Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Night on Earth
Noc na zemi
Night on Earth
Night on Earth
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHudba:
Tom WaitsHrají:
Gena Rowlands, Winona Ryder, Armin Mueller-Stahl, Giancarlo Esposito, Rosie Perez, Richard Boes, Isaach De Bankolé, Béatrice Dalle, Stéphane Boucher (více)Obsahy(1)
Ve filmu Noc na Zemi se setkáváme podruhé s mimořádnou tvůrčí osobností amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Od klubového snímku Podivnější než ráj prošla tvůrcova svébytná poetika jistým vývojem a jeho svět se pootevřel širší divácké veřejnosti. Jarmuschovou doménou zůstává žánr černé komedie, prohlubuje se však kontrast mezi "vnější" zábavností a trpkým vyzněním "všedních" příběhů. Režisér se však nevzdává vyprávěcí askeze v podobě minima aktérů, umístěných do několika málo prostředí a prožívajících "nicotné" episody; o to rafinovaněji však s nimi tvůrce nakládá.
Druhý Jarmuschův barevný film je členěn do pěti povídek, odehrávajících se zároveň během noci v různých časových pásmech v pěti velkých městech (Los Angeles, New York, Paříž, Řím, Helsinky) a v odpovídajících jazycích. Aktéry jsou místní taxíkáři a jejich pasažéři. Jarmusch jemně parafrázuje typické postavy, žánry a styly jednotlivých kinematografií (Hollywood, newyorská škola, francouzský neobarokní film, velkohubá italská fraška, seversky zasmušilé filmy Akiho Kaurismäkiho), což se prosazuje ve vyprávěcím rytmu, akcentaci významotvorných motivů, v přesné hudbě Toma Waitse i v samotném hereckém obsazení "typickými" herci té které kinematografie. Kameraman Frederick Elmes (podílel se na filmech Davida Lynche) těží maximum z nutně statické kamery, omezující se na pozorování aktérů v prostředí taxíku a na charakterizaci míjejících velkoměstských ulic. Rafinovaná struktura vyprávění poskytuje v jen zdánlivě "náhodných" situacích obraz světa paradoxů, v němž žijí "vidoucí" slepci i bezdomovci, kteří jsou všude doma, a v němž se všichni musí vyrovnávat s pocity odcizení v prostředí falešných mýtů.
Noc na Zemi je malý, moudrý a zároveň velmi zábavný snímek, zasluhující si svou inteligencí, humorem a myšlenkovou náplní pozornost všech ctitelů dobrého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (405)
Souhrn pěti povídek, odehrávajicí se převážně v taxíku: Los Angeles: 60%, New York: 70%, Paříž: 65% (zajímavý kontrast mezi vidomým a nevidomým), Řím: 65%, Helsinki: 60% (předvídatelná historka taxikáře, která mě emocionálně minula). Povídkových filmů moc neznám, kromě tohoto asi jen Čtyři pokoje a Coffee and Cigarettes, ty jsou ale znatelně horší. Celkový dojem: 65% ()
Pět taxíků, pět velkoměst na zemi a pět mini příběhů odehrávajících se v nočních hodinách. Jim Jarmusch opět ukázal, že ví jak působit na naše emoce, které se v průběhu těch příběhů měnily a kde se střídal mírný úsměv s těmi smutnějšími momenty. Co se mně na Jimovi líbí je, že to nejsou prázdné příběhy o ničem, které hned vyšumí, ale každý v sobě má nějakou myšlenku a hlavně jsou normální, prostě lidské, ale přitom inteligentní a toho si moc cením. Krásný mozaikový film, který rozhodně stojí za to vidět. ()
„When I was a boy, the moon was a pearl, the sun a yellow gold..“ Pět časových pásem, pět řidičů taxíků a jejich (ne)závazné konverzace se zákazníky, které už nejspíš nikdy neuvidí. Kde nevyzpytatelný osud tahá jemně za nitky, tam si je Jarmusch naprosto jistý. Při návštěvě Itálie vyřazuji z jídelníčku tykev.. ()
Nie všetko ma dokáže od Jarmusha zaujať, má v mojich očiach "Wendersovský" syndróm minutia sa šálkami kávy. Noc na zemi má tú výhodu, že ak by ma nezaujala jedna historka, za chvíľu nastúpi ďalšia a pravdepodobnosť, že sa mi niektorá bude páčiť, je vyššia, ako "jedna téma pre jeden film". V tomto poviedkovom filme ma dokonca zaujali všetky a to viac, ako som čakal. Sú totiž výborne vypointované, majú hlboké poslstvá a všetky sú svižne natočené. Samozrejme, že vedie Benigni, kto tvrdí, že nie, klame:) ()
Päť menších poviedok, päť nezávislých príbehov odohrávajúcich sa počas jednej noci na Zemi v piatich rozličných mestách - Los Angeles, New York, Paríž, Rím a Helsinki. Najviac sa mi páčil New York (hláškovací uragán) a Rím (nezastaviteľné, spovedajúce sa tornádo Benigni). Zvláštne na snímku je, že aj keď poviedky spolu nijako nesúvisia a ani neobsahujú nejaké extra pointy, vlastne sú to len také dialógy na rôzne témy v taxíkoch, ako celok ma to veľmi bavilo, nemohol som odtrhnúť zrak od obrazovky, hltal som každé slovo, každú jednu hlášku, každú nadávku... Jednoducho všetky mini poviedky vynikajú vlastnosťou lapiť diváka na slovo a vyšperkovaný dialóg. Perfektná robota. 85/100 ()
Galerie (45)
Zajímavosti (14)
- Z logistických dôvodov boli jednotlivé príbehy natočené takmer presne v opačnom poradí, v akom sa vyskytujú v hotovom filme. Najprv boli natočené Helsinky, potom Paríž, Rím, New York a nakoniec Los Angeles. (Arsenal83)
- Nápad na zfilmování příběhů z taxíků z různých měst dostal režisér v New Yorku – jak jinak než ve vozidle taxislužby. (Rugero)
- V newyorskej scéne, kde sa postava Giancarla Esposita neúspešne pokúša privolať taxík, sa filmový štáb obával, že jeden zo skutočných taxíkov prechádzajúcich okolo by mu mohol zastaviť a zmariť tak záber. Ale dopadlo to presne tak, ako bolo napísané v scenári. Žiadny z taxíkov sa nezastavil. (Arsenal83)
Reklama