Režie:
Peter HyamsScénář:
Peter HyamsKamera:
Bill ButlerHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Elliott Gould, James Brolin, Brenda Vaccaro, Sam Waterston, O.J. Simpson, Hal Holbrook, Karen Black, Telly Savalas, David Huddleston, David Doyle, Lee Bryant (více)Obsahy(2)
Film sleduje dramatický osud tří kosmonautů, kteří jako první měli absolvovat let a přistání na Marsu. Těsně před startem však dostanou příkaz opustit kosmickou loď. Jsou odvezeni do vzdáleného opuštěného hangáru, kde je jim svěřen úkol. Mají svůj let jen fingovat. Kosmonauté zpočátku odmítají podílet se na ohromném, dopodrobna připraveném podvodu, který má odvrátit hrozbu, že by vláda v případě neúspěchu odmítla dále financovat program kosmických letů. Nakonec však souhlasí a zúčastní se jen předstíraného letu, který je z ateliéru prostřednictvím televizní obrazovky veřejnosti a oficiálním místům předkládán jako skutečný. Až na několik zasvěcenců, nikdo nic netuší. Mladý reportér Caulfield však předjímá pravý stav věcí a hledá důkazy. Prudký zvrat v situaci nastane, když se kosmonauté dozvědí, že se údajně stali obětí katastrofy a že jsou pro své rodiny a pro veřejnost mrtví. Pokusí se o návrat domů, cesta však je příliš dlouhá, nebezpečná a vysilující. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (335)
Perfektní nápad, skvělé provedení. Mám v těchhle filmech o spiknutí celkem zálibu a kosmonautské pozadí mu dává (pro mě) značnou přidanou hodnotu. Práce NASA dostává zcela nový rozměr. :) Zajímalo by mě jestli se na ten Mars amíci (tady u nás ve skutečném světě) opravdu někdy dostanou. Myslíte si, že mě to baví? ()
Kozoroh 1 neboli sci-fi klasika o fingovaném letu na Mars, která v roce 1977 musela vyrážet dech svou precizností a docela na tu dobu moderním pojetím. Jenže čas se na ní podepsal, film sice pořád dokáže zabavit zejména svým námětem a áčkovými herci, ale mě nesedl ten styl, kdy se film doslova a do písmene táhne. Prostě bych pár scén vyškrtal nebo zkrátil, ty dvě hodiny bych zredukoval tak na devadesát minut. Brolin s Holbrookem perfektní, ostatní dva astronauti velice nevyužití , ani toho za film moc nenamluví. Má to své silné momenty (například scéna se štírem na obličeji natočená bez chybičky), ale v závěru, kde to má právě nasadit nejrychlejší tempo, to ztrácí dech a také i nápady. Nejvíce mě asi strhla výjimečně nasnímaná naháněčka dvouplošného letadla a dvou helikoptér, tam se kaskadéři pořádně vyblbli a výsledek pak stál za to. Asi chápu, že zejména inovativní nápad zajistil filmu renomé, ale pro mě "jen" slušné řemeslo po všech stránkách. Za mě dávám 68 % ()
Kozoroh 1 je pro mě snímkem, který mě jen utvrdil v přesvědčení, že je propaganda svinstvo, ať už ji provádějí ti aktuálně hodní, nebo ti aktuálně zlí. Propaganda slouží jen k tomu, aby začal dav myslet tím jediným správným způsobem, a to je z mého úhlu pohledu a způsobu myšlení vždycky špatně. Mně je totiž úplně jedno, jestli mi své názory vnucuje nácek, komunista nebo dnes tolik populární politicky korektní klika; já si prostě raději udělám svůj vlastní názor a jen se tiše divím, jak si lidé brojící proti diktatuře (pravicové či levicové) nechávají bez odporu implantovat názory každého proudu, který je toho času v kurzu. Smutné. Film jako takový mě nemálo potěšil i pobavil, přestože tu a tam trpěl akutním nedostatkem logiky a triky byly ne vždy úplně přesvědčivé. Nejsem zrovna příznivcem konspiračních teorií, ale k tomu, že si Neil Armstrong a Edwin Aldrin zaskotačili na úplně jiném pískovišti, nejsem úplně hluchý a mám pro to pádný důvod. Od mise Apolla 11 uběhne zakrátko už čtyřiapadesát let a na Měsíci si stále neposedíte v mekáči nebo v KFC. A to je tak neamerické, že to jednoho donutí pochybovat. / Poučení: Chceš se projít po povrchu měsíce? Začni nákupem bílého písku. ()
Jako děcko/mládežník jsem Kozoroh 1 žral i s navijákem, ale v dnešní době konspiračních teorií plné působí přece jenom trochu nevhodně. Hyams byl vždycky spíš průměrný režisér a samotné téma konspirace není kdovíjak využito, po většinu doby jde o klasický příběh muže na útěku. A logika dostává až moc často okatě na frak. 3+ ()
Galerie (83)
Zajímavosti (23)
- Režisér Peter Hyams původně chtěl aby postavu Albaina (Telly Savalas) hrál Donald Pleasence. (Mol)
- Natáčení začalo 3. ledna 1977, natáčelo se v Kalifornii, Arizoně a v Texasu. (Varan)
- Onu scéna s červeným práškovacím letadlem, což byl Boeing-Stearman 75, bojujícím se dvěma vrtulníky Hughes OH-6 Cayuse, považoval hollywoodský letecký expert Frank Tallman za „nejnebezpečnější a nejsložitější sekvenci, jaká byla ve filmu realizována.“ (ČSFD)
Kozoroh 1, dobré i špatné se v něm mísí v celek sice docela sourodý, ale v důsledku průměrný, přepůrněrný...a nemuselo to tak být. Dnes už nás nepřekvapí, že "fakta" se mnohdy nezjišťují, nepátrá se po nich, ale vyrábějí se na zakázku podle potřeby. Příkladem může být třeba konflikt v Palestině, kde obě strany jsou sto nabídnout "naprosto přesvědčivá" videa podporující jejich verzi "příběhu". Když jde o tak důležitou událost jako je válka, proč by třebas nemohlo jít zinscenovat přistání na Marsu? Nebo bych snad měl hovořit o přistání na Měsíci? Ale jistě, to bych asi měl. Vždyť konspirace o tom, že k přistání na Měsíci nikdy nedošlo jsou staré jako přistání na Měsíci samo. Zlí zastánci pravdivosti verze o přistání však zle argumentovali. Taková konspirace jim přišla přitažená za vlasy. A tak zřejmě nezbylo, nežli natočit film o tom, jak by takový podvod šlo provést... A tu mnohdy film sám (nejspíše nechtěně) odhaluje, že konspirační teorie skutečně za vlasy přitažené bývají. Na kývnutí malíčkem Mocného v Pozadí mizí lidé, agenti FBI podstrkávají kokain a rozbíjejí se brzdy aut. Mocný v Pozadí je prostě něco jako Bůh, byť občas chybující. Zvláště druhá půle se z tohoto hlediska nevyvedla a zvrhla se v pouhou hru na kočku a myš s oním Mocným. Hru nepříliš vzrušující. To půle první nabízí víc. To víc se téměř cele koncentruje v monologu, kterým doktor Kelloway vysvětluje wannabe astronautům, proč je třeba projekt zinscenovat. Dotkne se mnohého, s čím se vědec mnohdy musí při své práci potýkat. Tou první je ztráta (možná jen domnělá) prestiže vědeckého stavu. Veřejnost se o práci vědců nezajímá, podstatné jsou pro ní jen aplikace jejich výsledků. Vědci vidí samozřejmě svou práci jinak. Věda není než poznávání Pravdy pomocí vědecké Metody a může být něco vznešenějšího (snad krom pomoci bližnímu)? Může vůbec být něco duchovnějšího? Proč ostatní to vzrušení z poznávání necítí? Připadá mi, že tohle vše onen monolog v sobě má - ovšem lze ho vnímat i jako výtku vědcům, aby nenaříkali nad svým zhrzeným egem. To vlastně spíš. Ale, koneckonců, možná je ta výtka oprávněná (IMHO není, ale já to nevidím objektivně :) ). V onom monologu máme přitomen ještě jeden aspekt vědecké práce. Hlad věřejnosti i úřadů po výsledcích, který vědce nutí kroutit svá sdělení, nutí je k přehánění úspěchů, nutí je k výsledkům za každou cenu, nutí je k absurdním tvrzením v žádostech o grant. Vždyť taková žádost musí dopředu říct, k jakým výsledkům se dospěje a lépe se jí zadaří, když do ní vložíme slova jako "Evropská Unie" a "nano-něco". A kdo jednou neměl výsledek, kdo jednou vlastně neměl štěstí, bude mít příště co se ohánět, aby sehnal peníze. Vědec, ten Rytíř Pravdy, je na rozpacích. Má lhát, aby mohl příště vyrvat Pravdu Nevědomosti? Nebo se má přiznat k chybě a prohrát s Neznámem svůj boj? Co může udělat? Kde je ta hranice? 24 miliard dolarů? 3 lidské životy? Ale ne, to už jsme asi daleko za ní, to už není tlak touhy po poznání, co zde vstoupilo do rozhodování - to je Mocný v Pozadí se svými Zájmy... On tu hranici překročit může a s ním i vědec stojící na jeho straně. A může se to stát, vždyť průměrný vědec není morálně lepší než jiný průměrný člověk. Bohužel, vždyť jeho vztah k Pravdě by mu v mých snech měl odnímat moc lhát... () (méně) (více)