Škrtič z Martfü

Tentokrát film inspirovanej skutečnými činy maďarského vraha Pétera Kovácse. Tož špatný to nebylo. Podívat se na to určitě dalo ale přeci jenom jsem čekal, že se Árpád Sopsits vydá víc tou hororovější cestou a nabídne divákovi víc hutné atmosféry, víc napětí a hlavně krve a brutálnější mordy(gore). Tohle byla spíš taková lepší kriminálka. 3hvězdy (25.06.2024)

Předně zaujme technická vytříbenost charakteristická pro větší západní produkce. Solidní je i temná atmosféra a našemu divákovi je blízké i prostředí maďarského socialistického venkova, protože to se od toho českého zase tolik nelišilo a neliší. Pak tu máme brutalitu bez příkras a poměrně velký prostor pro vraha, přičemž poslední mord se nebojí jít do detailů. A konečně poslední ingrediencí je samotná doba, která standardnímu vyšetřování moc nepřála. To všechno Sopsits společně s výbornými herci seskládal do působivého obrázku, který u nás můžeme jenom závidět. Tak si tak říkám, jestli nám po té polské nezačíná unikat i ta maďarská filmová tvorba. 85% (08.04.2018)

"V této zemi žádní sérioví vrazi nebudou!"  Rád jsem se po čase podíval na kvalitní retro kriminálku, vracející se do minulých let poválečné / socialistické éry ve východním bloku. Jestli jsem měl chvílemi v první čtvrtině dojem vesměs tradičního počinu na téma pátrání po sériovém vrahovi, další vývoj filmu mi tento pocit naštěstí naboural. Neznám okolnosti skutečného případu, ale za výborný tah směrem k nejistotě až dočasné mystifikaci diváka považuji fakt, že vrah a nevinně odsouzený jsou si vzhledově a fyzicky nesmírně podobní a že se rovněž setkají v jedné scéně, po níž lze je plně od sebe odlíšit. Vůbec se mi líbilo postupné dávkování informací a odhalování četných záhad, nejasností a dalších náznaků, které v průběhu sledování vytvářely otazníky, napětí a další očekávání. Cosi hříšného vězí i na straně policie, jejíž vyšetřování přeci jen probíhá v politicky pohnuté době 50. let, a dalším hodně zajímavým motivem se stává krucinální otázka, nakolik lze za zločin pokládat i falešné přiznání k vraždě, umožňuje-li skutečnému vrahovi pobývat vraždit na svobodě dál. Film mi vedle atmosféry a hereckých výkonů připadal dostatečně na výši i po psychologické stránce, včetně komplexního vykreslení postavy vraha se záhadnou identitou, který se občas paradoxně stával až sympatickým, a více scén kolem vražd a jiného násilí se blíží i k horroru, byť sám bych asi tyhle žánry na první místa v hlavičce nedával. [80%] (31.08.2024)

“SÉRIOVÝ VRAH V NAŠEM MĚSTĚ?…“ /// Tak hlavně – nic nevymejšlej! Trošku se snažej pohrát se zápletkou – ale vona je to vlastně skutečnost, takže ani tady není třeba moc špekulovat. Filmařina standardní, taková ta ze 60tejch let – tenkrát se totiž po Maďarsku toulal zmrd, co mu houpl, jen když ta pod ním byla vystydlá. Soudruzi sice věřej, že by jako socialistickej člověk mohl bejt masovej vrah, ovšem zase vo tolik chytřejší, než Rusáci nejsou. Dlouho je to spíš vo tom vrahovi, než vo vyšetřování. Policajti maj svůj prostor, jenže ho moc nevyužívaj. Taky – komunistická bezpečnost má svoje problémy, takže s něma hejbou spíš jiný věci (i my vo tom víme svoje). Prostě takový maďarský dobrodružství kriminalistiky. Je to zajímavý, ale… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Když šukám, tak vraždím. 3.) Nevím, jak poznám, jestli jsem se trefila starýmu do vkusu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.03.2018)

Téma pošuka, co baží po vagínách pokud možno mrtvých žen, určitě není nijak objevné. Ale je to natočeno solidně, má to spád a gradaci. A hlavně já mám trestuhodně málo nakoukáno z maďarské kinematografie, o to víc jsem si to užil. A mimochodem jsem se taky dozvěděl, že v Martfü je obrovská fabrika na boty, co jim tam založil Baťa. (11.06.2017)