Reklama

Reklama

V tomto klasickém němém hororu zjistí mladá ctižádostivá operní pěvkyně Christine Daaé, že má tajemného ctitele, který jí chce pomoci stát se přední umělkyní. Tímto tajemným maskovaným mužem je Erik, známý také jako Fantom, ošklivě znetvořený samotář, který žije pod pařížskou operou. Když Fantom Christine zajme a vyžaduje její oddanost a náklonnost, vydává se ji zachránit její nápadník, vikomt Raoul de Chagny. Tento film se nejvíce podobá Lerouxovu románu a většina fanoušků jej považuje za jeho dosud nejlepší filmovou verzi. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (82)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem několik slavných hororů němé éry (Dracula, Upír Nosferatu, Frankenstein, King Kong...) a Fantom opery patří mezi nejlepší především z jednoho důvodu - hlavní příšera je opravdu příšerná! Traduje se, že při premiéře pár lidí při pohledu na něj omdlelo a víte co? Já se nedivím. Když na střeše Opery sedí na soše nebo na konci zběsile řídí kočár s koňmi, je opravdu děsivý a i dnešní divák si musí říkat, že to je dost slušný magor. Jinak herci samozřejmě přehrávají jako o život a scénář je občas víc vtipný než strašidelný (,,Byl to Fantom a ach bože - neměl nos!"), ale to je u filmu z roku 1925 spíš klad než zápor:) ()

Psychor odpad!

všechny recenze uživatele

Leroux se musí v hrobě obracet, jeho román byl totiž dočista znetvořen touto velenudnou adaptací, která nedokáže zaujmout naprosto ničím. Jakožto hororový odborník jsem tento snímek, jenž nemá s hororem pranic společného, dokoukal pouze z dobré vůle za účelem napsání tohoto komentáře, pomocí kterého chci všem milovníkům kvalitního hororu ušetřit 93 minut jejich času. ()

Reklama

Véča 

všechny recenze uživatele

Tahle adaptace románu Gastona Lerouxe je zatím nejvydařenější.Celý film táhne Lon Chaney,na kterém opět skvěle zapracovali maskéři a jeho obličej vypadá opravdu děsivě,svým vzhledem mi trochu připomíná egyptské mumie s velkými vyceněnýmo zuby.Hudební doprovod u mojí verze nahrával patrně orchestr z velké části obsazený smyčcovými nástroji,jeichž rychlé změny poloh od nejvyšších k nejnižším byly bravurním výkonem.Ve flmu se objevila také barevná Technicolorová sekvence,protože tehdy ještě v barvě nebyla použita jedna barva(myslím že zelená),všechno v oné sekvenci bylo červené nebo do fialova.Film ubíhá ve svižném tempu,takže si člověk po dvou hodinách téměř neuvědomí,že se blíží konec. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Chaneyho Fantoma opery si určitě zařadím mezi pětici nejděsivějších horrorových postav. Když mu Kristýna strhla masku, málem jsem si nadělal do spoďárů. V tomhle ohledu fakt vymakaný kousek. To občasné teatrální herecké přehánění k podobným snímkům prostě patří a asi by vypadalo blbě, kdyby tam nebylo (ty baletky, které se během rozhovoru tu a tam z ničeho nic zatočí na špičkách mě i bavily). Davové scény mě až překvapovaly. Masky parádní. On ten film má vlastně jen jednu chybu a tou je jeho délka. Je až moc dlouhý. ()

Campbell 

všechny recenze uživatele

Řeknu na rovinu z Universáláckých klasických hororů mám Fantóma Opery neméně rád. Přijde mi děsně pomalej a takovej ne moc podařenej, oproti jiným klasikám jménem Vlkodlak či Dracula, ale abych to nesrovnával jen s těmito klasiky tak mi to přijde slabší i se svýmy "bratříčky" jako třeba Nosferatu či Kabinet Dr. Kaligariho. Ale i tak to nemění nic na tom že jsem se u tohohle zpracování bavil a považuji ho za jeden z nejlepších, lepší než verze z roku 1953(či tak nějak). Lon Chaney je démon, jeho maska byla opravdu děsuplná, hudba klasická na tehndejěí dobu. Film můžu doporučit ale opravdu jen fanouškům těmto dílům. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (21)

  • Pražská slavnostní premiéra se konala 21. října 1925 v Bio Lucerna. Spojené orchestry biografů Louvre, Lucerna a Radio zahrály pochod z opery Faust a Markétka, s duetem Fausta a Mefista pokračoval Emil Pollert a Pavel Jeral, árii Markétky přednesla Jarmila Novotná. (NinadeL)
  • Během závěrečné honičky v ulicích Paříže můžeme vidět kulisu katedrály Notre Damme použité již pro jiný Chaneyho film - Zvoník u Matky Boží (1923). (liquido26)
  • Pro verzi s novým zvukem z roku 1929 zakoupilo studio varhany od společnosti Robert Morton Organ Company ve Van Nuys v Kalifornii. Byly použity pro scénu, kde Erik hraje ve sklepě na varhany. Později byly použity pro hudební podklad např. k filmům Frankensteinova nevěsta (1935) nebo Ghost Story (1981) nebo různé televizní seriály, které studio produkovalo. V devadesátých letech byly prodány. (liquido26)

Reklama

Reklama