Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrají:
Tom Waits, John Lurie, Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Ellen Barkin, Richard Boes, Pruitt Taylor Vince, Joy N. Houck Jr., Rockets Redglare (více)Obsahy(2)
Ve vězeňské cele se díky nečekaným okolnostem setkávají nezaměstnaný dýdžej Zack, příležitostný pasák Jack a excentricky popletený italský turista Roberto. Zack a Jack nemají žádné iluze, noc za mřížemi pro ně zůstává potvrzením toho, že život za moc nestojí. Nejvíce jim vadí jejich podivínský spoluvězeň. Roberto mluví lámanou angličtinou, a tak mu příliš nerozumějí. Ještě méně chápou jeho nekonečný optimismus, živený vírou v americký sen. Jejich spoluvězeň je dráždí do chvíle, kdy oba pochopí, že má plán, jak z věznice uniknout... Režisér Jim Jarmusch vzdává osobitou poctu vězeňským filmům a žánru noir, proto poučeně, s obdivem, paroduje konvence klasických kriminálních příběhů a jejich hrdinů. Hořko-směšný až absurdní příběh se odehrává v Louisianě, kdesi v okolí New Orleansu. Jeho důležitou součástí je „pomalu jdoucí" černobílá kamera Robbyho Mullera, stejně jako hudba Johna Lurieho a písně Toma Waitse. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (181)
Jarmuschův snímek MIMO ZÁKON vypráví příběh tří „společenských vyděděnců“ - Zacka (Tom Waits), Jacka (John Lurie) a Roberta (Roberto Benigni). Jejich jednání „mimo zákon“ je jednoho dne dovede na stejné místo (celu). Odtud připravují další akci ležící svým dosahem „mimo zákon“. Snímek MIMO ZÁKON opět (jak je u Jarmusche typické) patří do „škatulky“ - minimalistický opus. Jim Jarmusch šel dokonce tak daleko, že z filmu vypustil i jedinou „akčněji“ laděnou scénu. Snímek tedy není vhodný pro nikoho, kdo ve filmech hledá akci, vzrušení, bitky, mordy a hektolitry krve. Snímek však vřele doporučuji každému koho zajímá problematika „společenské vykořeněnosti“ a hledání si svého místa na světě a dále pak každému komu se líbí kvalitní "americká nezávislá filmová tvorba“, bravurně zvládnutá práce s kamerou, výborné herecké výkony, inteligentní humor a v neposlední řadě písně Toma Waitse. ()
Zvláštní. Jak mě Noc na Zemi nadchla, tak mě Mimo zákon zklamalo. Hned z několika důvodů jsem si myslel, že to bude perfektní film pro mě: 1) natočil to Jarmusch, 2) hudbu obstaral Waits, 3) hraje v tom Benigni a 4) je to jeden z 1001 filmů, které údajně musím vidět, než umřu. Jsem zvyklý, že popisy Jarmuschových filmů bývají skromné, obsahují jen pár vět. Ale ta jednoduchost mu právě slouží k úžasně nenásilnému filosofování o světě, mezilidských vztazích, k dokonale zvládnuté psychologii postav... A tady u mě právě Mimo zákon narazilo. Pod jednoduchým příběhem se neskrývá vůbec nic. Tlachání tu je bohužel jenom tlacháním a nemá žádný vážnější podtón jako v Noci na Zemi nebo Kafech a cigárech. Tři maníci se potkají v cele, chvíli kecají o ničem (a Benigni si pořád plete jména ostatních dvou, haha) a pak utečou, přičemž cestou občas kecají o ničem... Mrzí mě to, ale nezaujalo.. ()
Pomalý vývoj filmu možná někoho odradí, ale u Jarmusche je to tak vždy. Trojka neprávem odsouzených, které ztmeluje jejich jeden člen a to špatně mluvící Ital, který zbytku připadá jako jednoduchý člověk. Mají z něj srandu a smějí se jeho prostotě a dobrosrdečnosti, která se v USA nenosí. Na konci filmu se ale ukáže, že on dopadne nejlépe, ale jeho dva kamarádí si svým nenávistným, sobeckým a chytráckým postojem moc nepomohli . ()
Táto partia za mrežami je nepredstaviteľná aj v najhorších nočných morách. Nejedná sa o kyklopov , alebo titanov s enormne veľkou chuťou k hygiene , ani o citovo otupených hrdlorezov vraždiacich bažantov najbrutálnejšími spôsobmi. V tejto cele sa stretnú poriadni magori a začnú neochotne budovať plán k úteku, z ktorého sa vám bude chcieť smiať ešte niekoľko dekád. ()
Opravdu kouzelný příspěvek k útěkářským filmům. Už ta klasická jarmuschovsky málomluvná atmosféra se mi líbila, ale jakmile ji začal narušovat neopakovatelným způsobem italsko-anglicky blábolící Roberto Benigni, bylo jasné, kdo bude hlavní hvězdou večera. Černobílé louisianské mokřiny, v nich ztracení tři uprchlíci, tma... A někde vpředu snad světlo. "Ze všeho nejvíc se bojím vody a psů. Voda je přede mnou, psi za mnou." Skvělé. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (5)
- Mnohé komické anglické frázy, ktoré vo filme cituje Roberto Benigni (Roberto), vraj pochádzajú z akéhosi talianskeho časopisu, z ktorého sa mal človek naučiť po anglicky. Benigni ho odoberal v čase, keď sa zoznámil s Jarmuschom. (agency)
- Jim Jarmusch, Tom Waits, John Lurie a Roberto Benigni sa dali na jeden deň regulérne zavrieť do väzenského bloku, pričom ani strážnici, ani väzni v okolí nevedeli, že v skutočnosti nie sú trestanci. (agency)
- Věta, kterou Roberto (Roberto Benigni) pronese při prvním setkáním s Jackem (Tom Waits): "Je to smutný a nádherný svět,'' vznikla nedorozuměním. Robero měl říct: ''Je to smutná a nádherná píseň,'' avšak špatně větu pronesl. Režisérovi Jarmushovi se natolik zalíbila, že ji ve filmu nechal. (MadBigMax)
Reklama