému postoji na válečnou mašinérii upadne ve vesnici v nemilost a opovržení vesničanů cítí on i jeho rodina na každém kroku.Franz nebyl žádný zbabělec a jeho jedinou "slabostí" bylo,že se nechtěl angažovat v nesmyslném projektu zvaném VÁLKA.Tiše jsem mu při sledování filmu záviděl jeho manželku,která byla obdařena dvěmi nejdůležitějšími vlastnostmi ženy a to VĚRNOSTÍ a OBĚTAVOSTÍ a za každých okolností stála za svým mužem.Franz nemůže nic dělat s tím aby mohl zůstat a tak odjede do boje,ale protože odmítne složit přísahu Hitlerovi tak je zatčen a držen v nějaké pevnosti.Po čase je převezen do Berlína do vězení.Neustoupí ze svého zatvrzelého postoje a je odsouzen k nejvyššímu trestu.Když se to dozví jeho žena odjede za ním,aby se s ním rozloučila.Nejdokonalejší věta z celého filmu:,,RADĚJI PŘETRPĚT NESPRAVEDLNOST NEŽ BÝT JEJÍM VYKONAVATELEM". (28.03.2020)

Jak lépe podat hrůzy války a propagandu nacistického Německa, než-li skrze čistotu a poetiku Malickova vyprávění. Avšak na Terrence Malicka se člověk musí naladit, aby chápal a nenudil se. Protože Malick vypráví jinak. Obrazy a hesly. Vyprávění je na vedlejší koleji. A dosud mi to u jeho filmů dost vyhovovalo. Strom života, Nebeské dny či Nový svět to jsou nádherné filmy, ať už po vizuální stránce, tak i díky jejich myšlence. A Hidden life na tom není jinak. Předkládá nádherné obrazy alpských vesnic z každodenního života a postupně ukazuje nárůst vlivu nacistické propagandy. Zfanatizování lidí, udávání a nutnost bojovat za jinou věc zcela (ne)dobrovolně. Je to nádherné dílo, ve druhé polovině pak emocionálně zdrcující. Ale mám k tomu dvě výtky. Tou první je, že délka se bohužel neobejde bez hluchých míst. A tou druhou pak absence Emmanuela Lubezkiho, kdy jeho učenec není vůbec špatným. Přednáší krásné obrazy, ale někdy je to poněkud divné a věřím, že by byl Lubezki konzistnějším. Přesto je to krásný film, kdy pokud se dokážete navést na na Malickovu vlnu poetiky, nebudete litovat. 7/10. (01.02.2021)