Hrdina až do konce

Sam Elliott zde naplno ukazuje svoje herecké schopnosti a zvládá celkem prvoplánový příběh o člověku, který se dostane do nepěkné fáze života se ctí a v podstatě bez jakéhokoli patosu. Navíc má i skvělé kolegy, kdy hlavně o Lauře Prepon si začínám myslet, že je vlastně hodně dobrou herečkou a stojí za pozornost. (27.09.2017)

Melancholický character piece a tak trochu dekonstrukce Elliottovy kinematografie. V podstatě takové důchodcovské JCVD. Bez nějakých moc zvratů, ale zato plné emocí a artové tak akorát, aby to vypadalo pěkně, ale ještě to nestačilo být dost sebezahleděné, aby vám to začalo lézt na nervy. Ale seriózně – je to moc příjemný film, Sam Elliott ho táhne v podstatě sám (i když Nick Offerman mu nahrává fakt solidně!), a i když to celkově nijak echt nevybočuje ze žánrových standardů, režie a herecké výkony jsou natolik silné, že je to ve výsledku vlastně jedno. Plus se to zvládá elegantně vyhnout i oběma variantám konce, které vás napadnou. A pak je tu ten Elliott. A Offerman. A tak. (08.08.2018)

Jedou závěrečné titulky a já si fascinovaně řikám: ty vole, to byla nádhera, kdo tohle natočil? A koukám, že to má na svědomí stejná hlava jako I´ll see you in my dreams naladivší mě onehdy tak, že jsem ho doporučila na profilu, bohužel, moc efektu to tehdy nemělo, nicméně trvám na tom, že Sam Elliot v obou filmech potvrdil, že zraje jako víno, nejen po čertech uhrančivou vizáží, ale hlavně jako herec a konečně dostal obrovskou příležitost a tu neutopil. Jeho Hrdina zašlé herecké slávy, životní kovboj, je postavený před otázku, zda se s novinkou - nemocí poprat nebo to nějak doklepat s chechtacíma práškama a sklenkou whisky, odhodlání se mu střídá s rezignací a to, i když ho klofne krásná mladá baba, mimochodem Laura Prepon taky zraje. Ona se s ním totiž moc nemazlí, teda mazlí, ale nesere. Co se dojetí týče - jednu chvíli se Sam připravuje na roli a zkouší text, který zní sice dost stupidně, ale mluví se v něm o otci a dceři a on jakoby mluvil k té vlastní, s níž je vztah na bodu mrazu a tlačí nás čas. Když to pak jede přímo na konkurzu, už nemám slov, jen rozumím. Hero asi víc nadchne fosilie, ale kéž se pletu. I přes to téma jde o jemný pohodový filmík, z kterého je tak nějak nadějně na duchu. "Existuje jeden zákrok ... ale možná mi to vynese jen pár chvil navíc" ... "A o to přesně jde. O tu chvíli navíc". (14.10.2017)

Nejdřív jsem měl pocit, že Sam Elliott tu hraje svou životní roli přestárlého herce jedné role (jak je u některých herců v současnosti zvykem), ale během filmu rychle vyznělo, že až tak osobní tento film úplně není. Také je ale pravda, že jak se tenhle film tváří všelijak průměrně, tak má pořád něco do sebe. Minimálně toho Sama Elliotta, který svým charismatem posilňuje film o několik energetických tyčinek. Charisma hlavního herce udělá opravdu hodně a tento film je vzorovým příkladem. (22.11.2017)

Jelikož běžné příběhy běžných lidí vídám každý den, nemusím je vidět ještě ve filmu. Tam si zase rád hraji na malé dítě a fascinovaně koukám na Thora, který drtí nemrtvé Asgarďany blesky a jsem spokojený. Film jako takový je objektivně excelentní, ale mně prostě nemá naprosto co říct, i když si u něj dokáži představit nominaci na Oscara. Se žánrem drama bojuji už delší dobu a myslím si, že tohle byl poslední hřebíček do rakve, protože se u tohohle typu snímku jenom a pouze strašně nudím, aniž bych si cokoli odnesl, a to mám zase lepší věci na práci... 45% (01.02.2018)