Máří Magdaléna

Je to tedy na dvě hvězdy, ale bylo by škoda, kdyby s nezvládnutým filmem úplně zapadla i nosná myšlenka. Marie Magdalská jako žena, která nemůže v nitru potlačit bezpodmínečnou lásku a milosrdenství a tíhnutí k vizi opravdového radostného života, jejž by bylo možné v lidech probudit a nastolit nový, spravedlivý pořádek, a nedokáže se podvolit vůli bratrů a otce a přijmout roli další podrobené poslušné manželky ve světě starých obyčejů, poroby, nespravedlnosti, nenávisti, ubližování a strádání, do něhož cítí, že nepatří, tahle Marie Magdalská se setká s Ježíšem a snad lépe než on svou ženskou náchylností k ryzí lásce, neubližování a slitování se slabými, porozumí a ještě poctivěji a neochvějněji přijme a vyloží i druhým jeho učení a v čem - jak v nich a jejich srdcích - záleží a spočívá příchod Nového království. *** Tolik teze. Teď ještě, kdyby to živoucně, bolestně, nakažlivě a přesvědčivě vyzařovalo i ze snímku, který sledujeme. *** Ale ne. Až to nutí dvojnásob silně volat: Bohu žel! Chybí scénáristický talent, schopnost vyprávět, propojovat klíčové momenty, utkat z nich živý osudový příběh - vznikla eklektická, sladkobolná, plytká záležitost, všechno je zjednodušené, vypuštěné, zploštělé, tezovité, jako by z příslušných pasáží Bible jen někdo napsal nevalnou seminárku. A při té strohosti to ani nemá údernost, sílu a spád, osudovost. Především chybí nezbytnost, nutnost vyplývání děje, zkoušek, podloženost toku a zvratů dění jemnou sítí logiky smysluplně a uvěřitelně prokreslených postav a jejich vzájemného působení. *** Kdyby tuhle látku dostal do rukou třeba i náš Zelenka a obsadil Tomáše Bambuška s Klárou Issovou, muselo by to dopadnout krevnatěji a mnohem líp. Tohle byl naprostý vypravěčský i filmařský propadák, včetně nanicovaté klišovité kamery, nudného střihu, bezkrevného ztvárnění postav. Ani Panna Marie si nezasloužila takové zbabičkovatění, jako by to byla kmotřička z Pyšné princezny. *** A druhé stejně veliké a trestuhodné zklamání, které pro mne snímek činí téměř bezcenným, plyne z faktu, že film skončí tam, kde by měl začínat, kde by teprve mělo smysl točit avizovaný příběh o Máří Magdalské. Kde začínají všechny důležité otázky a kam se obrací jediná pravá soustředěnost, ptáme-li se po smyslu a úloze jejího života a jak se svým úkolem naložila, jak obstála. - Její vlastní úkol totiž začíná až ve chvíli, kdy zůstane po Ježíšově odchodu sama jediná na světě se stejným či hlubším vědomím, v čem spočívá příchod pravého Království, kdy jako jediná mezi apoštoly jeho učení lásky k bližnímu pochopila, snad proto, že je žena, ve chvíli, kdy ostatní apoštolové, muži, už z nepochopení a strachu a slabosti plánují zbavit se té odpovědnosti a tíže stát se lepšími a jít příkladem a snovají, jak dají povstat Království podle svých vlastních představ a sobeckých tužeb, ve chvíli, kdy ona jediná jako žena neuteče před bolestivou pravdou a vyloží jim ji do očí a řekne, že nebude mlčet - že její hlas bude slyšet - v tu chvíli končí teprve expozice a mě zajímá, co Máří Magdalská udělá, jak své dny na zemi naplní, jak se s jejich sčítáním bude vršit smutek, bolest a beznaděj z oslyšení lásky, kterou v sobě nese a nabízí, a bude-li nakonec odcházet smířená anebo zoufalá - s tím, co se jí nepodařilo rozežít, jediné strážkyni toho pokladu, jak to den po dni prožije a procítí, až do konce. Jaké budou poslední chvíle jejího života, její myšlenky. Když jako žena cítím a chápu to samé co ona, ale o dva tisíce let později, a vím bezpečně, že dostatečně slyšet nebyla, že zůstala oslyšená, že svou vizi nerozežila, že mužům se povedlo to ryzí učení o lásce, která změní svět, strachem ovládnout a zneškodnit - prozatím - pak je tohle příběh Marie z Magdaly, který mě zajímá. Ten jsem ale nedostala, jen klišovitou naředěnou kaši z těch pár let, kdy kráčela po boku Ježíše a spěla ke svému uvědomění, než s tím vším pochopením a nazřením zůstala na celý svět sama. Co bylo dál, co byl sutečně její příběh, na to režisérovy ambice, fantazie ani smysl pro spravedlivé a smysluplné vyprávění příběhu, po kterém se natáhl, nesahají. *** Vlastně je to celé sotva na jednu hvězdu, ale já vážně nechci, aby ta základní myšlenka, jednoduchá a mocná, kvůli tomu nepodaru zapadla. *~ (19.06.2018) (méně) (více)