TEL-EVÍZE (E03)

Svarinskú by mali nechať v seriáloch len rodiť. Jedine vtedy spotená a červená a ukričaná nepôsobí, že by jej hranie nešlo. Inak je celá jej herecká póza postavená na výhuku v spojitosti so snahou správne trafiť repliky. Inak sme sa vo filme príliš nepohli. Len sex, pijatika a snahy o neformálne vtipy. Vole! (01.07.2023)

No jo, je to čím dál větší humus. Nechci tím říct, že by seriál za mnoho nestál, nebo že mě zklamala třetí epizoda, ten humus vztahuji k zobrazenému politicko- společenskému dění. Já tu dobu příliš nemusím, přestože jsem měl fajn dětství, na které rád vzpomínám. Od mých deseti let trval můj táta na tom, abych sledoval večerní Televizní noviny, a když skončily seznámil mě se svým názorem na všechno, co v nich bylo řečeno, což bylo docela dobrodružné, protože jsem mu musel slíbit, že si to nechám pro sebe. Banánovou nouzí jsem taky netrpěl, já jsem byl vždycky spíš na jablka a maliny z vlastní zahrádky:-), frontu na vánoční kapry musím vystát i v současnosti, takže na tuhle notu příliš neslyším; podstatnější pro mě je to, že si můžu koupit téměř jakoukoliv knihu a podívat se na libovolný film / seriál. No, jenže v poslední době se mě zmocňuje pocit, že se světem i bez vlády jedné strany začíná zase rozlézat cenzura, komikům je opět předepisováno, jaké vtipy mohou a nemohou říkat, nevhodná slova jsou nahrazována různými patvary (nebo mnohoslovnými výrazy), aby se náhodou někdo necítil dotčeně, přepisují se knihy (zřejmě proto, aby se nemusely pálit) a mně se z toho začíná zvedat kufr. Například já jsem mrzák. Kolik náhradních výrazů už vzniklo... Přitom, co je na slově mrzák špatného? Pro mě nic. Že by si někdo myslel, že se mu se změnou terminologie zlepší zdravotní stav? Tak to potom jo, takovým lidem rozhodně držím palec (bohužel, můžu jen pravý). Standa Pekárek byl každopádně opět uvědoměle aktivní, došlo i na hrdinného kapitána Minaříka, zpracování bylo opět solidní, jen jsem si uvědomil, že jsem zatím ještě nepochválil Jiřího Dvořáka za herecký výkon a jeho tým maskérů / maskérek za jejich skvělou práci. Tímto tedy chválím. / Poučení: Nezapomeň včas požádat o autogram, ta možnost se už nemusí opakovat. 4*+ (16.08.2023)

Konec komediím, nadchází doba temná. Je rok 1975. Potírá se společensky nepřípustná homosexualita, dozorčím orgánem neprojde dokument mapující historicky známou tragédii uneseného letadla a protistátní činnost je vrcholným zločinem. A udavači Standovi Pekárkovi (Kryštof Hádek) se mezi tím vším negativním rozpadá manželství. Věšet se z toho nebude, hned má náhradu (Kristína Svarinská), StB mu dokonce obstarává sídlištní byt a jeho nová partnerka mu porodila dcerku. Vzniká Brigáda socialistické práce, kdy si zakládající řidiči autoprovozu kladou za cíl výjezd na MS v hokeji, konané příští rok ve Vídni. Ve třetí epizodě StB citelně vystrkuje růžky a ukazuje svou moc. Ubylo komediálního obsahu, i když soulože chtivá televizní redaktorka (Vanda Hybnerová) a její mladý nadsamec koketující s modelingem ještě vyloudí úsměv na tváři. Většina děje už ale ukazuje, jak StB utahuje šrouby a začíná přitvrzovat. A tak je nutno najít oběť. Z tohoto hlediska se jasnou kořistí stává režisér, co je na chlapečky. Bob Klepl této epizodě vévodí a nedopustil, aby se jeho homosexuál stal pouhou karikaturou. A i zlověstná dvojice estébáků v podání Jiřího Dvořáka a Přemysla Bureše je také pořádně herecky propečená. A stále je možné žasnout nad dobovými reáliemi, které vynikají svou precizností. Kdo si stěžoval, že první dvě epizody jsou jen sledem komediálních hlášek a zobrazení tehdejší doby hraničí s parodií, tak dostal tentokrát temnější epizodu, kde si žádná z postav není jistá, jakou soudruzi z StB budou mít zítra náladu. 8/10 (17.04.2023)

Pachl opět tak podivně neumětele paběrkuje mezi tím, jestli točí čistou parodii, nebo čisté drama. První půlka je už čistě parodická jízda, kde Pyško hraje Zoltana Chivaye, všichni zas jen chlasta, šukaj, volujou atp. Standa už teda aspoň neni čistě nesnesitelnej dement, ale místy už je to takovej ten vtipnej jouda, na kterýho se to všechno lepí skrze to, jakej je to blb. Pak se to zas přepne, a přejdeme do takové te studené normalizace, a špíny té doby. Je tam určitě vzestupný trend kvality, ale začínám mít problém obecně s tím, jak Pachl svoje věci v posledních letech natáčí. (16.04.2023)

Standa Pekárek opět odpověděl protiotázkou, vyrazil se svou vysněnou Volhou za dalším snadným proplouvaním životem, udáváním a taky novou rodinkou, když už té jeho manželce na mateřský z toho sezení doma narostla ta prdel… Z praktik estébáků je jednomu na blití, už jen kvůli tomu stojí minisérie za shlédnutí. Nemile mě překvapil jejich “tah na bránu” se získáváním dalších udavačů.  Dnes bylo také dost záběrů z Vršovického Ďolíčku. V novém bytě Standy Pekárka jsou zelenobílé barvy a loga Bohemians vidět všude (šála na věšáku, samolepky na WC, zelenobílý kelímek a zelený zubní kartáček, taška Bohemians ČKD Praha, atd…) Kulich s klokanem při reportáži, kde Standa opět odpovídal protiotázkou byl na svojí dobu luxusní kousek.                                                                                                                                                        Seríál Volha je chvílemi “přitaženej za vlasy”, zejména co se sexu týče, ale jde o umělecký pohled a nadsázku. Celkově tomu ale není co vytknout. To prolínání reality s černobílou “dobovou/dokumentární” barvou dává dílu zasloužený punc opravdovosti. Ta doba byla nechutná, šedivá, s všudypřítomným policejním a komoušským hnusem! Strach by se dal mezi lidmi “krájet”. Doma všichni nadávali nakomouše ( ale nikomu to neříkej) a v práci tleskalo na schůzích KSČ, ROH nebo SČSP… (16.04.2023)