Mocná Afrodíté

Woody Allen na sebe navlékl antické roucho a kupodivu mu to docela sekne. První půlhodinka se sice vleče, ale vzápětí film nabere o něco větší spád a ke slovu se dostane i humor. Že by se jednalo o vyloženě vtipnou komedii, to bohužel tvrdit nemohu, neurotická roztěkanost je tentokrát upozaděna a více prostoru zde dostávají scény milé a lehce úsměvné. Vlastně celý film se nese až v nezvykle optimistickém duchu, kterému jsem v závěru podlehl dokonce i já sám. Marně si vzpomínám, kdy naposledy nám Allen nabídl tak jednoznačný pohled na řešení svých trablů. Jeden z těch divácky vděčnějších Woodyho snímků. 7/10 (16.11.2009)

„Tady Zeus, zrovna nejsem doma, ale zanechte mi vzkaz.“ Parodie antické tragédie, obtočená okolo nepřehlédnutelné, nepřeslechnutelné Miry Sorvino, která je dokonce zábavnější než samotný Allen, vzhlížející k ní jako k Bohyni. Film má z určitého úhlu pohledu nečekaně optimistické vyznění, ale stejně jako Purpurová růže z Káhiry v podstatě tvrdí, že to opravdu pěkné neobývá náš reálný, nýbrž jakýsi fiktivní alternativní svět (z mezní životní situace nám deus ex machina nepomůže). Konverzační i situační komika je svou kvalitou i načasováním opět nadprůměrná, během ostýchavého sbližování Lennyho a Lindy, posléze Kevina a Lindy přímo oslnivě skvělá. Jenom o něco déle trvá, než film nabere ty správné grády. 80% Zajímavé komentáře: Renton, nunka (22.05.2009)

Allen na vrcholu/před vrcholem své kariéry, úžasná HBC, nádherně naivní Mira Sorvino, roztomilý klučina ,,tati, kdo je tu šéf, ty nebo maminka?'' ,,Samozřejmě, že já. Maminka jen rozhoduje...'' a mezi tím zase ten výborný a stále upovídaný Allen. Pro mne jeden z jeho nejlepších filmů. Ha! Jeden poznatek: Allen je lechtivý za uchem! (10.10.2012)

Můj další Woody, pomalu budu mít v malíku celou jeho filmografii. Tady Pan režisér, herec a scenárista opět rozehrál osudy skvěle napsaných postav, jejichž vztahy tak propletl, jak to umí snad jedině on. Herci fajn, Mira Sorvino mě překvapila, protože jsem ji dosud neznala, Helenu Bonham Carter mám zase zafixovanou s Deppem a Burtonem, takže také změna. Tenhle film se mi líbil, je sice s jemnějším humorem než předchozí filmy, ale i přesto je fajn. Sice nijak nezamíchal mým žebříčkem oblíbených Woodyho filmů, ale přesto to je fajn filmový zážitek. (17.06.2013)

Lenny a reči o adopcií, to sú dva protichodné póly, ktoré horko-ťažko prepojiť. Nositeľ takých ušľachtilých génov a adoptívne dieťa? Problém. Odoláva čo to dá, ale napokon podľahne manželkinej nátlakovej taktike. I keď "podľahol", venuje novému prírastku do rodiny kopu pozornosti. Nastáva pokles manželského entuziazmu. Nutkanie vyčmuchať biologickú matku však neopadáva a skrz na skrz sa otec neodbytne valí za jej odhalením. "Judy the mattress" aka "Mom" je moc, v oblasti lacného porno priemyslu a zjednodušeného myslenia sa nemá čoho obávať a už prvotné slovné výmeny s "cudzincom" veštia ničiaci uragán. Nebyť jej a naopak úvodného pretrvávajúceho flákania sa, tak to asi netradične zamrzí. Takto sa tetelím na stále hláškovo nahustenom, decentnom a dôraznejšom poukazovaní na pravosť partnerského súžitia a výchovnej nenahraditeľnosti. P.S. Kultúrna vložka = antický chór. :-) (28.02.2010)