Režie:
Jacques TatiKamera:
Jean BourgoinHrají:
Jacques Tati, Denise Péronne, Jean-Claude Rémoleux, Nicolas Bataille, Édouard Francomme, Jean-Pierre Zola, Adrienne Servantie, Jean-François Martial (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pan Hulot bydlí ve staré lidové čtvrti, kde po ulicích ještě pobíhají psi a lidé si najdou čas, aby se vedle pozdravu zastavili na kus řeči. Sestra pana Hulota naopak bydlí v moderní přepychové čtvrti, kde její manžel bohatý průmyslník postavil supermoderní vilu, po stránce techniky stejně jako odcizeného, vesměs nepraktického designu. Pan Hulot chodí navštěvovat svého devítiletého synovce Gérarda, pro kterého jsou jejich výlety na předměstí doslova rájem, může si hrát a vymýšlet nezbednosti s ostatními dětmi. Proto je třeba nezdárného synka po návratu domů ihned umýt a řádně vydezinfikovat. Přepychem spoutaným rodičům se však tato "výchova" vůbec nelíbí. Otec Gérarda zařídí panu Hulotovi práci. Ale ten do zmechanizovaného světa vnáší jen chaos a nepořádek a to v prostředí, kde je vše na tlačítka a na vnější efekt, rozhodně nesvědčí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (104)
Zpočátku jsem se zamiloval do grotesky mile naivního kontrastu srdečného, prostého, lidového života na jedné straně a přetechnizovaného, odtažitého, neautentického a v důsledku krajně nepohodlného high class života na straně druhé. Zhruba od půlky, kdykoliv se znovu a znovu rozezněl ten samý hudební ale i humorný motiv, jsem ale stále zoufaleji doufal, že to všechno brzy skončí. A že film trval asi tak milion hodin. ()
Veľmi príjemná komédia, v ktorej ťažko jednoznačne vyhlásiť, čo je na nej až také úžasné. Pripomína niečo ako francúzsky Amarcord, i keď odlišnosti medzi francúzskym (blboviny) a talianskym (pudový humor) sú evidentné. Najviac ťaží z formálnych spôsobov etikety a fyzikálnych odklonov, kedy sa naplno oná vynaliezavosť prejaví. Kamera operuje miestami v neskutočných uhloch (poetika) a potom sú tu pasáže v doprovode hravého klavíra, kedy je statická a to farbisté okolie krásne a plne nasníma. Tati je šikovný zabávač, vie ako divákovi sprostredkovať absurdity bez slov; teda, že nie sú vôbec potrebné a spĺňajú len akýsi terciárny účel. Hulot (postava) ako brat zámožnej sestry sa evidentne nehodí k jej smotánke a vo vtedajšej vile pre vyvolených sa správa ako prostučké dieťatko po odobratí svojej obľúbenej hračky. ()
Tatiho filmy jsou všechny stejné. Pohodové, odlehčené, hravé, půvabné, poklidné, s velmi příjemným hudebním doprovodem a tradičně moulovatým Tatim v hlavní roli strýčka Hulota. Zkrátka letní idyla. Stopáž je však vražedná a scéna grill party téměř nekončící. Navíc trable pana Hulota mi nikdy nepřišly moc vtipné. Zasmál jsem se až na samotném konci gagu se zapalovačem. Trochu málo na komedii, ne? Ale kouká se na to moc hezky... ()
další příjemná "groteska" od Tatiho. Zůstává stále u svého oblíbeného tématu - kontrastu mezi starým a novým světem, který je určitě stále aktuální. Moderní ukazuje jako zautomatizovaný, hlučný a sterilní. Starý zase pestrý, neuspořádaný, ale radostný. A díky tomu je konfliktů, a tím pádem zábavných situací stále dost. V ději nikam nespěchá, tak je to uklidňující a přijemné pokoukání plné francouzské nálady. 4 hvězdičky si rozhodně zaslouží. ()
Po Tatiho Poštovském panáčkovi jsem se chtěl stát pošťákem v kterémsi francouzském městečku, po Mém strýčkovi bych se nejradši odstěhoval do Hulotovy idylické předměstské čtvrti, kde jsou ještě ti praví trhovci, povídaví popeláři, potyčky končí smířlivou sklenkou, kde hraje celý den harmonika, kluci se baví pouličními hrami (gag s hvízdáním a lampou mě fakt dostal) a domy jsou úžasně surrealisticky křivolaké. Smutné je, že nostalgický svět pana Hulota už je asi nenávratně ztracený, protože všichni prostě musíme mít to, co rodinka jeho sestry. PS Svým absolutním nerespektováním okolní reality a tvrdohlavým bojem s ní mi pan Hulot silně připomíná Keatonova Friga. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (11)
- Tati dáva do protipólu čaro starých parížskych uličiek, štvrtí a sterilitu novostavieb, ktoré ich nahrádzajú. Hulot žije v činžiaku na námestí a scény z tejto štvrti sú doprevádzané veselým hudobným motívom. Naopak Hulotova sestra, švagor a synovec žijú v novostavbe plnej technických vymožeností a elegantného nábytku, avšak skôr nepohodlného. Pri scénach tejto rodiny neznie žiadny hudobný motív, len klepajúce podpätky na podlahe či cvaknutie elektronického zariadenia v dome. (Biopler)
- Tati spolupracoval na anglickém překladu svého filmu, aby byl i v zámoří správně pochopen. (Snorlax)
- Jacques Tati byl kvůli vyznění filmu nařčen z odmítání moderní architektury. Vyvrátil to tím, že nekritizuje budovy, ale lidi v nich žijící. (Kamkon)
Reklama