Tisícročná včela

Nádherné slovenské veľdielo s fantastyckými hercami, ktorý bol dokonalým opisom Slovenského ľudu. Ja som videl včelu vo forme seriálu a môžem povedať že čím väčšie prestávky medzi jednotlivými časťami boli tým viac ma to navnadilo, i keď úvod nemal taký slávnostný nádych objavoval sa v ňom geniálny slovenský herec Jozef Kroner z ktorého priam srší skromnosť, mierumilovnosť ,ľudská dobrota no najmä veľká hercova charisma. Kroner a Kvietik urobili z filmu parádne herecké vystúpenie ktoré ma prinútilo až si spomenúť na to že som Slovák, včela je jedným veľkým slovenským symbolom, plným metafór a alegórii, a keď som videl tu ideálnu fúziu prostého slovenského ľudu z našou krásnou prírodou, tak som žasol nad tým ako to dokázal Juraj Jakubisko s pomocou Petra Jaroša tak dokonale sfilmovať. Jakubisko dokonale opísal Jarošove vnímanie celého príbehu, ktorý mal najmä majstrovsky napísane charaktery postáv ktoré pasovali k spomínaným hercom ideálne. Včelou Jakubisko iba dokázal ža je veľký filmár a prajem mu ešte veľa takýchto alegórii a podobenstiev ktoré su určite hodnotnejšie ako niekoľko desiatok amerických komerčných trhákov za veľké peniaze a "úžasné" :) efekty :). Navyše v každom jeho doteraz zhliadnutom, filme som niekde v úzadí cítil že Jakubisko chce predovšetkým poukázať na dôvody života na zemi a opisuje ľudské hodnoty ktoré si každý človek nájde v inej scéne, každý inde a toto platí najmä pri včele a konári z ktorých silno páchne jakubiskove špecifické vnímanie sveta. Mohol by som tu síce vypisovať ešte niekoľko hodín no nikdy by som nedokázal presne opísať svoje pocity a postrehy z tohto filmu a tomu sa naozaj hovorí umenie, asi si teda prečítam aj knihu, potom budem možno múdrejší. (27.12.2007)

Připomíná mi to 100 roků samoty magického realismu od Marqueze po slovensku. Vypadá to, že ve slovenských dolinách se jen pije a souloží a slovenské potomstvo zaplavuje jiné krajiny. Metafora zedníků jakožto včelích dělnic budujících plástve pro ostatní množící se a umírající rody. Rod přežjije vše, země plodí stále. Vše shnije a znovu povstává. Láska, sex a smrt a na pár litrů vína nebo kořalky se vždycky najde. (19.11.2015)

Ak si nejaký slovenský seriál vôbec zaslúži 5 hviezdičiek, tak je to u mňa určite tento ................ Predovšetkým vďaka týmto štyrom: Hapka, Jakubisko, Kroner, Kvietik (v obecednom poradí :-). ................ O dva roky neskôr natočil Jakubisko Perinbabu a odvtedy to šlo zo slovenským filmom už len z kopca.................. (20.07.2008)

V roku kedy vznikol som sa narodil a po prvom vzhliadnutí mi prirástol k srdcu. V tej dobe sa u nás na Slovensku hralo aj režírovalo srdcom a preto sa hralo a režirovalo dobre. Film prekonal knihu a prekonal aj sám seba, pretože odhalil gény slovenkého národa v období tridsiatich rokov, na prelomí storočí, tak pravdivo a čisto, že ako Slovák sa s tým bezpodmienečne stotožňujem. To prirovnanie k včelám je tak pravdivé. Náš údel je v tomto filme, naše dejiny sú tu a v neposlednej rade aj náš film. Už nebudú také filmy, ani takí herci ako Jožko Króner┼, Štefan Kvietik, Miško Dočolomanský ┼, Paľko Mikulík, Milan Kiš┼, Štefan Mišovic┼ a ďalší. Tento film je o nás Slovákoch a nemožno ho hodnotiť ako film. Pre mňa je to to isté ako písať kritiku na Bibliu. Kto hodnotí tento film negatívne siaha mi na Bibliu a na moje presvedčenie. (26.05.2011)

Jakubiskův styl magickýho realismu mně nesedl. Mnohý dramatický scény byly na můj vkus přehnaně teatrální, a naopak ty, který měly být vtipný, byly v lepším případě košatý a nevtipný. Ani symbolika mně k srdci nepřirostla. Ta tisícročná včela vypadala spíš jak pavouk a mnohý repetitivní motivy (třeba tu holčičku, co pořád chodí s ohněm sem a tam) jsem nepochopil a ani jsem po tom nijak zvlášť netoužil, protože jsem se většinu filmu nudil a ztratil chuť dopodrobna rozpitvávat tvůrčí záměry. První polovina je navíc strašně přeplácaná erotickýma scénama, až jsem z toho měl chvílema pocit, že se dívám na soft porno, a vůbec tomu nepomohly nesedící postsynchrony. Přes všechny ty nedostatky se mně to ale líbilo dějově a dostal jsem díky tomu celkem živej obrázek toho, jak vypadal na začátku století život v Horních Uhrách. Sledovat příběh tří generací na malé vesnici je přecijenom trochu živější než hodina dějepisu. Kdybych ale měl znovu sáhnout po tříhodinové historické rodinné sáze se špetkou magickýho realismu, jednoznačně si vyberu Jedny a druhé od Lelouche. (10.04.2022)