Mrtvý muž

Bojím se, že čímkoli, co řeknu, mohu této křehké černobílé nádheře s nejoduševnělejším "vrahounkem", s nejcharismatičtější "bad" bandou (Henriksen-Wincott-Hurt-Byrne), s krásně nervní kytarou i poetickou kamerou, nějak uškodit, protože to, co plyne před očima, je nesdělitelné. A tak jen: Jarmusch je návykový a já jsem naměkko. (05.11.2005)

Mě fascinovalo s jakým nezájmem tam po sobě stříleli. To spíš vypadalo, že po sobě hazí šiškama a ne kulkama. Originální příběh to určitě je, herecky dobře zahraný taky, hudba rovněž paráda, ale aby hlavní hrdina do jistého okamžiku působil jak vyjukaný zajíc neznalý poměrů a najednou se z něj stal z minuty na minutu totální mazák, tím ať krmí zdejší bůh, pan Jim Jarmusch někoho jinýho. No, ale zase musím férově přiznat, že po přečtení komentu od Kleopatry,( ta holka má pravdu, ne, že ne ), už vůbec nevím kolik hvězdiček tomu filmu mám dát. Koukám, že společnsky náročný víkend se na mě zřejmě těžce podepsal a já tu teď čumím na ty hvězdičky kolik tomu jako mám dát a začínám mít pocit že to bez přítele na telefonu nezvládnu. To je poprvý, co mě zde mé vlastní hodnocení psychicky naprosto zdeptalo. Nicméně uživatelky Charlosina a Květula mají sexy postavy a jim se ten film strašně líbí, tak přidávám ještě jednu hvězdičku, přece si kvůli pitomýmu hodnocení nějakýho blbýho filmu nepoštvu proti sobě hezký holky, takovej debil zase nejsem !!!! (08.03.2009)

Někdo je zrozen pro radost a někdo pro nekonečnou tmu..... Pomalé vypravěčské tempo, atmosférická hudba (Neil Young), mladíček Depp s výrazem indiánských předků. Nebo účetního. Pár vtipných věcí a podivných chlápků v příběhu jenž ctí pravidla westernu a nese jasnou výtvarnou stopu tvůrce. Nečekejte ,,špageťárnu“. Žádnej S.Leone. Prostě Jarmusch. A tedy film, na který bych se, nebýt ČSFD, nepodíval. PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ ** Víte, že? Anglický básník William Blake opravdu existoval?. (11.01.2010)

Výjimečný až unikátní film Jima Jarmusche. Zejména je potřeba vyzdvihnout jeho novátorství, vizuální uhrančivost, stylovou čistotu a myšlenkovou hloubku. Jarmusch tímhle filmem vlastně vytvořil zcela nový žánr - mýtický (i mystický) western s psychologickým přesahem. V něm vyniká zejména magický realismus narativního světa postavy indiána Nobodyho, který jakoby vypadl z knih Marquézových či některých jiných latinskoamerických spisovatelů. Přičteme-li k tomu geniální hudbu Neila Younga, jehož úsporný minimalistický kytarový rif přesně sedí k existenciálnímu zmítání hlavních hrdinů a samotná hudba dost dobře obstojí i bez spojení s obrazem filmového plátna, v kombinaci s ním však vytváří zcela novou kognitivní kvalitu, skrze ní totiž může vnímavý divák dojít směrem k smyslu samého filmu; plus dokonalá kamera - černobílý, jakoby statický, tolik typický obraz pro filmy Jima Jarmusche, kde film vzniká sledem, řetězením téměř statických ,,živých obrazů", s velmi pozvolnou dynamikou (i když vůči předchozím Jarmuschovým filmům s ,,výrazným" nárůstem střihu), v níž je čas na mnohé odkazy k éře klasického filmu (zatmívačky, roztmívačky ...) a na sémantické významy filmu samotného... Western o předem mrtvém hrdinovi jako nadčasová metafora o smrtelnosti každého z nás, o smrti zakódované v samotném prazákladu bytí, western o fatálním míjení agresivního evolujícího hmotného světa naší nejen moderní doby s duchovním světem lidí s tak návodným ,,intelektuálním" jménem jako je William Blake, western o mýtickém obraze naší do sebe uzavřené, neempatické, zaslepené a přesto misionářské západní kultury, western o předem mrtvém indiánském lidu jakož o lidstvu samotném, v jehož genomu je zakódována rovněž jeho omezenost, konečnost a ohraničenost jeho existence... western o nás... Naprostý film... (23.11.2006)

Tenhle film jsem měl na HDD už třetím rokem a pořád jsem se k němu nemohl dostat, vždy jsem měl něco, co jsem si pustil raději. A ani nevím proč. Neslyšel jsem totiž o tomto filmu nic, natož nějaké negativa. Takže po téměř třech letech, kdy jsem si konečně tento film pustil, jsem jen zíral, co se to vlastně děje a o čem že tenhle film je. Tenhle snímek je pomalý, ale to tak, že ukrutně. Mám rád poetické filmy (koneckonců Jarmuschův film Broken Flowers se mi dost líbil) ale tohle mě prostě nevtáhlo do děje. No a pak to jde vše z kopce, když u filmu, kde není akce, či nějaký ucelený příběh, vám je jedno, co ty postavy, které prakticky neslezou z plátna, zažívají a o čem si povídají. Tenhle film mě minul velkým obloukem a dávám ještě hodně mírné hodnocení 40 %, za začátek, který vypadal ještě nadějně a za Johnnyho Deppa, který se tak nějak snažil tento film zachránit. (08.07.2014)