Reklama

Reklama

Mimo zákon

Trailer

Ve vězeňské cele se díky nečekaným okolnostem setkávají nezaměstnaný dýdžej Zack, příležitostný pasák Jack a excentricky popletený italský turista Roberto. Zack a Jack nemají žádné iluze, noc za mřížemi pro ně zůstává potvrzením toho, že život za moc nestojí. Nejvíce jim vadí jejich podivínský spoluvězeň. Roberto mluví lámanou angličtinou, a tak mu příliš nerozumějí. Ještě méně chápou jeho nekonečný optimismus, živený vírou v americký sen. Jejich spoluvězeň je dráždí do chvíle, kdy oba pochopí, že má plán, jak z věznice uniknout... Režisér Jim Jarmusch vzdává osobitou poctu vězeňským filmům a žánru noir, proto poučeně, s obdivem, paroduje konvence klasických kriminálních příběhů a jejich hrdinů. Hořko-směšný až absurdní příběh se odehrává v Louisianě, kdesi v okolí New Orleansu. Jeho důležitou součástí je „pomalu jdoucí" černobílá kamera Robbyho Mullera, stejně jako hudba Johna Lurieho a písně Toma Waitse. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (182)

Bachy 

všechny recenze uživatele

Klidně bych se na Down by Law díval 5 hodin a pak řekl:"Hej, proč jste to, sakra, vypnuli?" Pak bych šel v extrémně dobré náladě do práce, vrátil bych se domů a dal si to celé znova, ale přes prostěradlo a promítačku. Večer bych si nalil víno, pustil Toma Waitse a připadal si jako v kulturním ráji. Nakonec bych si Jarmusche přidal do oblíbených režisérů. Jednak proto, že cokoliv jsem od něj viděl bylo osobité a samozřejmě výborné a jednak proto, že tak to má být. Perfektní v úplně každé částici. ()

roorybacky 

všechny recenze uživatele

Hlavní rozdíl mezi tímto filmem a Jarmuschovým předcházejícím spatřuji v jejich odlišném rytmu. Podivnější než ráj plyne po celou svou stopáž na určité stabilní vlně dějovosti, přestože dost minimalistické. Narozdíl od toho Mimo zákon střídá poměrně výrazné scény se scénami "tichého očekávání dalšího". Mnohem více mi vyhovuje první přístup. Dalším důvodem mého nižšího hodnocení jsou mé ryze subjektivní antipatie vůči zvuku italštiny a vůči maximalistické postavě Benigniho, která je v kontrastu s minimalistickou maďarskou dívkou z Podivnější než ráj, kterou jsem si jakožto postavu oblíbil mnohem více. Jakožto celkové hodnocení jsem během projekce zvažoval pouhé 3*, ale uplný závěr mě natolik dostal, že jsem své hodnocení zaokrouhlil na čistých 7/10. No a ten film je tak pěkně natočený a zahraný, že své hodnocení zaokrouhlím ještě jednou nahoru na 4*. Po technické stránce obrovský skok oproti předcházející Jarmuschově tvorbě. ()

Reklama

mcleod 

všechny recenze uživatele

Výborný epizodický film, co doslova vede odnikud nikam. Tři chlápci se sejdou, utečou spolu a pak se rozejdou. Žádný tajemný úvod, žádný dechberoucí závěr. Během filmu se pak režie nezaměřuje na akci útěku, ale spíše na malé události, které se bývalým trestancům staly. A ty pak ovlivnily vztahy mezi utečenci, stejně jako další vývoj filmu. Abych to zkrátil, je to prostě geniální minimalistický film s výbornými hereckými výkony, především Roberta Benigniho a Toma Waitse, ale i krásné Nicoletty Braschi. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Ďalší Jarmuschov dôkaz, že jeho filmy mi sadnú. Aj keď tu sa jedná o mierny pokles stránky humoru, ktorú drží nad vodou totálny odpalovák Benigni, a pokiaľ je na scéne on, stále je sa na čo pozerať. Hlavne na to, s akou genialitou dokázal Jarmusch odľahčiť útek z väzenia a pritom si stále zachováva vážnosť situácie. Navyše jeden z mála snímok, ktorý zobrazuje čisto charakterové stránku troch utečencov. Nepokúša sa o to, na čom mnohokrát iné filmy zlyhávajú, a to o zobrazenie plánu úteku, či hľadanie utečencov. Naopak ukazuje, že v podobných situáciách je potrebné úplne odľahčiť atmosféru a zamerať sa na niečo úplne iné. Nekonvenčný a neformálny príbeh, ktorý treba pozerať s nadhľadom a dogmatizmus treba hodiť za hlavu. Začiatok a záver je charakteristický úbytkom kvality, ale komplexne to film až tak nepoznačilo. 75%. ()

freddy 

všechny recenze uživatele

Na začátku filmu jsem si říkal, jaký špatný film jsem si to tentokrát vybral ke sledování. Nemohl jsem se dostat do děje a vlastně jsem ani netušil, co mohu nebo mám čekat dál. Naštěstí se příběh postupně rozjíždí a netrvá to dlouho a děj se přesouvá do věznice, kde to je teprve ten pravý zážitek. Toto byla bezesporu nejvtipnější část filmu, u které jsem se velmi příjemně pobavil, ať se jedná o scénku s nakresleným oknem nebo například trapné ticho po prvním příchodu Roberta Benigniho do cely, tak celá tahle vězeňská etuda byla hodně vtipná a hodně originální. Jakmile se toto trio vězňů dostává na svobodu, tak vtipu postupně ubývá (zde je asi nejvtipnější scénkou samomluva Roberta Benigniho, když nad ohněm vaří králíka a vzpomíná na svou matku), ale pořád to bylo hodně osobité a dost originální. Takže když si vezmu, jaké jsem měl ze začátku rozpačité pocity a obavy o svůj zbytečně promrhaný čas s tímto filmem, tak nakonec musím s velkou úlevou a k mé upřímné radosti konstatovat, že tenhle film je pro mě velmi příjemným překvapením a já osobně jsem z něj ohromně nadšený. A k tomu zajisté přispěl nejen zajímavý příběh, ale také kvalitní herecké výkony tria hlavních herců, kteří si zaslouží mou hlubokou poklonu. Z mého nadšení je tedy zřejmě patrné, že budu hodnotit nadprůměrně, avšak na pět hvězd by mě ten film musel zaujmout hned od začátku, a to se nestalo, ale čtyři hvězdy už považuji za optimální hodnocení pro tento film a také mu je tímto uděluji. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (8)

  • Mnohé komické anglické frázy, ktoré vo filme cituje Roberto Benigni (Roberto), vraj pochádzajú z akéhosi talianskeho časopisu, z ktorého sa mal človek naučiť po anglicky. Benigni ho odoberal v čase, keď sa zoznámil s Jarmuschom. (agency)
  • Další skladby ze soundtracku: „Crying“, kterou napsali Roy Orbison a Joe Melson, první verše přednesl Tom Waits (Zack) sám v autě, když si představoval, že dělá dýdžeje, těsně předtím, než ho zastavila policie. „Jockey Full of Bourbon“, kterou napsal a nazpíval Tom Waits (z alba „Rain Dogs“, 1985), celá píseň hraje přes jinak bezzvučné sledovací záběry ulic neworleanské čtvrti. „It's Raining“, produkoval a napsal Allen Toussaint. Ve scéně se snídaní si Roberto vybere tuto píseň z jukeboxu a tančí na ni s Nicolettou. Závěrečnou píseň „Tango Till They're Sore“ napsal a nazpíval Tom Waits. (classic)

Reklama

Reklama