Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Cheryl dostane od tajemného muže lístky na film do nově opraveného gotického kina a vezme s sebou kámošku Kathy. Z diváků se tam ale postupně stávají vraždící monstra. (Netflix)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (186)

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Ten začiatok ako vystúpila z metra myslela ze ju niekto sleduje,nie že by splynula s davom ale kráčala pomaly a potom bola vystrašená,to nedávalo zmysel a takýchto hluchých miest tu bolo veľa.Musím uznať že v niektorých momentoch to bolo veľmi posobivé ako napr.keď jednej v tom kine začali vypadávať zuby,lebo sa jej tlačili špicáky,keď sa menila na démona.Začalo to nasadením jednej masky a potom to začalo naberať na obrátkach.Ludí začalo postupne klesať a naopak démonov pribúdať.Tak vobec netušíte na koho a kedy zaútočia a akú časť tela si zoberú do parády.Tu som rukopis Argenta ani nespoznal,lebo uňho som zvyknutý na prepracovanejší príbeh a nie takto jednoduchý.Asi aj preto že on nieje režíser tohoto filmu.Tento film stavil hlavne na hnis,vytrhávanie časti tela,veľa krvi a na vynikajúce masky v tom je naozaj dobrý ale všetko ostatné už nefunguje tak ako by malo. ()

K.I.N.G. 

všechny recenze uživatele

Argento a Bava společně stvořili tento pekelný démonický úder, ve kterém neni nouze o krev, škrábání, kousání, taky nějaká ta exkurze do hlubin lidského těla, různé nápadité vraždy, litry zeleného i bílého hnisu. To vše v uzavřených prostorách temného, klaustrofobicky působícího kina a za doprovodu rozmanité hudby. Stará italská škola jak vyšitá. Kdo by pod názvem Démoni čekal nějakou duchařinu, ten by se šeredně mýlil. ()

Reklama

Sabrewulf 

všechny recenze uživatele

V dětství to byla jedna z mých srdcovek, ale po letech je z toho studená sprcha. Jasně, už tehdy jsem tak nějak podvědomě dokázal trošičku rozlišit to, že Démoni a Pátky 13tého nepatří mezi stejnou kvalitativní sortu jako třeba Věc nebo Moucha, ale pořád jsem teď očekával aspoň neškodné béčko. S hrůzou jsem zjistil, že to nemá daleko k braku. Začnu nejprve pozitivy. Masky a gore jsou parádní, o tom žádná. Ty démonské ksichty působí odporně a strašidelně pořád. Hudba taktéž suprová, nejen songy ale i původní theme. A do třetice - strašně moc mě fascinuje koncept, prostě ta základní dějová kostra nalákaných lidí do uzavřeného kina, ve kterém jede film v "real time" módu. Nic objevného, ale rozhodně ne tuctové. A za to jsou všechny ty hvězdy. Jenže pak je tu něco, co celý film totálně pohřbívá. --- Herci. Jako já nevyžaduju nutně v hororech výkony Džeků Nicholsnů a Toníků Hopkinsů, ale naprosto ochromen jsem zůstal při zjištění, že tady se hraje na úrovni filmů Bruna Matteiho. Pokud jste někdy viděli nějaký z jeho "skvostů", pak víte, že sledování herců v jeho filmech už přímo fyzicky bolí, či minimálně vyvolává salvy smíchu. A to je přesně tady -  typ hraní, kdy herci všechny úkony dělají jakoby na povel. Za zmínku stojí třeba hádka feťáků kvůli rozsypané droze. Za naprostý herecký koncert však považuju scénu, ve které hlavní hrdinové hledají jiný východ a narazí na místnost někde na půdě, kde jsou jen samé zdi. Statický záběr - chlapi stojí uprostřed scény, ženské rozeseté po okrajích. Beze střihu následuje toto: Hlavní hrdinka naběhne doprostřed a "na povel" začne hysterčit, druhá ženská naběhne doprostřed a "na povel" začne hysterčit, třetí ženská naběhne doprostřed a "na povel" začne hysterčit. Grandiózní. Celou tu ochotničinu pak ještě několikanásobně umocňuje naškrobený dabing/postsynchrony tolik typický pro osmdesátkové italské horory, kdy je ta angličtina pronášena s extrémně uhlazenou artikulací a bez jakýchkoliv ruchů jako echo apod. ("Dímns, instruments of ívl"). Těšil jsem se aspoň na kombo "motorka - katana - Accept", přičemž taková kombinace snad ani nejde pokazit a přece - namísto toho, aby scény byly uzpůsobené písničce, ve výsledku je to jen, jakoby jste si do libovolné akční scény v jakémkoliv filmu pustili libovolný nářez a čekali, jestli se něco z toho chytí. Navíc tam není ani žádná odezva ve stylu: seknutí - ruka pryč, seknutí - hlava pryč... Namísto toho jen máchání katanou zblízka. Ta scéna, na kterou jsem se prakticky celé roky těšil, mě zklamala neskutečně. Kdyby byl song alespoň celý, jenže on je nevhodně utnutý fade outem při kytarovém sóle, což je k danému dění na obrazovce tak brutálně mimo, až jsem se zařezával do křesla. Studem samozřejmě. Pak tu máme i hloupoučké chování postav, např. feťáci vlezou bočním vchodem do kina, dojdou k hlavnímu vchodu a když vidí, že se tam dělo něco nekalého, řeknou, že musí najít východ ven a jdou hledat všude možně, jen ne tam, odkud přišli. Film, jež by hrozně moc potřeboval remake, ale s tím, že se zachová stejná podoba bubáků (víme, jak dopadl Evil Dead). Normálně jde o parádně nechutnou podívanou, jakmile se ale začne mluvit/hrát, padá neskutečně na hubu (i v rámci nostalgie). P.S: Zařazení feťáků do děje jsem vůbec nepochopil, nemělo to tam vůbec žádný vliv, protože dveře kina se stejně dokázaly otevřít samy od sebe. P.S.2: Smáš évryfing! Smáš évryfing! Smáš évryfing! () (méně) (více)

lamps 

všechny recenze uživatele

Démony spolu s nejmladším Bavou psal také legendární režisér Suspirie Dario Argento a taková konstelace je na výsledku patrná. Neskrývané béčko zpočátku nápadně vykrádá Briana De Palmu (Výstřel), načež se přesouvá do prostorů jediného kina, v němž se osazenstvo stejně jako postavy v promítaném bijáku proměňuje v krvežíznivé démony. Přenášení infekce podobné zombie zapříčiňuje nejprve prokletá vystavená maska, poté stačí i malý škrábanec. U nich to však nezůstává, a přestože rozjezd limituje nízký rozpočet, poctivý make-up a masky stačí na poctivý brakový gorefest v rytmu rockové a syntetické muziky. Názorné skalpování, trhání kůže, ukusování prstů či vydloubání očních důlků obklopují překvapivě zručné řemeslo, kde se dobře pracuje s osvětlením a barvami a vítězí čiré tvůrčí nadšení. Některé momenty dokonale vystihují italské giallo krváky obecně, i když v jednotlivostech pikantnější je třeba Fulciho kult Zombi 2 (1979). Divoký závěr s ustaveným heroickým protagonistou je dokonce inspirativní předzvěstí Braindead a blbnutí s motorkou ve zdemolovaném kině je možná nejzábavnější tamního kratochvílí do doby, než jiné vypečené filmové promítání navštívili Tarantinovi hanebný pancharti. ()

Karamanlis 

všechny recenze uživatele

Poctivá talianska filmová mäsiarčina zo zlatého hororového obdobia 80. rokov s ktorou sa vďaka nekvalitným pirátskym videokazetám, na ktorých bol film nahratý častokrát len v originálnom jazyku či s jednohlasovým viac než pochybným dabingom mali možnosť dostať do kontaktu aj hororoví nadšenci v našich končinách. Pravda, ak patrili k tým šťastlivcom, ktorí mali prebytočných 20 litrov, v tej dobe nevyhnutných na zakúpenie dvojhlavového tuzexového videa alebo mali náhodou známeho vietnamského šmelinára... ()

Galerie (34)

Zajímavosti (15)

  • Lamberto Bava označil tento film za svůj nejoblíbenější. (Chatterer)
  • Ve scéně, kdy skupina drogově závislých jede autem, hraje skladba „White Wedding“ od Billyho Idola. (Knowho)

Související novinky

Reklama

Reklama