(Ne)obyčejný kluk

Jedná se o takový ten typ filmu, kde od začátku do konce brečíte, ale zároveň se smějete. Citová ždímačka, která mi ale vůbec nepřišla prvoplánová. A hodně jsem nad tím přemýšlel a myslím si, že obrovský vliv na té nulové prvoplánovitosti mají právě herečtí rodiče, kde Julia Roberts je coby máma neobyčejného kluka naprosto v pohodě a Owen Wilson, který když se na scéně objeví, pokaždé utrousí nějakej vtip, u kterého se prostě musíte smát. Jinak to ani nejde. 113 minut ubíhá naprosto přirozeným tempem, kde Vám autor nevysvětluje, proč je onen chlapec tak neobyčejný, ale snaží se ukázat, jak bojuje s okolím. A jelikož se jedná o dítě, které se snaží vpravit do dětského prostředí, jedná se o chlup horší prostředí, než u dospělých. (24.10.2018)

Takhle to dopadne, když máte skvělé herce, jejichž jména každý zná, ale pochopíte, že ještě lepší jsou dětští herci, kteří ten film zvládnou výborně. Owen a Julia na sebe nestrhávají zbytečně pozornost, ví, co je síla tohoto filmu. A to je o dobře, pak to všechno krásně funguje a vám je moc dobře, že se na to můžete koukat. (01.03.2018)

Určite nejde o žiadne majstrovské, filmové dramatické dielo, no v tomto prípade hodnotím skôr pocitovo. Emotívny účinok snímku sa mi skrátka dostal pod kožu a koniec ma v tomto smere totálne rozložil... Smutný a dojímavý príbeh o chlapcovi, ktorého chovanie a správanie aj napriek ťažkému životnému údelu, ma totálne očarilo, to bolo presne to, ako si predstavujem vnútorne krásneho človeka. A ten chalan bol vo vnútri tak krásny, ako len málokto, klobúk dole. Myšlienky o tom, čo je naozaj v živote dôležité a ako by sme sa mali k sebe správať, či už to bolo vo forme veršov od toho básnika, alebo potom na konci pri prejave toho riaditeľa, by mali byť vlastné každému - to je tá pravá hodnota. Tak nejak by znela moja odpoveď na tak zložitú filozofickú otázku - ako žiť? Čo sa týka emotívnej stránky, len málo filmov u mňa nastavilo latku tak vysoko. A čo je hlavné, emócie z filmu mi prišli ako prirodzený dôsledok jednotlivých situácií, nenásilné a vo veľmi príjemnej forme. Páčila sa mi aj samotná koncepcia skladby príbehu, najmä perspektíva pohľadu jednotlivých členov rodiny a kamarátov na malého Augusta. Pokiaľ mám dať nejakému dojáku plný počet, tak toto je určite tá správna voľba. (05.02.2018)

Wonder určitě žádný zázrak není. Je to jeden z těch filmů, který se vás svou miloučkou sentimentalitou bude ustavičně snažit rozbrečet, ovšem je to ale zároveň film, který na to jde chytřeji než jiné. Příběh sympatického klučíka s obličejovou vadou dost trefně a zajímavě poukazuje na obecně známou věc, že bychom neměli soudit podle vzhledu, nýbrž podle povahy. To, co však činí tenhle příběh ještě o něco lepším než podobné fliky (a že jich je dost) jsou ostatní členové chlapcovo rodiny - Wilson a Robertsová jsou nesmírně líbiví rodičové, stejně tak se povedla starší sestra, která se zas, v kontrastu se svým mladším bráchou, snaží vymanit z pozadí, plus klidně bych ocenil víc scén mezi ní a matkou, to bylo super. Propojení vztahů mezi všemi členy rodiny je nejsilnější stránka filmu, přičemž mu to vyšlo setsakramentsky dobře. Snad jen bacha na ty přílišné nálevy kýče a sentimentality, těmhle líbivým dramatům to spíš škodí. Slabší 4* (10.02.2018)

Stephen Chbosky se chtel zavdecit uplne vsem a udelat superpozitivni, vychovny a mmj rasove vyvazeny film pro celou rodinu. Film nabizi vhled do idealniho, vysneneho a hyperkorektniho sveta, kde dobro vitezi nad zlem, zlo se stane dobrem, vsichni "nepratele" se stanou kamarady a roztomily utlacovany chlapec je nakonec absolutni vitez, kteremu aplauduje ve stoje cely vybajeny svet (nikdo nestoji stranou). Diky tomu vzniknul nerealisticky a preslazeny film jak hovno z nutrie sypane marcipanem - mel na me presne opacny efekt nez zrejme tvurci zamysleli. Divak vi od prvni minuty, jak to cele dopadne. Prepsat scenar, vyladit dramaturgii a vymenit rezisera, dalo by se z daneho tematu (bez kyce) vytezit mnohem vice. (09.02.2018)