Princezna Fantaghiró 4

V štvorke sa princ Romualdo sa postupne dostáva do úzadia, už nepatrí k ústredným najviac vyťaženým postavám. Podľa viacerých táto séria stále viac a viac stráca na kvalite, ako som sa tu dočítal. Je to síce možné ale treba tiež podotknúť, že to nikdy nepatrilo ku skvostom kinematografie, čo sa týka obsahovej stránky. Nech sa na to dívame už z ktoréhokoľvek uhla. Veď predsa stále ide iba o rozprávku, či nie? A ide hlavne o pocit, ktorý vo vás vyvolá a zanechá... Vo mne Fantaghiro naďalej zanecháva skôr pozitívne ohlasy spojené s príjemným relaxačným pozeraním, tentokrát ide dokonca možno o moju najobľúbenejšiu časť spomedzi všetkých. Čarodejník Tarabas sa mení na kladnú postavu, pozor pozor :-) Je to celé smiešne? Asi áno, no a čo. Každý jeden z nás má predsa nejaké tie rozprávky, ktoré si vždy rád pozrie, nie je to tak? Tak prečo nie práve tento taliansky počin, ktorý je tak príjemne naivný... 4/5 (15.05.2014)

Tak tenhle díl už mě opravdu nebavil. Je na něm strašně moc vidět, jak se chtělo ušetřit. Je zde minimum postav, minimum zajímavých lokací a pro jistotu se některé postavy ani nevrátí, i když jsou pro příběh důležité. Potěší návrat některých známějších jmen, ale k čemu to je, když u ten příběh je skutečně tragický? (30.10.2015)

Najhoršie je, že z tohoto filmu enormne kričí, ako to mohlo byť natočené lepšie. Fantaghiro exotické prostredie proste nesedí. Čierna kráľovná úplne stratila charizmu, čo sa jej podarilo za jedinú scénu a povesť ktorú si budovala cez 2 časti je odrazu nenávratne v pr.... čo je niečo čo tvorcovm nikdy neodpustím keďže to bola aj keď vtipná, stále mocná a démonická postava čo ma na nej prosto bavilo a preto by bolo lepšie, kebyže sa v tomto diely skorej neukáže ako oxidovať tam na ťarchu. Ešte k tomu bola pripravená o perfektný dabing Božidary Turzonovovej z prvých častí, kde si slovaci naivne mysleli že ju nahradia nudným a uškriekaným hlasom Radvanyiovej ktorý mi definitivne zničil ilúzie, Celkovo keby bola zmena prostredia a dialógy a príbeh nebol tak trápne na štýl road movie išlo by stále o "slušnou podívanou." Tento film mi skôr pripomínal videohru. Musí ísť tam bojovať s tým, aby našla toho a išla tam, kde sa k nej pridajú hentie dve aby zase išla inam kde ju preklaje henta aby spravila niečo, čo spravila už raz..... Nie toto vážne nie. To už snáď odpadová päťka bola lepšia (až na ten koniec to je zle zle zle) Keď Kim Rossi Stuart odmietol v tomto diely hrať, malo tvorcom dopnúť, že je to nejaké znamenie od osudu ktoré naznačuje: netočiť! Veľmi zlý diel, veľmi zlý... Ak niečo môžem hodnotiť kladne, tak postavu Darkena - konflikt jednej rodiny Tarabas, Darken a Xellesia. Okrem toho Darkenovo kráľovstvo, posmrtný outfit Fantaghiro a tie hovoriace kvetiny boli úžasné. Čo sa týka príbehu, bol tu obrovský potenciál ale Lamberto akosi už nedokázal s danou témou pracovať (04.05.2011)

Fantaghiró zkrátka není rodinný typ, nemluvě o tom, že je vyloženě pechfógl. Sotva vytáhne paty z baráku, už jí zaklínají nebo rovnou berou manžela, sestry, barák jako takový a z rodného středověkého hradu pak zbudou sotva antické rozvaliny. Jejího přítele Tarabase málem k bráně smrti přivede čínská princezna s krásným, typicky čínským, jménem Angelica (nad jménem jejího bratra, kterého pojmenovali Rufus se už člověk pak ani nezarazí). Mezi tím Černá čarodějka, která pozbyla svých kouzelných schopností, vzkřísí Bond girl a učí se létat na koštěti. Udělala jsem zajímavý objev, Černá čarodějka má černé plomby, asi jí život s Kalidorem v dobách, kdy ještě byla spíš červená než černá, nedělal dobře. Fantaghiró chodí po světě a pak i po čarodějném podsvětí a kudy chodí, tudy rozsévá lásku, třeba lásku ke květinám s šutrem v ruce, protože jak jinak. Závěrečný zápas je strhující podívaná, nebo přinejmenším působí, že si oba jeho protagonisté strhli záda, zejména Darken vypadá, jako by chtěl volat: "Sundejte mě rychle z toho meče." Poselstvím dobrodružství princezny Fantaghiró má být, že láska je trvalý cit, který obstojí v každé zkoušce, tvůrci sami to zabíjejí rozmělňováním v hláškách - nauč mě být šťastný a já se tě naučím milovat - nebo, ještě hůř, když se Fantaghiró v závěru, aby ukázala hloubku svých citů, honem pádí převléct. Ano, archivní záběry a nutnost nějak to tam naroubovat, ale vyznívá to úplně jinak, než by mělo, nemluvě o tom Romualdově bezobsažném monologu. (14.09.2014)

V každém díle se vynoří větší a mocnější nepřítel než v tom předchozím, a v každém díle se jeden minulý záporák napraví. Fantaghiró recykluje stále stejnou zápletku, ovšem se stále menším úspěchem. Ve čtvrtém díle byla vynucená podzápletka s očarovaný Romualdem, protože jeho představitel nebyl k mání. To ovšem není nic s čím by si šikovný režisér neporadil, a co by nenáročný divák neomluvil. Ti nároční už sérii dávno vzdali. (01.05.2023)