Návrat ztraceného ráje

Jak píše Radek99, zdá se mi trochu nedoceněný tento zajímavý snímek, který vlastně jen ukazuje, jak žijeme. Zajímavý je také často dokumentární styl příběhu i pěkné zobrazení New Yorku. Ano, jsou zde místy scény, které jakoby se do filmu ani nehodí, ale vzápětí se ukazuje, že tam patří a neruší celkový ráz filmu. Pucholt sice působí hodně jako neherec, ale v průběhu filmu si to nějak sedne. Kdybych byl hodně kritický, dal bych asi i 50%, ale tentokrát jsem byl spokojený na 75%, 18.9.2014. (19.09.2014)

U tohoto filmu velmi záleží na náladě, ve které k vám přijde. Když jsem ho viděl poprvé, tak jsem si říkal: Dobře natočený, ale dost nuda. Ten filmový jazyk je zastaralý a dneska nemoderní a pomalý. Proto vás může oslovit jen když se dokážete zklidnit a přizpůsobit tomu pomalému tempu. Pokud k tomu přistoupíte s tím, tak kdy už se něco stane, tak se s filmem musíte minout. Děj není tak důležitý, je to opravdu bilance starého muže, který prochází svůj život a vidí, jak se během něj změnil svět a lidé. Možná k tomu člověk musí i dozrát, protože tohle mi při tom prvním sledování před asi 8 lety nedocházelo. (20.11.2009)

Podivná, rozbředlá, nesoustavná reflexe exilu, porevoluční české reality a života v americkém velkoměstě. Jako by režisér chtěl říci velmi mnoho a tak se zajíkal množstvím dojmů, že neřekl souvisle prakticky nic. Navíc zde zoufale selhává i Jasného hlavní zbraň, totiž poetizující vidění světa, jindy tak výrazně určující charakter filmu. (11.01.2007)

Režisérovi Vojtěchovi Jasnému sa celá reflexia návratu do rodného kraja i k najznámejšiemu filmu vymkla z rúk. Zároveň sa mu podaril unikát, ktorý si zaslúži hviezdičku - poetickým obrazom chýba akákoľvek poetika. O príčine nepodarku sa môžeme dohadovať, no diváci to prekukli pomerne jasne. Poznámka: Dôvodom nezdaru diela bola neúprimnosť. Jednoducho, tvorca nebol úprimný k tomu, ako vykreslil sám seba. Osobne som ho totiž zažil pri diskusiách po dokumentoch v Jihlave. A poviem Vám, v jeho príspevkoch žiadny raj prítomný nebol. Zo všetkého čo povedal, a čo som mal možnosť počuť, sršal nezmieriteľný hnev, samo vytáčanie hrubého zrna, síra a hromy blesky k názorovo opačne postaveným diskutérom. Z tejto stránky návratu sa v stratenom raji nezjavila ani byľka. (04.12.2020)

Kritické ohlasy na film znechutily režiséra Jasného natolik, že tvrdil, že se rozmýšlí, jestli v Čechách bude ještě někdy chtít pracovat, píše se v zajímavostech. A asi ho to znechutilo natolik, že už další film nenatočil. Deset let na to zemřel. Jestli je ovšem pravda, že Návrat ztraceného ráje je pokračováním Všichni dobří rodáci, pak se ta souvislost hledá těžko. Tedy kromě herců, jež se zde objevili. Jan Poutník se totiž vrací do rodného kraje a následně i do vzpomínek v době svého dětství, což je druhá světová válka. Když však prochází známými českými místy, mluví se o komunistech. Zároveň s tím se odehrává milostný příběh američana a češky a také jednoho muže s vizí vlastního statku. Takže trochu moc rozevlátý film na všechny strany. Jako Vojtěch Jasný chtěl uzavírat najdnou nedořešenou kapitolu před převratem, po něm a zároveň se snažil poukázat na nešvary současné doby. Jenže trochu moc témat najednou jde dohromady asi tak, jako byste si na nabarvili hlavu několika barvami zároveň. Ani ve dvouhodinovém snímku nelze zkrátka pojmout vše. Tím spíš, když se něco nakousne a nepolkne, anebo naopak polkne velké sousto najednou. (04.12.2020)