Mrtvý muž

Hodně silnou stránkou filmu je jeho geniální kytarový doprovod. Hudební motiv tak snadno rozpoznatelný a zanechávající mi spolu se syrovějším dějem z prostředí Divokého Západu emotivní stopu v srdci. Z ušlápnutého, neprůbojného, účetnického ucha se rychlostí warpového pohonu stal štvanec. Johnny byl sám v té době ještě ucho (sexy ucho, pozn. aut.), takže docela slušný výkon. Jako dítě jsem hltala westernovky knižní i filmové a jako maturantka se na Mrtvého muže vydala do kina a byla přikována k sedadlu, protože nic z toho, co jsem do té doby vstřebala, se Mrtvému muži ani vzdáleně nepodobalo. A ani po letech se na tom nic nezměnilo. (12.06.2018)

Film, ve kterém se skoro nic neděje. Western o jednom nudném úředníkovi, který přijel zemřít na Divoký západ. Báseň, která dělá čest velikému Williamu Blakeovi. Černobílý obraz, který na skolnku dvacátého století působí nepatřičně. Hudba krásně melancholického Neila Younga. Jarmush svěží jako vítr na severoamerických planinách. Johnny Depp, jak jste ho ještě neviděli. Nikdo. A spoustu dalších veselých zabijáků. Nepopsatelný zážitek. Jděte a užijte si ho! 100% P.S.: Znáte text písně End of the night od Doors? (22.10.2006)

Příspěvek etalona nezávislého filmu Jima Jarmusche do pohřební kánoe westernového žánru je tak netradiční, jak jen může netradičnost být - svérázně poetický, bizarní, zadumaný, nostalgicky zasmušilý. Pomalu se převaluje přes kafkovsky absurdní úvod ke kontemplativnímu putování za schůzkou se smrtí (civilizací i přírodou ve vzájemné juxtapozici), přičemž nakousne řadu existencionálních dilemat a ladně přeroste do neuchopitelně mytických proporcí. Podstatné je, že děj se co děj si uchovává svůj nezaměnitelný punc éteričnosti vymykající se racionálnímu uchopení. "Příběh" je odevzdaně unášený rozvážnými proudy prostorových a časových posunů zjednaných pomocí stylisticky opodstatněné interpunkce (zatmívačky a roztmívačky, oválný výřez obrazu ve flashbackcích evokující stařičké objektivy), protože... mrtvý muž už ostatně nemá kam pospíchat. Černobílá kamera maluje neuvěřitelně krásné a melancholické obrazy s esencí surreálna, rytmus dodává neortodoxní hudba Neila Younga (tu řezavá a palčivá, onde přízračně elegická) a kořením vytřibujícím tu specificky unikátní příchuť je zde sardonický humor prvotřídní dvojznačnosti. Nevysvětlitelně nádherný a geniální film tisíce tváří, který se - jak moudře praví Lima - musí... procítit. Při správném rozpoložení pak může následovat i pocit užaslé blaženosti... Dívat se nestačí... (20.02.2009)

Černobílá esej o muži, který byl zrozen k věčné noci. Dvě hodiny vizuálně strhujících sekvencí, které lze zastavit a nahlížet jako stylizované filmové obrazy. Mystický podtext příběhu je umocněn hádankovými promluvami indiána, který mluví a přitom neříká nic. Johnny Depp předvádí esenci úsporného herectví, které obstará povětšinou pouze výrazem tváře (inu, když na to má někdo kukuč). Jarmusch uvedl v život podivnou snovou fresku o cestě za smrtí, ke které je hrdina předurčen svým jménem. Zároveň oživil panoptimum podivných tváří a osob, které se zcela příčí zažitému "divokozápadnímu" stereotypu. Tenhle film nelze pasivně sledovat, nutno ho vychutnávat jako dobrý tabák... Tabák, který William Blake nemá. Proč vlastně? P.S. Zpětně musím konstatovat, že Jarmusch hodně čerpá z novátorského přístupu Cormaca McCarthyho, jehož drsnou poezii cesty k barbarství lze ve filmu zaslechnout věru silně. Pro mě osobně další důvod, proč tenhle film milovat. (30.01.2004)

Mŕtvy muž je teda nadmieru netradičný western, teda presne, ako sa aj od Jima Jarmuscha dalo čakať a zároveň prakticky to, čo som si od neho aj prial a tak som už od dlhej úvodnej jazdy vlakom vedel, že ma to bude baviť. Ešte prvá tretina po dejovej stránke pôsobí v rámci žánru pomerne klasicky a tak sa dá očakávať, čo bude v nasledujúcich scénach, ale potom to už skončí a aj keď film stále obsahuje plno tradičných westernových prvkov ako prenasledujúci lovci odmien, indiánsky priateľ a podobne, ide si svojou vlastnou cestou, podstatne nepredvídateľnejšou a bizarnejšou. A tak je tu nespočet zaujímavých situácií a vďaka Jarmuschovi to hlavne má výbornú atmosféru doplnenú o slušnú dávku čierneho humoru. Jedine trochu možem vytknúť, že občas mi to prišlo trochu naťahované, ale to je zároveň aj ten jediný zápor. A veľkým plusom je aj obsadenie, samozrejme hlavne Johnny Depp, ale vlastne aj všetky výraznejšie vedľajšie postavy, pri ktorých sa nedá predvídať, či sa dožijú konca. A rozhodne nesklame ani záver, ktorý mi ešte z celého filmu prišiel najbizarnejší. Takže Mŕtvy muž určite nie je primárne určený fanúšikom tradičných westernov, ale ja sa medzi nich nepočítam, mne príde lepší, než výrazná väčšina plnohodnotných žánroviek, veľmi zaujímavý film. 76% (26.07.2015)