(Ne)obyčejný kluk

Je doslova osvěžující zajít si v roce 2018 na film s Julií Roberts. Tentokrát září v roli statečné maminky (medvědice). Matky desetiletého chlapečka, který se narodil s výraznou deformací obličeje. A který má konečně, v páté třídě, nastoupit do běžné školy. Jedná se o malý VELKÝ film, jemný, laskavý, lásky plný, dojemný a velmi silný. Ano, jedno oko nezůstalo suché, ale přesto nejde snímek označit za prvoplánovaný doják. To, že jsou děti kruté, všichni víme a přesto nás to pokaždé dostane... A malý Augií je úžasný! Miluju ho!!! Teď a navždy! A nebojte se, jestli ho uvidíte, taky budete. (21.02.2018)

Příběh o deformovaném chlapci sice hraje převážně na city, ale najde se v něm i dost kvalitní tvůrčí práce (nejen co se příběhu, kamery i hereckých výkonů týče). Na můj vkus však byla celková délka filmu zbytečně přemrštěná – našlo se tu dost nudných pasáží. Líbila se mi však celková pointa (za to že se někdo narodí jako … prostě nemůže) a mladý herec podal slušný výkon. Odraz jeho okolí se rovněž povedl ukázat vcelku věrohodně – asi bych se taky styděl za takového sourozence coby děcko – dospělý už na to pohlíží trochu jinak. A proto i když se to místy snaží tvářit jako děsný doják, já to vidím na průměrné ohodnocení… (08.01.2020)

Tri hviezdičky sú málo a u štyroch váham. Obyčajná tvár je filmom, o ktorom si spravíte predstavu predtým, než ho dopozeráte. Pretože problémom nie je čo?, ale ako? Ako sa celý tvorivý kolektív vysporiada s úzkou hranicou medzi umením a gýčom, medzi senzitívnosťou a slzopudnosťou, medzi vierohodným a falošným stvárnením. Oceňujem, že v tomto filme uvedené hranice boli prekročené iba sporadicky. Uvedomujem si, aké ťažké je zobraziť všetko, s čím sa odlišný jedinec v živote stretáva a neskĺznuť do šablóny a popisnosti. Z niekoľkých komentárov, ktoré som si prečítal ma oslovil názor, že by sa tento film hodil do škôl, pretože považujem za vhodné, aby ho školáci videli. (21.10.2018)

Kto má rád pohodový rodinný film, z ktorého budete mať dosť dobrý pocit, tak je na správnom mieste. V tomto filme to naozaj funguje. Má svoje myšlienky a pointy, no zároveň vôbec zbytočne emotívne netlačí, pričom tento príbeh si to priam žiada. Niekomu môže vadiť, že všetky postavy sú tu také sladučké, nie je tu nejaký vyslovený záporák, na druhej strane je toto podporené skvele vybranými hercami. Od detí až po Wilsona s Robertsovou do seba všetci perfektne zapadajú. Je to taká optimalistická verzia dnešného sveta a nezaškodí jej občas uveriť. (20.09.2018)

Ve svém žánru naprostá paráda. Možná jen místy lehce přitaženo za vlasy (ale mohlo by to být daleko horší), nicméně jinak feel-good bomba, která je tak pozitivní, že snad každému musí zákonitě zpříjemnit den (nebo teda už nevím, co jinýho by to mělo být:)). Každopádně i filmařsky je to podle mě velmi dobře ukočírováno. Stephen Chbosky po The Perks of Being a Wallflower opět překvapil a evidentně ví, jak pracovat s herci a neudělat už z dost sentimentálního námětu lacinej kýč. Moc mě bavil i neprvoplánový styl vyprávění - člověk by si řekl, že budou pokračovat ve vyprávění rodiče a ono prd. Zároveň se mi opravdu většina věcí ze snímku zdála celkem dost blízká realitě. Především postava ségry mi přišla skvěle ztvárněná (což tu docela málo zaznívá). Jinak samozřejmě obecně sympatické herecké výkony. Byl jsem prostě nadšenej. Hádám, že i knižní předloha by mohla být dost čtivá, určitě ji zvážím. Tak či tak mohu film rozhodně doporučit... a to snad úplně všem! :) (17.01.2019)