Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (403)

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Impozantní film, jen kdyby neměl falešné zuby. Ze celou dobu nepřinese jedinou informaci, kterou byste předtím nevěděli. Jedinou jeho snahou je srazit fikci, realitu a dokument a nabýt přitom výrazu, který se zdráhám jakkoliv vyložit, abych mu nekřivdil, ale v němž čtu pouze hru na city a ten nejubožejší chtíč dojmout poddajné diváky. Genocida v Srebrenici, masakr v Katyni, hrůza v My Lai - to jsou tragédie proti lidskosti. Svržená atomovka je proti tomu podružnou kategorií, protože zde je úloha člověka pouze implicitní, explicitní je pouze využitá technologie. Raději doporučuji román Ondřeje Neffa Tma 2.0. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

No nevím, nemůžu si pomoct, ale dle mého názoru silně nadhodnocený film. Na toto téma mi přišel o dost lépe zpracovaný Americký Den poté který vzniknul o rok dříve. Tady mě příliš nezaujali postavy ani to polodokumentaristické zpracování. A taky tady vidím až moc prvoplánovitou snahu šokovat publikum za každou cenu, ale tak dobře nebudu nadávat. Film podobného stylu asi nemůže i vzhledem k tématu úplně zklamat, ale Day After mi prostě přišel komplexnejší a propracovanější. Vlákna vidím pouze na lehký nadprůměr.60% ()

Reklama

monolog 

všechny recenze uživatele

Tento film je ze skupiny těch, které vám vážně nedají spát, kdykoliv si na ně vzpomenete a vzpomenete si často. Myslím, že je to ten nejlepší horor, jakej jsem kdy viděl včetně těch, co jsem viděl před desátým rokem života. Už jen proto, že to není hororovej žánr. Nejenže režisér zvolil dokumentární styl, on navíc ani nijak nezakrývá, co by se stalo. Vůbec nepoužívá hudbu, ale ticho, které je však mnohem zvučnější než nějaký randál. srovnání stavu před a po je tím hrůznější, že k filmu ještě promlouvá vypravěč a většinou říká statistické údaje (jako třeba z populace Británie zůstane po 10 letech sotva 11 milionů apod). Ukazuje všechno bez nějaké laciné roušky cenzury a když už něco neukáže naplno, je to jen proto že to prohloubí temnotu a hrůzu ještě víc. Proč má postava říct, že na jih od města je její žena a že už pravděpodobně dávno umřela na spad, když se to dá vyjádřit jedním záběrem na unaveného zlomeného muže stojícího u mapy v pozadí za fotkou jeho manželky na stole. Proč ukázat vraždění a rabování při jeho konání, když to lze vyjádřit slovy tří maníků vylézajících z něčího krytu: "To je puch!" Po zhlédnutí tohoto snímku jsem měl vážně chuť jít vykopat protijadernej kryt a natahat si tam jídlo, pití, generátor, akumulátory, recyklátor vody a vzduchu, zbraně a neprůstřelný vesty a protijadernej oblek a jánevímcoještě, protože je lepší být připraven, i kdyby to nenastalo. A doufám, že nenastane. Myslím, že v případě atomové války, která by vypadala jako tato (dopadlo bomb za 3000 megatun a vytvořilo 600 milionů tun spadu) by platilo heslo: Kdo umře, vyhraje. Nebo kdo se narodí padesát let poté, možná bude žít. Protože to, že přežijete dopad atomové pumy nic neznamená, vůbec nic. Následující roky a desetiletí by byly strašné. Vůbec se nedivím, že to v Británii stáhli. Ve studené válce a když se politici furt někde mleli, brzy by lidé zpanikařili. Navíc to není nejen pro děti, ale ani pro slabší povahy. Když to srovnám s filmem Den poté z roku 1983, tamto je proti tomuto jako čajíček, jako zápalka proti atomovce, jako líh proti dvanáctileté skotské. Ještě jedna poznámka. Možná si říkáte, že jsem nějaká emocionální troska či duševně nestálý či hysterický člověk, kterého vyvede z míry cokoliv. Nejsem. Ve skutečnosti mě z míry nevyvede nic (kromě novýho dabingu). ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

"In these early stages the symptoms of radiation sickness and the symptoms of panic are identical." Znepokojivě působivé. A to i z dnešního pohledu. Jak to asi muselo působit v době vzniku, to si ani nechci představovat. Při sledování jsem tak nějak bral za hotové, že se na scénáři podílel Robert Merle. Tématem, zpracováním skrze využívání dokumentárních vsuvek, charaktery i vyzněním, to je vše jak z jeho pera. Dokumentární vstupy tvoří spolu se zachycením osudů dvou obyčejných rodin z Sheffieldu apokalyptickou ságu "před, při a po". A že to je televizní film? V tom je největší výhoda, jelikož právě onen televizní minimalismus tomu dodává naprosto výjimečný punc realičnosti. Nemluvě o geniálně výmluvném využívání ticha. To vše platí až do doby kdy se Ruth vydá do trosek hledat Jimmyho. V té scéně je prostě naprosto vše a v jejím stínu je pak závěrečná půlhodina již pouze lacině doslovná a v běhu událostí přespříliš zkratkovitá. Bohužel tak poněkud kazí jinak fenomenální dojem. ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Tu jedine škoda toho televízneho vizuálu a možno až moc výraznej dokumentárnej formy na úkor filmovosti, kvôli čomu som si k postavám nedokázal vytvoriť lepší vzťah. Ale inak je to rozhodne pôsobivé dielo, ktoré túto nie až tak nereálnu katastrofu rozoberá dosť detailne a komplexne, vďaka čomu je to dejovo po celý čas nadmieru zaujímavé, aj keď ma prekvapilo, že paradoxne najzaujímavejšia je časť pred katastrofou, kedy je to stupňovanie napätie prostredníctvom rôznych televíznych správ výborne zvládnuté, ale aj po nej to hlavne vďaka dusnej atmosfére plnej beznádeje rozhodne nestráca na zaujímavosti. Takže síce sa nejedná o film, ktorý by sa mi chcelo pozerávať opakovane, ale aj kvôli vážnej téme sa rozhodne oplatí pozrieť a navyše mi to prišlo kvalitnejšie, než tématicky podobný, o rok starší Deň potom z americkej produkcie. 75% ()

Galerie (13)

Zajímavosti (23)

  • Vlákna byla vysílána ve Spojených státech na kabelové stanici TBS 13. ledna 1985, úvodní slovo měl Ted Turner. Následovala panelová diskuse o jaderné válce. Byl také uveden v syndikaci na místních komerčních stanicích a později na mnoha stanicích PBS. V Kanadě byl film vysílán na stanicích Citytv v Torontu, CKVU ve Vancouveru a CKND ve Winnipegu, zatímco v Austrálii byl 19. června 1985 uveden na stanici Nine Network. (classic)
  • Ačkoli Mick Jackson původně zvažoval obsazení herců ze seriálu Coronation Street (od r. 1960), později se rozhodl pro neorealistický přístup a obsadil relativně neznámé herce, aby zvýšil působivost filmu pomocí postav, s nimiž by se diváci mohli ztotožnit. (classic)
  • Aby horor Vlákna fungoval, snažil se Mick Jackson některé věci nechat neviditelné. Později vzpomínal, že zatímco po odvysílání inscenace BBC obvykle ihned následovaly telefonáty s gratulacemi od přátel nebo kolegů, po prvním promítání Vláken žádný takový telefonát nepřišel. Jackson se snažil, aby se obrazy a emoce odehrávaly v myslích lidí, nebo spíše v rozšíření jejich představivosti. Jackson si později uvědomil, že lidé tam prostě seděli a přemýšleli o tom, v mnoha případech nespali a nebyli schopni mluvit. Prohlásil, že má z doslechu, že Ronald Reagan se na film díval, když se vysílal v USA. Spolu s Barrym Hinesem obdržel Jackson pochvalný dopis také od předsedy labouristů Neila Kinnocka, který uvedl, že „nebezpečí samolibosti je mnohem větší, než jakákoli rizika plynoucí z poznání“. (classic)

Reklama

Reklama