Adaptace klíčového románu Heinricha Bölla o německé poválečné společnosti.
(oficiální text distributora)
Komorní drama reprezentující exilovou tvorbu režiséra Vojtěcha Jasného (VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI). Jedná se o volnou adaptaci románu Heinricha Bolla (Nobelova cena z roku 1972). Děj vypráví příběh mladého muže, syna úspěšného továrníka, a jeho lásky k mladé ženě v poválečném Německu 60. let. Hlavní hrdina Hans Schier (Helmut Griem) je povoláním komik. Není ale klaunem jen z povolání, ale i v životě. S klaunovským humorem a odlehčením tak divákovi předkládá ty nejdrsnější a nejdepresivnější reality života. Prostřednictvím své klauní masky kritizuje společnost a ortodoxní křesťanskou víru. Děj začíná v těžké životní krizi hlavního hrdiny, kdy kvůli zranění musí zanechat řemesla, opustí ho žena, která je pro něj vším. V nouzi a bez peněz se proti své vůli musí vrátit do svého starého domova k rodině, která ho již částečně zavrhla. Při návratu se ve vzpomínkách retrospektivně vracíme do jeho dětsví během války. Dozvídáme se tak o smrti jeho milované sestry, která ho citelně zasáhla a rozvrátila celou rodinu, jelikož příčinu její smrti klade za vinu matce. Třetí a poslední časová rovina zobrazuje období jeho šťastného soužití s milovanou ženou (Hanna Schygulla), kterou nikdy nepřestal milovat a znovu se jí snaží získat zpět. Během postupného sřídání časových rovin klaun odkrývá negativa a životní chyby jednotlivých postav, která by jinak zůstala skryta. Snaží se je tak donutit k sebereflexi, která nepřichází. Kritizuje velmi silně ortodoxní křeťanskou víru, které dává za vinu ztrátu své ženy a později i bratra. Kritizuje materiální hodnoty společnosti, společenská dogmata a její zákonitosti s nulovou tolerancí a sebereflexí. Vymezuje se vůči slepému zaujetí všeho druhu (krom lásky samozřejmě). Jeho otevřenost a upřímnost, snaha uchovat si právo na sebeurční a individuální svobodu ho staví do role hrdiny. Jeho smysl jednání volá po nápravě lidí a společnosti. K tomu všek nedochází. Klaun se setkává s nepochopením a s touto beznadějí bojuje pomocí své masky. Vnitřně však upadá do stále větší beznaděje.
(GilEstel)
