Vládci chaosu

Film o pravém norském blackmetalu z dílny švédského režiséra v podání odložených amerických dětí starších herců. Podkreslený hudbou Sigúr Ros či v nejvypjatějších chvílích Dead Can Dance jako kdyby blackmetal neměl žádné pěkné intro či outro. Kdyby se mladý Kilmer snažil alespoň na 50% jako jeho otec v DOORS. Kdysi jsem četl knihu Národní satanista od Erlend Erichsen. Už zde mi to připadlo trochu ujeté byť by se dalo souhlasit, že nahrazení starověkých památek křesťanskými kostely by mohlo u některých vyvolat adekvátní reakci. Na druhou stranu některé části jsou v podstatě naturalistické, ale ne moc dobře zahrané. (30.12.2019)

Nepovažujem sa za skalného fanúšika Nórskeho black metalu, ani si nepotrpím na verné zobrazenie skutočných udalostí. Lords of Chaos sa však vyberá cestou zmäteného prerozprávania starých otrepaných historiek o vzniku obskúrneho subžánru - ako povedal Korine "temnejšieho než smrť sama". Robí tak však skrz scenáristiku a estetiku sterilného Amerického mainstreamu, estetiku, ktorá sa mimoriadne bije s témou hudby plnej mŕtvolnosti, rozkladu, krvi a smradu. Vzniká tak povrchný a veľmi nevkusný cringe, nepodnetný ani ako sonda do špecifickej subkultúry, ani ako odľahčené a trefné búranie jej stereotypov. Po filme teda ostáva najmä otázka, čo viedlo Jonasa Åkerlunda (Bývalého bubeníka Bathory!) k natočeniu tejto, nepochybne trošku absurdnej, no najmä zbytočnej rarity. Žeby chcel (z osobných dôvodov?) "demaskovať" a banalizovať celú dobovú subkultúru na bandu patetických a trochu pomätených pozérskych teenagerov? Na mňa tak pôsobí. (14.03.2019)

Tak, že chlápek s jménem Euronymous hledá někoho do kapely. Ozve se mu chlápek Dead, ale je to magor tak se po několika letech podřízne a zastřelí tak si Euronymous založí hudební obchod a nakladatelství a časem hledá nového člena. Ozve se mu další magor s přezdívkou Varg, který si libuje v zapalování kostelů pak se pohádají a dopadne to tragicky. Předem upozorňuji, že nejsem fanoušek žánru (nepovažuji to ani za hudbu) tak, že jestli se Vám něco takového líbí přidejte nebo uberte si libovolný počet hvězdiček co chválím je gore a brutalita, které jsou na hodně vysoké úrovni dokonce na tak velké, že to místy opravdu vypadá skutečně na rozdíl od takového kečupového Mansona (1997) P.s. co ve filmu nezazní je to, že za vraždu dostal 21 let a už je na svobodě https://cs.wikipedia.org/wiki/Varg_Vikernes Dám 60 procent zlatý střed (20.03.2019)

Nejzajímavější období norského black metalu v kostce :-) Překvapivě zábavný film i přes ten místy děsivý obsah. O této kapitole hudebních dějin mám docela dost načteno a viděl jsem i skvělý dokument Until The Light Takes Us, takže se nekonala žádná velká překvapení. Jednotlivé scény byly zpracovány poměrně věrně, i když mi občas vadila taková zkratkovitost. Celá raná kariéra Mayhem vypadá jako kdyby rok zkoušeli, pak odehráli jeden koncert a zpěvák se zastřelil. Pak najednou o půl hodiny dýl natáčejí album s jiným zpěvákem, který se tam jen tak mihne bez představení. Nicméně ale výsledek se povedl a určitě doporučuji. (08.03.2020)

Jakožto oddaný příznivce většiny odnoží toho nejtvrdšího a nejbrutálnějšího metalu, co vůbec vzniká, jsem byl na tento snímek obzvlášť natěšený, neboť jak většinu alb Mayhem, tak Burzum znám, a zatraceně mě baví, nicméně pozadí jejich vzniku a vlastně i historie jak jejich členů, tak samotných kapel, mi byla až doposud neznámá, čímž jsem do tohoto projektu šel v tomto ohledu jako naprostý neználek, o to víc jsem byl ale pak z celé té podívané v šoku a musím přiznat, že tu jejich hudbu budu nyní už zase vnímat zcela jinak, když teď vím, co vše se okolo těchto band stalo. Každopádně mě samozřejmě na poslech nepřestanou bavit, ale jeto tedy vážně síla, co za pošahance a fanatiky ti chlapci byli. Nicméně, film samotný je naprostá bomba, a to absolutně ve všech ohledech a vlastně ani nevím, co chválit víc a dřív, ale nejspíš začnu parádními hereckými výkony většiny zúčastněných, respektive musím v souvislosti s tím konstatovat jednu zásadní věc, a to, že zde Rory Culkin a Emory Cohen v ústředních rolích podali opravdu neuvěřitelně přesvědčivý a doslova strhující výkony, ze kterých až běhal mráz po zádech, prostě geniální kluci, před kterýma fakt upřímně smekám. Zápletka, ať už je tedy dle skutečných, či částečně smyšlených událostí, je pak též fantastická, dech beroucí a vážně silná, pro atmosféru jinak nemám snad ani vhodných slov, prostě neskutečně působivá záležitost i v tomto ohledu, a vygradované nekompromisní finále je už jen třešničkou na dortu, prostě skutečné inferno, vlastně ale v podstatě jen v souladu s jejich hudbou samotnou. Tyhle dvě parádní filmové hodiny si zkrátka budu pamatovat hodně, hodně dlouho, pro mě se jedná o neskutečný zážitek, nicméně ale pravdou zůstává i fakt, že jen málokterá jiná podívaná je určena jen pro tak opravdu úzké a specifické publikum, jako právě toto strhující hudební drama, takže s jeho adekvátním hodnocením to bude velmi složité a bohužel především neodpovídající. Za mě ale opakuji absolutní BOMBA. (28.03.2020)