Na prahu války

Malick si i nadále točí filmy primárně pro sebe a i Hidden Life nese všechny typické znaky jeho tvorby.Nechybí tak přepálená stopáž,pomalé tempo,dlouhé záběry na přírodu,hrátky s kamerou a minimum dialogů.Na rozdíl od jeho předchozích filmů to v tomhle případě ale nezvládne nudit,protože jde o jeho nejlepší a nejsilnější film od stále nepřekonané Tenké červené linie.I když jde o velmi komorní kousek,dokáže ukázat z hrůz války,potažmo z hrůz Hitlerova režimu,mnohem víc než leckterý čistě válečný film.A je úplně jedno,že tady z války divák neuvidí ani vteřinu,nezazní jediný výstřel.Není to absolutně potřeba a přesto,nebo právě proto má film poměrně velký emoční dopad...80% (07.02.2020)

Já si pořád říkal proč mi to těma nudnejma dlouhejma scénama, monologama a detailama na přírodu připomíná Tenkou červenou linii a pak to vidim (ta aspoň měla skvělý válečný scény a závěr se sebeobětováním dával smysl, ne jako tady). Dlouhej ucajdanej příběh jednoho idealisty, který si myslí, že svým “odbojem” spasí svět. Místo toho obětoval sebe a vlastně celou svou rodinu. Čím byl film delší, tím víc mě začínal hlavní “hrdina” srát a příběh nudit. Záběry z vesnice, kde místní burani nechávají rodině sežrat činy jejich otce mě taky nebavily. U sester chvíli člověk nevěděl která je která a ze začátku ani nebylo jasné, kdo co po kom chce. Starosta po Franzovi, manželka po Franzovi, sestra po Franzovi, Franz po všech ostatních. Velké zklamání. Hvězda za krásnou alpskou přírodu a obsazení, ale jinak naprostá ztráta času u rádoby uměleckého filmu s vyšším podtextem. (08.02.2022)

Nejjemnější podání hrůz Hitlerovy války. A přesto emocionálně devastující. Poetický pomník jednomu rakušáckému sedlákovi se svědomím, kterého příběh je až mrazivě podobný příběhu jisté československé historické osobnosti (fašizmus a komunizmus jsou to samé, akorát jeden z nich zašel dál). Místama možná zdlouhavější, ale ve výsledku přehledně strefující všechny styčné myšlenky a pocity příběhové koláže. Navíc, prostředí rakouských alp je pro mě každé léto hlavním přírodním útočištěm a meditativní katarzí, takže jsem se do tohoto Malickova propojení života s přírodou ponořil jak na pozvání. Krásný film. [Cannes] (21.05.2019)

(85/2022) / Môj prvý Mallick vôbec, v podstate nikdy som sa mu cielene nevyhýbal, ale tak to vyšlo. A som celkom rád, že som ako prvý videl práve A Hidden Life, môžem konštatovať, že som minimálne zvedavý na jeho iné filmy. Je to trochu ťažké s náročnejšími filmami. Diváci sú v zásade nevďačná horda. Pri jednoduchých filmoch plačú a keď dostanú na podnose niečo komplikovanejšie plačú tiež. A Hidden Life je pomalý, poeticky ladený film s dôrazom na pomalé budovanie atmosféry. Je to taký film momentu, ťažko sa definuje čo prináša ako celok, ale ponúka mnoho úžasných momentov a scén. Kamera síce trochu prvoplanovitá, ale sedelo to tam. Myslím, že Mallick dostal z hercov maximum, výkony sú naozaj oduševnené. Najviac sa teším, že som našiel niečo nové a originálne. (9/10) (29.10.2022)

Troška dlhší film ako by si možno divák prial, ale nedá sa povedať, že by sa pri tom dalo nudiť. Malickov film je iným pohľadom na druhú svetovú vojnu ako sme možno zvyknutí, ale nemusíme mať vždy výbuchy, deštrukciu a hromadu mŕtvol. Tento film rozhodne nie je pre radového diváka, ale svoje kvality má. Malick bol vždy trieda. Za najväčší klad filmu považujem kameru. Kamera je dychberúca a ohúri určite aj laika. 75% (16.11.2020)