Rodinné sídlo

Další krásné spojení Forsterova románu, Ivoryho režie a talentu Heleny Bonham Carterové. Román Rodinné sídlo u nás vyšel jen dvakrát (1982 a 1993) a určitě velmi silně vnímám tu propast mezi zdejším chápáním Forsterova světa z roku 1910 a dnešní recepcí, protože i ti nejvytrvalejší ctitelé heritage žánru mívají jisté výhrady. Nicméně pokud tomu dáte šanci a tento film například doplníte i nedávným seriálem, odměnou vám může být vskutku relaxační zážitek plynoucí z lyrického popisu okolí nejbanálnějšího skandálu. Je to něžné a psychologii hlavních postav je nutné porozumět, abychom věděli, na jakých základech stojí i naše společnost. (31.05.2020)

Nádherný snímek, ze kterého přímo dýchá kouzlo staré dobré Anglie, s vynikajícím hvězdným obsazením, jemuž kraluje Emma Thompson (dokážete se představit typičtější Angličanku?). Okouzlující je i H. B. Carter, která představuje kontrast ke své tradičněji založené sestře a se kterou jakoby přicházela změna starých pořádků. Věrně vykreslený obraz přesně té Anglie, který mi sice není moc sympatická, ale stejně občas jejímu kouzlu propadnu. Tak jako v tomto případě. (13.05.2006)

absolútny triumf britského herectva. lepšie to bolo snáď len za laurenca oliviera. čo sa tohto týka, jednoznačne jeden z herecky najlepších filmov aké som kedy videl. uznávam, že film nesadá kvôli dĺžke každému, ale keďže ja si celkom na tíchto predĺžených konverzačkách fičím od malička, nemohol mi Ivory viac uľahodiť. skutočná šmakina pre milovníkov umenia s britským prízvukom. (06.03.2011)

Jde vidět, že angličanka Emma Thompson je zde jako ryba ve vodě. Přirozená, krásná a její výkon mě fascinoval. Vypadá to, že se narodila do špatného století, ale film jí to vynahrazuje - je ve vidět, že filmy ze starší doby Anglie (např. zde, Rozum a cit..) jí opravdu svědčí. Když jsem viděla ukázky, plácala jsem se do čela, co v tomto filmu může dělat Helena Bonham Carter; ale ukázalo se, že role jí skutečně padla na míru a mile mě překvapila. Také se mi líbil pohled do různých společenských vstev tehdejší doby. Taky bych si přála žít na Howards Endu.. (21.11.2010)

James Ivory je pro tenhle typ filmů jako stvořený. Snad vždy má role přesně typově obsazené a atmosféru dokáže navodit tak precizně, až se divák často nechá unést pocitem, že žít v těch časech (o kterých daný film pojednává) muselo být přes všechny potíže vlastně úžasné. Rodinné sídlo v sobě nese všechny stopy Ivoryho jiných podobně laděných filmů, ale přesto ve mně zůstala drobná špetička zklamání. Očekával jsem totiž, že se přinejmenším vyrovná Soumraku dne, což se ovšem nestalo. I tak lze ale bez nadsázky říct, že si film svá ocenění zaslouží a neměl by uniknout pozornosti zejména té náročnější části publika. (23.08.2002)