Válečníci

Bomba! Co Vám mám povídat...Válečníci sice nemají takřka tři hodiny, jako zde píší. Nebo jsem teda viděl jinou (dvouhodinovou) verzi, ale stačilo mi to k tomu, abych si dokázal udělat obrázek. Je to něco v tom smyslu jako Země někoho. Jenže ze strany vojáků OSN. Možná by kdekomu mohla vadit jistá šablonovitost, nebo fakt, že každá z malých epizod skončí stejně špatně a to nepočítám samotný konec. Jenže celková autentičnost je v tom filmu strašně cejtit. Vojáci OSN to tam tehdá absolutně posrali. Nedivím se, že v Chorvatsku je dosavadní problém s EU. Ty národy si tam vždycyk žili po sobě a vždycky si problémy vyřizovali podle sebe. Tady je vidět, že když se někdo někomu sere do písečku, tak to stojí za hovno. Dělá to celá EU, Amerika, OSN a Rusáci stejně tak. Ale menší národy stejně ostrouhaj a bude podle těch větších, včetně nás. O EU bych tu mohl povídat celé hodiny. Stačí se podívat do Chorvatska. Pamatuju ty časy, kdy se po silnicích prodávaly domácí sýry, domácí travarica....kde to je teď ? V prdeli, kvůli Evropský unii. Oni o ně zájem nemají. Vždycky tam žili podle svýho a vždycky jim to k radosti stačilo. To, že tam přišli během jejich osobní války vojáci OSN, tomu vůbec nijak nepomohli. Ještě z těch hrůz vojáci OSN zmagořili a zabíjeli doma ze šílenství. Tenhle film Vám to bez problémů a na tvrdo ukáže. Je dobře, že alespoň někdo těmto organizacím problémy dělá. Když to národ nedokáže. Takhle se to ukáže širšímu publiku a ono si časem uvědomí, kde jsou...když už v tý prdeli dávno dřepět nebudou. (16.02.2010)

Když jsem se vrátil ze dvou balkánkých tour, na kterých jsem na vlastní oči viděl pozůstatky všech těch hrůz jugoslávské války, nemoh jsem se srovnat s tím, že tohle se dělo jen pár stovek kilometrů od nás. Rozstřílené domy všude možně, výpovědi očitých světků, kterých jsem se na tyhle události vyptával - vše bylo tak neuvěřitelné, jako bych snil sen, ve kterém se mi projektoval nějaký válečný film. Jenže to nebyl sen. Wálečníci jsou zřejmě tím nejbrutálnějším a nejvíce autentickým válečným filmem, jaký jsem viděl a ještě dlouho po něm jsem byl naprosto zdrcen. Není to film o druhé světové válce, která skončila před sedmdesáti lety ani o válce ve Vietnamu, tedy na tisíce kilometrů vzdáleném kontinentu. Je to snímek o něčem, co se dělo témeř za naším domem a teprve nedávno to skončilo. Díky televizní raw produkci se film tváří téměř jako hraný dokument, takže autenticita je opravdu mimořádná a pokud tohle někdo ustojí bez zvednutého žaludku nebo slz, tak je opravdovej šéf! Autoři přicházejí s bosenským konfliktem z pohledu jednotek umprofor, které v podstatě nemají žádné možnosti zasáhnout, pouze dohlížet na provizorní příměří a každý zásah by znamenal další mezinárodní konflikt. Posádka jednoho tanku, stejně jako divák, je tak vystavena všemožným hrůzám, které jsou zde vykresleny mimořádně autenticky a brutálně - spálené děti ve sklepě domu, na vrata přibitý stařík s vyvrhnutými střevy, znásilňování, popravy a do toho naprostá bezmoc britských vojáků. Jak se s takovým válečným traumatem vypořádají vojáci po návratu ze služby? Jestli tě nezlomí tenhle film, pak už nic! (19.12.2016)

Perfektně zvládnutý film po filmové a z toho plynoucí pocitové stránce. Také dokáže slušně přenastavit žebříček hodnot. Na druhou stranu byl postaven hodně jednostranně. Muslimové jsou ti hodní, Srbové a Chorvati ( sprosté slovo ). Mám několik kamarádů, kteří tam za války byli. Mluvili o tom trochu jinak. Tím nechci zpochybňovat masakry ve Srebrenici a podobně. Prostě kde bylo víc Srbů, tak masakrovali Chorvaty a Muslimy. Muslimové zase Srby a Chorvaty. Chorvati Srby a muslimy. Muslimy tam nemá nikdo rád, protože několik století, tam dělali ,,pořádek,, s pomocí Turecké nadvlády. Film vznikl těsně po té, co NATO napadlo Srbsko, takže politicky byl velmi prospěšný. Řešila se otázka muslimů v Kosovu...Za ty se postavilo Turecko a muslimský ropný svět. Přitom se jedná o stejný zásah, jako v našich Sudetech. A vojska OSN? To je zoufalá kapitola sama o sobě. To se potvrdilo ve Rwandě a dalších zemích. Strach převzít jakoukoli odpovědnost, vede k tomu, že vojáci prostě nemají šanci tam udělat pořádek a jsou tam jen zoufalými pozorovateli. Navíc jim nedají ani pořádné zbraně a techniku, takže místní chudé, třeba africké země nad nimi mají vždy převahu. Trapné pro ,,světovou armádu,,.Ještě slovo na závěr: lidé se běžně takhle nehroutí, jak předvedli Britové ve filmu. Co by potom měli říct Němci co přežili Stalingrad, nebo lidé co si prožili koncentrák. (06.12.2011)

Veľká chyba OSN, že vkročili do Juhoslávie, tamojšie etniká a národy si svoje problémy vždy riešili sami. Na druhú stranu, bez Tita to už nebolo tak jednoduché. Film pekne rozpitváva psychológiu vojakov ako v rôznych bojových situáciách tak aj v čase mieru v bezpečí domova. Nie je ľahké sa s prežitými hrôzami vyrovnať, hlavne keď im na niečí príkaz nemohli zabrániť, o to bola celá situácia ešte náročnejšia. Scénka s dieťaťom bez hlavy v matkinom náručí bola silná káva, to som ešte dlho predýchaval. Obsahovú stránku filmu nekomentujem, na to si musí každý urobiť názor sám. Záverom len, že ide o extra výživnú porciu vojnovej drámy veľmi dobre a realisticky natočenej. 85/100 (29.07.2015)

Sledujeme skupinu britských vojáků, kteří byli vysláni na misi OSN do Bosny, kde působí jako neutrální složky. Nesmí zasahovat pouze přihlížejí. Jak přízančné pro tenhle svět. I my jenom příhlížíme a doupouštíme, aby se něco podobného opakovalo. Nad vším si jenom myjeme ruce. Celý film je pro mě o to závažnější, že se odehrává v blízké minulosti a tak blízko našcih hranic. I na našich rukách je kousek té bosenské krve. Ale hlavně, že jsem na to dohlíželi. Pilát Pontský by z nás měl radost. (31.03.2007)