Princezna Fantaghiro: Jeskyně Zlaté růže

Rozprávka ako pre deti tak pre dospelých na pekné nedeľné popoludnie. Fantaghiró predstavuje pre mladé dievčatá vzor nezmara a pre chlapcov vytúženú slečnu  To, že som si v 10 rokoch strčila nožničky do vlasov a odšmykla si prameň vlasov podľa vzoru hlavnej hrdinky hovorí za všetko (až na to, že ona použila meč ;-)). (17.10.2011)

Krásna fantasy rozprávka, z ktorej by mali vychádzať všetci novodobí tvorcovia rozprávok. Žiadne kruté násilie, či drastické bojové scény. Pre mňa tento kúsok znamenal príjemné vychutnávanie si prázdnin, keďže sa vysielal takmer na každé Vianoce. Myslím, že výber hercov je tu obzvlášť citlivý, dokonca sa tu objavilo aj pár českých hercov. Z hrdinov Tarabasa a Romualda ešte aj dnes šalejú mladé ženy (a nielen tie) :) (09.09.2007)

Ničím urážajúca rozprávočka pre deti aj dospelých. Presne znázornené, že akokoľvek sa zlo pokúša vás dostať, sila lásky a v tomto prípade aj srdca, môže zlo premôcť, len srdce ma tú silu. Tak toto vyšlo z mojej romantickej dušičky, aj keď nie je veľká. A teraz vážne: Tato časť je najlepšia z celej serie, aj keď na diváka neútočí trikmi, tie sú slabučké a neútočí ani hereckými prejavmi, tie sú ešte slabšie. Ale to čo ho robí zapamätanejším je pekný a príjemný príbeh s milou zábavnou zložkou, aj keď z naivným posolstvom, no v tomto prípade to nevadilo. (28.04.2015)

Zajímavá koprodukční italsko-česká pohádka, která byla ve své době velkým hitem. Tempo měla zpočátku vlažné, které ovšem ve druhé části rychle ubíhalo. Přesto i tak tempem připomínala spíše seriál než dvoudílný film, a to se de facto také stalo. Následovaly další čtyři pokračování, a také vždy po dvou dílech, což čítá dohromady dalších osm dílů. Pohádka je spíše italská, hlavní herci jsou Italové, až na krále (Švýcar Mario Adorf neboli Sandtner z Vinnetoua) a Brožovou, Kodetovou s Valíkem. Ve vedlejších a malých rolích už ale najdeme spoustu Čechů (Zedníček, Hrubešová, Kraus, Renč, Chytrová...). Především co ale Čech ocení, tak záběry hradu Bouzov, který v pohádce hraje obrovskou roli. Ty záběry jsou doslova oslavou této památky. Dalším hradem, tím Romualdovým, je Perštejn. Natáčelo se i v Adršpachu atd. Samotný příběh začíná pomalu a žánrem připomíná typ pohádek typu Sůl nad zlato. Král má tři dcery. Z nichž jsou dvě hodné, milé, uťáplé a ta zbývající je prostořeká, až vzpurná. Řídí se pravidlem, co na srdci, to na jazyku. Vadí ji, že ženy nesmí číst, psát, nesmí kecat mužům do života a mají jen vařit, vyšívat a sloužit mužům. Feministky by se tohoto hned chytly, především ty ze španělských knihoven... :D Poté se právě ta vzpurná dcera, Fantaghiro, vydává do světa a kromě dobrodružné cesty zažívá i flirtování s princem Romualdem. Na své cestě potká i nadpřirozené bytosti, tedy pokud se tohle tak dá nazvat (mluvící strom, mluvící šutr, mluvící husa, mluvící umělá ryba či jeskyni posvátného zvířete). Triky s těmito pohádkovými postavami na dnešní dobu jsou již odfláknuté až lehce bizarní, ovšem ve své době byly kouzelné. A to vše za podmanivé hudby, která provází pohádkou celých 180 minut. [7154. hodnocení, 166. komentář, 67%] (24.02.2020)

Rozprávka, na ktorej som vyrastal.. Ide o jednoduchý, ale aj úchvatný príbeh so sympatickými hrdinami natočený na peknom bojníckom zámku.. a nemôžem nespomenúť fantastickú hudbu, ktorá robí zo slušnej rozprávky prekrásnu.. Už len za tieto veci sa nebojím dať plné hodnotenie.. veď prečo nie, ak sa talianska rozprávka tak uchytí aj u nás, tak to niečo znamená.. (04.01.2014)