Démoni

Dokonalý príklad kladov i záporov talianskych hororov zlatého obdobia 70tych a 80tych rokov: na jednej strane precízny vizuál s dôrazom na masky a gore, podmanivá hudba (metal sa tu výnimočne hodil) a atmosféra, na strane druhej hrozní herci s ešte horšími postsynchronami a neskutočne otrasný scenár plný debilných expozičných dialógov a s naivným príbehom. Bohužiaľ v Demoni prevažuje to druhé. Najlepšia scéna je aj tak nádherne dekadentná scéna, kedy pankáč zbiera pankáčke žiletkou kokaín z prsu, čo ju strašne rajcuje. Rocknroll! (11.06.2015)

Pouštěl jsem si Démony s velkými obavami, stejně jako většinu italských hororů. Ale nakonec se mi to líbilo. Naprosto chápu, proč se tento snímek stal takovým kultem. Masky jsou fantastické, démoni byli fakt hnusní. Objevilo se několik opravdu výborných gore scén. Např. vylezení démona z těla. Začátek s tajemným promítáním neznámého filmu a děj, co se stával realitou, to si získalo mou pozornost. Ale chybělo mi tam nějaké hlubší vysvětlení, odkud se to vzalo, co s tím nakonec mělo společného to kino atd. Ale film jsem si užil a dokonce hrozí, že své hvězdičkové hodnocení po rozležení v hlavě zvednu. 70% (09.06.2011)

Film, který stojí na straně příznivců hororového žánru, nikoliv přihlouplých filmových hrdinů, což dává najevo neustálým pomrkáváním a náznaky, pro ty, kdo již nějaký ten horor viděli. Vtipně byly vybrány oběti (arogantní černoch, rozhádaný pár, nevidomý muž), z nichž větší část sleduje horor bez patřičné úcty a následně jen s krajní neochotou přijímá roli aktivního účastníka absurdně ultra-drastického dění. Nedokázali si vychutnat film, tak si film vychutná je. K definitivnímu průniku zla do dosud normálního světa dochází symbolicky po protrhnutí promítacího plátna. Krom zapojení do cinefilních her s dvojí realitou se nabízí také ošemetnější výklad anti-náboženský (promítací kabina jako „místo“, kde lidé v nouzi hledají spásu – marně) anebo si zkrátka můžete užít výborné (ve smyslu nechutné) masky, punkový soundtrack a těžce brakový závěr. Hezky z pohodlí a bezpečí domova. Dokud se vám něco nezakousne do krku. 65% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, kitano (27.04.2011)

Já vím, že bych k tomuhle film měl vzhlížet s posvátnou úctou, ale co chcete dělat, když jsem si k němu za vlahé mladické nerozvážnosti cestu nenašel a dnes se sotva můžu přemlouvat k tomu, abych byl z filmu nadšen, když vše, co vám zůstane v hlavě, je spíše úsměvné až rozpačité. Argento se pustil na trochu tenký let, když potřeboval mít ve svém hororu kombinaci věcí jako jsou démoni, kino, cross motorku, katanu, feťáky, metal a další dílky, které do soudržného celku spojíte jen s velkou dávkou schovívavosti, kterou já osobně bych měl někdy před dvaceti lety, ne však dnes. Pokud bych byl si měl vybírat, dám přednost raději kultovní Suspirii nebo Infernu. (30.03.2014)

Italské horory zřejmě nebudou pro mě. Když jsem nedávno četl článek na mém oblíbeném Moviezone na téma 10 skvělých filmů, které se odehrávají v kině. Jeden z těch, které jsem neviděl byli Démoni. Musím ovšem konstatovat, že se o skvělý film v žádném případě nejedná. Je to krvavé, je to zvrácené, je to prostě Italské. Taková ta evropská úchylácká přidaná hodnota, která mě nikdy moc nelákala. Démoni never more. 40% (07.07.2020)