Dej mi své jméno

Čekal více vypjatějších scén, ale marně. Někomu stačí pohodová bezstarostná atmosféra italského venkova v době prázdnin. Já očekával i něco jiného. Jediné co ve mě zanechalo nějakou stopu byla závěrečná promluva otce k synovi. Tuhle přiteplenou romantiku strčí Zkrocená hora kdykoliv, kamkoliv. 30% PS: Viděno podruhé a užíval jsem si plnými doušky krásné atmosféry italského venkova 80. let, ve kterém bují v té době velmi neortodoxní láska. 70% (05.09.2018)

Ten film je tak nádherne teplučký a nie je to len kvôli talianskemu slnku. Mnohí tu tvrdia, že nič romantickejšie ešte nevideli, tak to sú iní úchyláci. I za okolností, že by bol film o zdravých heterákoch, tak by to bolo maximálne za jednu hviezdu. Prvú polovicu sa tam nič nedeje a človek zomiera, v druhej polovici ale ľutuje, že sa neopakuje tá prvá. Herecké výkony môžeme zhrnúť asi takto: homoš sa najprv hrá na heteráka, homoš potom masturbuje a zistí, že je homoš, homoš zvedie staršieho latentného buzeranta, latenťák mu vyfajčí, homoš masturbuje s čerstvou broskyňou, latenťák príde a zase mu vyfajčí, homoš je už prefajčený a ide spať, ráno mu latenťák prekvapujúco zase vyfajčí, po celodennej nude je večer homoš opretý o strom a zase vyfajčený. Ďalej neviem, povracial som monitor. Prepáčte za spoiler. (11.01.2018)

Záverečné, dokola sa v komentároch opakujúce dve scény, sú síce výborné, za vrchol filmu však považujem rozhovor na námestí a ďalší na verande, predchádzajúci krvácaniu z nosu. A najviac preto, že ich kvality nedokážem dostatočne obsiahnuť slovom. Pri tom krátkom zábere na smejúceho sa dôchodcu som mal pocit, ktorý mávam málokedy (naposledy pri polskej Poslednej rodine), že ten film patrí do dejín a učebníc. Rozhodne film roku. (20.04.2018)

Spočiatku mi Call Me by Your Name prišla ako menej výrazná dráma z letného Talianska, no v druhej polovici stopáže sa film presunie do vážnejšej polohy, ktorá mu naozaj sadne. Kratšia minutáž by iste nebola na škodu, kedže kľúčovou zložkou filmu je prakticky len ústredný vzťah medzi Eliom a Oliverom, na ktorého vykreslenie by iste postačilo aj menej než viac ako dve hodiny. Záverečný rozhovor s otcom ale nemal chybu. Homosexuálna menšina sa v príbehu možno nájde a zvyšní diváci aspoň budú môcť nahliadnuť za oponu. (28.10.2018)

Letní bezčasí v osmdesátkové Itálii a jeden osudový románek. Jenže mezi stejným pohlavím. Velmi vnímavý syn akademiků Elio, který tráví léto bezstarostným vysedáváním u vody, sbližováním se s kamarádkou, bloumáním po starém domě a poslechem klasické hudby, a o pár let starší Oliver, doktorand, jenž do domu hochových rodičů přijíždí dokončit svoji akademickou práci. Nejprve měli spoustu času, po vybublání citů na povrch se společné chvíle výrazně krátí. V komponování intimních scén jsou tvůrci obezřetní, jindy však velmi citliví, přesní, atmosféričtí, s čímž mnohdy dopomáhají balady Sufjana Stevense. Herecky moc fajn, přešlapující hoši v rozpacích se toho zhostili velmi dobře. Celé jsem to vnímal jako vydařené queer drama, o výrazný bod výš ho nicméně nakonec posunul Michael Stuhlbarg, který v závěru směrem k synovi pronese monolog, z kterého mrazí. Příjemně. (10.01.2018)