Režie:
Svatopluk InnemannScénář:
Bohumil ŠtěpánekKamera:
Jan RothHudba:
Josef KumokHrají:
Hana Vítová, Rolf Wanka, Jaroslav Marvan, Jarmila Šmídová, František Kreuzmann st., Jiří Steimar, Jarmila Kronbauerová, Raoul Schránil, Věra Ferbasová (více)Obsahy(1)
Studentka sexty Eva Martenová se zamiluje do nového mladého profesora Jiřího Hrona. Nemůže se v jeho hodinách soustředit, přestože je na vyučování jako vždy výborně připravena. Na školním výletě se snaží Hrona získat profesorka Bruncvíková, ale profesor na večírku tančí s Evou. Ve škole je Eva opět myšlenkami jinde a odmítne vydat Bruncvíkové Hronův portrét. S pláčem jde za Hronem do kabinetu a ten se jí snaží uklidnit. Jeho přátelské gesto spatří profesor Bernard, který měl už dříve výhrady k Hronovým moderním vyučovacím metodám. Oznámí řediteli, že Hron držel studentku Martenovou v náručí. Když se Eva dozví, že Hronovi hrozí kvůli ní disciplinární řízení, pokusí se o sebevraždu. Bratr její kamarádky Martiny, doktor Pavel Haler, ji však zachrání. V nemocnici Evu navštíví ospravedlněný Hron a vyzná jí svou lásku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (32)
Románek dívčího srdéčka, snad nejlépe charakterizovaný svým duchovním otcem, tedy spisovatelem Vilémem Neubauerem (1892 – 1965), vystihuje ve své podstatě vše, co tehdejší život dospívajících gymnazistek pro jejich status quo představoval. Platonická láska, jakkoli dnes vysmívaná a znevažovaná, neodmyslitelně náleží k projevům dívčí adolescence a měla-li jako taková někdy šanci na úspěch, stalo se tak většinou zčásti díkem náhody a štěstí. Není divu, že tento dramatický konflikt zlákal také české filmaře, tehdy byly podobné příběhy v kurzu a zvyšovaly tržby producentům i majitelům kin, kteří si mnuli ruce, jak málo stačí ke spolehlivému výdělku. Sextánce lze bezpochyby vytknout nepříliš důvtipný scénář, který v podstatě kopíruje ustálené schéma (nezbytná, dramaticky působivá otrava jedem) a předem kalkuluje s emocemi diváků. Hana Vítová s Rolfem Wankou ovšem představují dvojici natolik elektrizující, aby dokázali odolat všemožným nedokonalostem v rovině literární i filmové. Vděčný humor sem vnáší vedle rozpustilé Ferbasky i figurka dobromyslného školníka v podání Theodora Pištěka. Filmy jako je Sextánka a jí podobné představují, řečeno obrazně, výkladní cukrárenské zákusky, kterým zkrátka neholduje každý. Ovšem, kdo občas nezhřešil? ()
Sextánka není rozhodně jediným filmem z toho období, který pojednává o školním prostředí. Jednoznačně je ovšem nejhorším. Alespoň z těch, které jsem viděl určitě. Už od začátku mě dostalo monotónní odříkávání textu hlavních herců, profesora Jiřího Hrona a profesorky Bruncvíkové. Vcelku nereálné je pak i to, že se studentka nesvěří žádnému z přátel. Také mladý profesor studentku bere jen jako studentku, teprve až po sebevraždě zjišťuje, že ji vlastně miluje. I na tehdejší dobu je to velmi naivně provedený a napsaný film. ()
Já si teda nemyslím, že by to byl špatný film. Krásné jsou záběry z jedoucího vlaku či třeba takřka leoneovské detaily očí. Rovněž pokus o sebevraždu, upřednostnění kariéry před mateřskými povinnostmi, nebo naznačení možného sexuálního vztahu mezi mladistvou studentkou a jejím profesorem u něho v bytě má, myslím, k tuctovosti tehdejší filmové produkce poměrně daleko. Herecké výkony jsou možná průměrné, ale celkově dávám tři silné hvězdičky. Kdyby snímek končil smrtí studentky, přidal bych i čtvrtou. ()
Sentimentální příběh a červená knihovna jak vystřižená z nějaké knihy. Malý dívčí románek, studentka Eva Martenová, pocházející z bohaté situované rodiny, kdy rodiče při svém zaměstnání na ní nemají čas se zamiluje do svého profesora, nic nového pod sluncem, v českém filmu jsme na toto téma taky nějaký ten film už mohli vidět, ve skutečném životě se do dělo, děje a bude dít. Rolf Wanka jako profesor-milovník Jiří Rón byl opravdu hodně elegantní, některým ženám se určitě musí líbit i dnes. Hodně kýče, hodně slz, zjevná naivita a jak už to tak bývá divák se nakonec dočká i sladkého happíku. V kontextu danné doby a v porovnání s jinými to ale nebyl ještě tak hrozný výsledek, takový "Krb bez ohně" byl daleko horší a daly by se jmenovat další. ddt: Pozorný divák si jistě všiml hereček Jiřiny Steimarové nebo Sylvy Langové, které se později proslavily. Pro tehdy 15 letou Langovou to byla vůbec teprve druhá role! Film se natočil souběžně s německou verzí podobně jako "Divoch", v obou filmech hrál Rolf Wanka, němou Medeottiovou-Boháčovou verzi z roku 1927 v hlavní roli s Anitou Janovou jsem bohužel neviděl. Komentář zde jako pátý v pořadí.. ()
Nesmírně silný a "hluboký" lidský příběh dvou dospělých lidí. Myslím, že oboum hlavním představitelům tedy profesoru Hronovi (Wanka) a studentce Evě Martenové (Vítová) role nesmírně sedly, především typově. Navíc film je nesmírně silný lidský příběh, jak jsem již zmínil, takže k úplnému hodnocení se bohužel nepřikloním jen proto, že už má tento film nějaký pátek. Ale jinak excelentní. ()
Galerie (9)
Photo © Archiv TV Barrandov
Zajímavosti (2)
- Súbežne sa natáčala nemecká verzia pod názvom Arme kleine Inge. (BlueNeon81)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe na Václavskom námestí a na zámku Hubertus v Jilovišti. (dyfur)
Reklama