Tajuplný vlak

Příběh s minimálním dějem, odehrávající se převážně v jednom hotelu a na několika ulicích Memphisu. Tři různé příběhy se prolínají v jednom místě. První příběh perfektní, šílené postavičky a charaktery. Příběh druhý trošku slabší, příběh třetí je trošku natáhnutý, ale znovu nadpůměr + Buscemi hrající skvěle. Taktéž dvojice japonců hraje na výbornou, ale nejlepší z celého filmu je recepční a jeho poskok, super dvojka, super zahrané. Celkově jsem se dobře bavil, jednu hvězdu dolů za to, že film místy ztrácel tempo, naštěstí nikdy nadlouho. (21.01.2009)

Mystery Train je naozaj pozoruhodným dielkom z kolekcie filmov Jima Jarmuscha. Celý poviedkový film má tri časti - prvá z nich Far from Yokohama - dvaja japonci prídu do memphisu poobzerať sa po slávnych spevákoch 50 a 60 rokov. Mimo iné aj Elvisa Preslyho. Ich peripetie a fakt, že vôbec nerozumejú po anglicky - robia z ich osamelej púte ani nie tak púť za dobrodružstvom, ale je to skôr púť o porozumení si navzájom a s ostatnými. Zapadnú do jedného ošarpaného hotela, kde obsluhujú fantastický Lee a Hawkins - a rozprávajú krásne citový príbeh dvoch ľudí v cudzom meste - veľmi krásne herectvo Nagaseho a Kudoh - scéna zo zápalkami neskutočne vtipná. Druhý príbeh A ghost - Braschi na letisku, jej muž je mŕtvy - Braschi v obchode kde ju krásne okašlú a vnútia jej to čo nepotrebuje - Braschi v reštaurácií, kde si za asistencie fantasticého Noonana vypočuje historku o Elvisovi - Braschi má strach a ide do hotela kde stretne ukecanú Elizabeth Bracco - zaplatia si izbu spoločne a Braschi sa nakoniec zjaví duch Elvisa Preslyho. Poviedka plná strachu, hľadaní pevnej pôdy pod nohami v neznámom meste, kde každý nevýhodu opustenosti využije. Ako obvykle výborná Braschi. Tretia poviedka - Lost in space - najakčnejšia, najšpinavšia a svojim spôsobom aj najzábavnejšia z poviedok. Excelentný Buscemi a strummer. Ich peripetie, nachádzania samého seba a vysporiadavanie sa z nepriazňou osudu je veľmi pekne zahrané aj nafilmované. Jim Jarmusch krásne rozohral festival rôznych charakterov - v jednom meste, v jednom hoteli, v pozadí Lurieho hudba, všetko je snímané Mullerovou kamerou a plus staré Elvisové songy. Príjemný film. (02.08.2009)

Klasická komorní Jarmuschovka, jak ji mám ráda. Tři povídky, tři pestré příběhy a skvělá hudba. K tomu lehký humor, mnohdy i černý. Ale úplně nejvtipnější byli ti dva týpci v recepci chátrajícího hotýlku, už jenom vzezřením, dialogy a také situací, kdy byli hosty obdarováni japonskou švestkou :) Kdo viděl, tak si jistě vzpomene ;) (10.08.2022)

Vlastně je těžké hodnotit nějaké další filmy bezprostředně po Návratu ztraceného syna. Doufám, že to Jim Jarmusch neodnese, ale myslím, že ne.... Jak popsat ten pocit, který mi tu a tam při sledování tohoto filmu odcházel. Jako kdyby se ty jarmuschoviny každou další povídkou ztrácely. Postupně mizely. Proto už mě ta třetí povídka tolik netěšila.(zase si říkám, jestli ten Tarantino, jestli ho ta třetí povídka k tomu Pulp fiction trochu neinspirovala). (20.06.2011)

Ve filmu Podivnější než ráj mě bavila jeho legendární píseň, v Tajuplném vlaku mě už bavil Screamin' Jay Hawkins osobně v neodolatelné roli hoteliéra, který jedné noci zjistil, že má rád japonské švestky. Jim Jarmusch zkrátka a dobře zase boduje a není možné se rozhodnout, která z povídek je lepší nebo nedejbože nejlepší. Nakonec, aby to bylo spravedlivé, totiž zvítězí film jako takový, Memphis, hudba a legendy na každém kroku. To víte, když v něčem (pravděpodobně) hraje duch samotného Elvise, to se pak těžko hledá nižší než pětihvězdičkové hodnocení. (08.06.2013)