Down by Law
Mimo zákona
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrají:
Tom Waits, John Lurie, Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Ellen Barkin, Richard Boes, Pruitt Taylor Vince, Joy N. Houck Jr., Rockets Redglare (více)Obsahy(2)
Ve vězeňské cele se díky nečekaným okolnostem setkávají nezaměstnaný dýdžej Zack, příležitostný pasák Jack a excentricky popletený italský turista Roberto. Zack a Jack nemají žádné iluze, noc za mřížemi pro ně zůstává potvrzením toho, že život za moc nestojí. Nejvíce jim vadí jejich podivínský spoluvězeň. Roberto mluví lámanou angličtinou, a tak mu příliš nerozumějí. Ještě méně chápou jeho nekonečný optimismus, živený vírou v americký sen. Jejich spoluvězeň je dráždí do chvíle, kdy oba pochopí, že má plán, jak z věznice uniknout... Režisér Jim Jarmusch vzdává osobitou poctu vězeňským filmům a žánru noir, proto poučeně, s obdivem, paroduje konvence klasických kriminálních příběhů a jejich hrdinů. Hořko-směšný až absurdní příběh se odehrává v Louisianě, kdesi v okolí New Orleansu. Jeho důležitou součástí je „pomalu jdoucí" černobílá kamera Robbyho Mullera, stejně jako hudba Johna Lurieho a písně Toma Waitse. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (182)
Keď Jarmush nezvláda, zachraňuje to Begnini. Keď ani on, začne nôtiť Tom Waits. Väčšinu času im to ale parádne ladí a musím skonštatovať, že -"som sa ani trochu nenudil pri filme Jima Jarmusha"- a to je čo povedať. Mrzí ma, že taký tandem, ako Jarmush a Begnini si to dali iba dvakrát a neskúsili nejakú poriadnu indie bláznivú komédiu. S tou nudou u Jarmushových filmov to že vraj znovu funguje, ale moje "hranice ovládania" sú obmedzené, tak radšej tomu budem iba veriť. ()
Jednoduchý příběh o dvojici ztroskotanců, kterým zdánlivý prosťáček ukáže cestu z vězení - nejen toho skutečného, ale i z toho duševního. Zatímco pro Zacka a Jacka je vězení jen další místností, kde se nic neděje a čas se ubijí sněním o minulosti (Zack) či o budoucnosti, která nikdy nenastane (Jack), jen tu jsou mříže a chybí prudící ženský, Bob napřed nakreslí okno a pak... / Jen ty improvizační scény jednotlivých představitelů jsou trochu dlouhé (jízda autem, opékání králika). ()
Proč si nepřipadám ošizen!? S hlavním trojlístkem strávíme většinu času, ale dají se charakterizovat jednou vlastností. Přesto si jisté (nemalé) sympatie získali. Příběh se rozmotává pomaličku, skoro až líně a nikdy nepřijde strhující pasáž. Přesto jsem z obrazovky nedokázal odtrhnout oči. Důležité momenty se vyřeší střihem nebo na řadu přijde šťastná náhoda. Proč tedy zhlédnutí nelituji!? Možná díky pokojné atmosféře ve vážném prostředí, ostrovtipu i nečekaně nabytému přátelství. ()
"Tady by kočku za ocas neroztočil." Takhle výstižně může popsat vězeňskou celu jen Jim Jarmusch :) Tři outsideři na útěku, mezi nimi poťouchlý exot Benigni. Černobílá minimalistická hříčka, předchůdce vážného Mrtvého muže. Ačkoliv je film komediálně laděný, docela vypovídá o povahách zúčastněných - Američani Zack a Jack jsou uremcaní břídilové, co si za většinu svých problémů mohou sami, Ital Roberto svým pozitivním přístupem válcuje i osud. "... cesty dvě a já, já zvolil tu, jíž málokdo se dá..." Robert Frost ()
Zvláštní. Jak mě Noc na Zemi nadchla, tak mě Mimo zákon zklamalo. Hned z několika důvodů jsem si myslel, že to bude perfektní film pro mě: 1) natočil to Jarmusch, 2) hudbu obstaral Waits, 3) hraje v tom Benigni a 4) je to jeden z 1001 filmů, které údajně musím vidět, než umřu. Jsem zvyklý, že popisy Jarmuschových filmů bývají skromné, obsahují jen pár vět. Ale ta jednoduchost mu právě slouží k úžasně nenásilnému filosofování o světě, mezilidských vztazích, k dokonale zvládnuté psychologii postav... A tady u mě právě Mimo zákon narazilo. Pod jednoduchým příběhem se neskrývá vůbec nic. Tlachání tu je bohužel jenom tlacháním a nemá žádný vážnější podtón jako v Noci na Zemi nebo Kafech a cigárech. Tři maníci se potkají v cele, chvíli kecají o ničem (a Benigni si pořád plete jména ostatních dvou, haha) a pak utečou, přičemž cestou občas kecají o ničem... Mrzí mě to, ale nezaujalo.. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- Věta, kterou Roberto (Roberto Benigni) pronese při prvním setkáním s Jackem (Tom Waits): "Je to smutný a nádherný svět,'' vznikla nedorozuměním. Robero měl říct: ''Je to smutná a nádherná píseň,'' avšak špatně větu pronesl. Režisérovi Jarmushovi se natolik zalíbila, že ji ve filmu nechal. (MadBigMax)
- Původní soundtrack napsal a nazpíval John Lurie za doprovodu malého jazzového ansámblu a vyšel jako LP na Crammed Discs (Made to Measure, Vol. 14, 1987). (classic)
- Další skladby ze soundtracku: „Crying“, kterou napsali Roy Orbison a Joe Melson, první verše přednesl Tom Waits (Zack) sám v autě, když si představoval, že dělá dýdžeje, těsně předtím, než ho zastavila policie. „Jockey Full of Bourbon“, kterou napsal a nazpíval Tom Waits (z alba „Rain Dogs“, 1985), celá píseň hraje přes jinak bezzvučné sledovací záběry ulic neworleanské čtvrti. „It's Raining“, produkoval a napsal Allen Toussaint. Ve scéně se snídaní si Roberto vybere tuto píseň z jukeboxu a tančí na ni s Nicolettou. Závěrečnou píseň „Tango Till They're Sore“ napsal a nazpíval Tom Waits. (classic)
Reklama