Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrají:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága slovenského zednického rodu Pichandů, jehož osudy sledujeme po třicet let na přelomu 19. a 20. století, slavila úspěch už ve své literární podobě – jako stejnojmenná kniha Petra Jaroše. Nutno však říci, že teprve ve filmovém zpracování režiséra Juraje Jakubiska, s řadou vynikajících slovenských a českých herců a hudbou Petra Hapky, se stala opravdu hitem. Propletená kronika jednoho liptovského rodu, osudy lidí denně bojujících o důstojný život na této zemi, o štěstí, lásku a smysl života, oslovila všechny. Poselství starého Martina Pichandy (nezapomenutelný Jozef Kroner) o tom, že všude, i v tom nejvšednějším a nejubožejším životě je třeba hledat si svou svobodu a smysl života, promluvila zvlášť výmluvně v totalitní realitě počátku osmdesátých let. Společnost se změnila, ale moudrost tohoto poselství zůstává stále stejně naléhavá. Film, který díky svému poselství a nevyčerpatelné Jakubiskově obrazové fantazii získal ocenění i na zahraničních filmových festivalech (např. nestatutární cenu La Fenice na MFF v Benátkách v roce 1983), patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé kinematografii od války natočeno. Kromě verze pro kina vznikl i čtyřdílný televizní sestřih. (Česká televize)
(více)Recenze (135)
Viděla jsem filmovou verzi (kratší než seriál, cca 160 minut) a byla jsem nadšená. Film mě vtáhl do děje, spoluprožívala jsem s jednotlivými postavami jejich životní osudy, lásky, tragédie. Vizuálně krásné, drsné tak jak drsný byl život na slovenských horách na přelomu 19. a 20. století. Život s přírodou, milostné vztahy, rivalita, souboje, politické spory... až do toho všeho vpadla válka. Nevím zda tak byl zamýšlen, ale vnímám tento film jako silnou výčitku válečným hrůzám, které vtáhnou do boje nevinné lidi, seberou jim jejich talenty, jejich osudy a lásky, jejich budoucnost... pro co vlastně? ()
Tisícročnú včelu vnímam a hodnotím rovnako, či už ide o štvordielny seriál alebo o hodinu kratší film. Vystrihnutá hodina neznižuje hodnotu pôvodného seriálu, ale ju ani nezvyšuje. Film je pohodlnejší na sledovanie, ako seriál, pretože divák nemusí týždeň čakať na ďalšie pokračovanie a lepšie vníma kontinuitu deja. Jakubiskovi sa podarilo bezchybne pretlmočiť Jarošov román i verne zobraziť dejinné obdobie, v ktorom sa príbeh rodiny Pichandovcov odohráva. Tisícročnú včelu považujem nielen za jeden z najslovenskejších filmov, ale aj za najlepší slovenský film vôbec. Ako u seriálu, aj u filmu považujem za potrebné oceniť majstrovstvo kameramana a nádhernú hudbu Petra Hapku. Českí herci vhodne doplnili slovenskú hereckú elitu, ktorá sa tu zišla. Možno by bolo lepšie trochu krotiť Císlera, ktorý sa s vervou pustil do úlohy maďaróna, ale je to iba vec názoru. Tisícročnú včelu som videl viackrát a nebudem považovať čas strávený pri jej ďalšom sledovaní za stratený. ()
Mrzí mě to, ale já si s panem Jakubiskem příliš nerozumím.. Pichandovci jsou mýma očima vskutku povedená familije, zálety, nevěry, hop na to, nemanželské děti, k tomu cesty za prací, pijatiky a politika.. Snové pasáže (dívka se světlem, včela-matka) a pokusy o zpestření (pohřeb, kulový blesk) mi násobily vrásky na čele... Zachránilo mě herecké obsazení, tomu nelze vytknout vůbec nic, pánové Kroner, Kvietik a Dočolomanský mě protáhli 163 minutami celkem bez obtíží.. ()
Sága rodiny Píchandů, u kterých rozhodně platilo to otřepané "nomen omen". Vůbec první film, kde mi rukopis Juraje Jakubiska nepřekážel, nýbrž do snímku skvěle zapadal. Asi jsem přišel na to, že na filmy od Jakubiska je třeba mít něco málo popité. První část snímků, kdy se parta opilců vydala opít na múrovanie se mi dost líbila. Hrozně se mi líbila venkovská atmosféra i komplikované vztahy mezi aktéry. Honzíka Musila na ně! Sem tam vzduch pročísla vtipná hláška. Místy dokonce zaznělo cosi moudrého, či alespoň pokus o cosi moudrého. Potěšilo mě, že se slečny nestyděly v takové hojnosti odhalovat svojí výbavu. Nepotěšilo mě, že ta výbava téměř nikdy za nic nestála. Jakmile se do toho začala více motat politika, tak mě zájem o snímek postupně opouštěl. Sledování mi sem tam znepříjemnila nějaká halucinogenní psycho vsuvka, ale to je prostě Jakubisko. Na druhou stranu pozitivně oceňuji to, že se mi konečně ujasnilo, pročpak mezi Slováky a Maďary panuje taková nevraživost. Skoro tříhodinová stopáž pěkně utekla. Kdybych byl mírně východnějšího původu, tak bych šel zřejmě o hvězdičku nahoru. Takhle se konalo jen příjemné překvapení a já pálím lepší 3 hvězdy. ()
Nevím proč to tak cítím, ale Tisícročná včela je z mého pohledu asi jejlepší film, jaký jsem viděl. Jestliže to, co máte rádi, je vžití se do lidských osudů v celé jejich kráse a krutosti, jestli máte rádi lidi a máte rádi city, tohle se vám bude muset líbit. Dokonalé je vše. Herci, příběh, proud děje, stylizace. Závěrečná scéna, ve které jde Štefan Kvietik do tunelu vyhodit do povětří vojenský vlak, blouzní a zdá se mu, že ze ním pochodují všichni, co znal, živí i mrtví, je víc než jen kus celuoidu. Je to dokonalý obtisk sociálního cítění a cítění vůbec. Tohle je biják. Ačkoli chápu, že pro zemi a dobu vzniku to tak mnoho lidí necítí. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (12)
- Jedná se o několikátou spolupráci hudebního skladatele Petra Hapky s režisérem Jurajem Jakubiskem. Vedle toho spolupracovali na filmech Postav dom, zasaď strom (1979), Nevera po slovensky (1980) a Perinbaba (1985). (Terva)
- Film se natáčel ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá na Slovensku. (M.B)
- Tisícročnej včele prepožičala hlas Zdena Studenková. (gogo76)
Reklama