Tisícročná včela

Výborně zpracovaný příběh rodiny Pichandů. Výborný Jozef Kroner coby starý Pichanda, skvěle doplněný Štefanem Kvietikem a Michalem Dočolomanským. Vesnice pod Tatrami zabydlená svéráznými postavičkami. Jejich osudy, očekávání i obyčejný život. V závěru jsem se, pravda trochu ztrácel, snad díky tomu že i téměř tříhodinová stopáž filmu je nedostačující pro tak široký záběr vyprávění. Přesto musím uznat, že ačkoli i u nás vzniklo ve stejné době několik podobných "rodinných ság", tak všechny postrádají Jakubiskovu imaginaci a dnes působí již jen jako komunistické agitky o tom jak tehdy bylo zle. To Tisícročné včele, bohudík, nehrozí. (13.04.2012)

Neuveriteľne nádherná a nadčasová sága rodu Pichandovcov. Jedno z najkvalitnejších diel J.Jakubiska, v ktorom dokonale vykreslil charaktery, udalosti na prelome storočí, ale aj pohľad do života ľudí na vidieku. Vo filme /seriály/ účinkuje množstvo postáv, ale príbeh je vyrozprávaný s takou neuveriteľnou ľahkosťou a prehľadom, že sa v príbehu nemáte šancu stratiť. Jednoznačne a bezkonkurenčene dominuje J.Króner, ale herecké výkony ostatných predstaviteľov sú rovnako na vysokej úrovni. Často je príbeh ozdobený vtipnými scénami ale aj postavami, ktoré vždy, keď sa objavia, vyvolajú úsmev na tvári. Nezabudnuteľný u mňa ostáva J.Císler v úlohe pomstichtivého a nešikovaného maďara Belányiho s pamätnými hláškami napr. "Už si dobzučal Pichanda!". Hudobný doprovod od P. Hapky je magický a s Jakubiskom si rozumie. Vďaka bohu, že film spolufinancovali Nemci a zaplatili pokračovanie príbehu po Krónerovej-Pichandovej smrti. Komunisti mali pôvodne v pláne príbeh ukončiť jeho smrťou. Takže hlavne vďaka nemeckým markám sága pokračovala a vzniklo dielo, ktoré môžem kedykoľvek opakovane pozerať.  Všeobecne jeden z najlepších československých filmov. Pre mňa osobne najlepší. 100%. (10.03.2009)

Mimoriadne zle zostrihané dielko známej ságy, pri stvárnení ktorej sa zišla slovenská elita. Divák si musí v zobrazenej spleti veľa vecí domyslieť, a nie vždy to ide. Režisér rozvetví množstvo príbehov, no k niektorým sa po čase ani nevráti, niektoré rieši samoúčelnými skratkami, že bez znalosti literárnej predlohy je divák stratený. Celý film ťahá Kvietik, ktorého zrenie v čase som si najviac vychutnával. Jakubisko vo výprave (sociálne protesty, vojna) opäť potvrdil, že je slaboch. Vylepšil si to pri navodení atmosféry domova, Slovenska, a špeciálne Liptova. Lúčenie sa murárov s rodiskom pri odchode na murovačky zahreje každého vlastenca pri srdci. Hudobný podklad mu skvele nachystal Hapka, i vďaka nemu sa tentoraz dala zhrýzť Jurajova dávka surrealizmu. (22.12.2018)

Výborný film, ale rozhodně ne Jakubiskův nejlepší, ty natočil o nějakých patnáct let dřív. Tisícročnou včelou se ale dokázal vrátit po dlouhém zákazu natáčet a po několika nevyrovnaných projektech v plné síle na československou filmovou scénu. Přestože Kronerova postava Martina Pichandy je asi ze všech nejsympatičtější, tak se mi víc líbily poslední dva díly, v nichž už nežije. Asi proto, že v prvních dvou dílech na sebe strhává až příliš pozornosti i přesto, že pro plynutí děje filmu není jeho postava zas až tak podstatná. Na rozdíl od svých potomků se nijak nevyvíjí ani nemění. Snad vůbec nejpodařenější scénou filmu je jeho pohřeb. ad: Politická situace podle mě není vůbec překážkou nadčasovosti, ba naopak. Aby něco mohlo být nadčasové, musí to podle mě pevně vycházet z konkrétního času a jeho reality. A politika je úplně běžnou součástí lidského života, a to aniž by se v ní člověk angažoval. I ve Sto roků samoty je politika velmi důležitá. Jinak by vznikla spíš neuvěřitelná nečasovost. (21.01.2008)

Epická freska mapující těžké období slovenských dějin na přelomu 19. a 20. století. Úlohu moudrých očí a paměti života zde zastává filosofická postava Martina Pichandy, ztvárněného legendárním Jozefem Kronerem. Jakubisko dokázal ze všech filmařů nejlépe postihnout poetiku i bláznovství slovanské duše. Tisícročná včela je stvrzenkou jeho umu. Titulování Jakubiska jako "Felliniho východu" či "Márqueze stříbrného plátna" mi přijde s respektem k oběma jmenovaným jako nemístné. Márquez i Fellini byli jedineční; Jakubisko zrovna tak. PS: Hudba Petra Hapky a zpěv Mariky Gombitové zážitek ještě umocňují a v tragické scéně zastřelení malého Janka plně převezmou emocionální účinek. (25.03.2022)