Reklama

Reklama

Obsahy(1)

S novým transportem přijede do koncentračního tábora i nadějný český boxer Tonda Majer. Nedávno totiž v potyčce na ulici složil k zemi muže, ze kterého se vyklubal příslušník gestapa. Tonda hned na začátku pozná, že před esesáckými dozorci nesmí dát najevo slabost. Je přidělen do pracovní čety. Díky své fyzické kondici přežije jako jediný z celé skupiny. To však není ani zdaleka konec jeho útrap. Tonda se totiž pokusí předat ukradené porce chleba ruským vězňům. Když jej při tom dozorce přistihne, čeká Tondu zkouška smrti: nošení těžkých kamenů z nedalekého lomu na vlastních bedrech… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (103)

Prekarkar 

všechny recenze uživatele

Kamera, hudba, zvuk... myslím, že je to tak silný příběh, že se člověk soustředí jenom na události, co se odehrávají a vůbec nevnímá citlivé zpracování snímku. Je hrozné, co všechno na sebe lidi dokážou vymýšlet. Bohužel se to děje stále. Jsem rád, že jsem film viděl. Možná i načasování bylo správné. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Hlavní role pro Františka Peterku, který se protlouká mezi životem a smrtí v koncentračním táboře. Výborně mu sekundují herci v menších rolích, Menšík, Ťapák, Sovák, Bróďa, Lír, Řehoř, Babka, Homola....Hodně drsný snímek, kde smrt je v každém druhém záběru a některé scény jsou hodně sugestivní a napínavé, zejména záběry z kamenolomu, mazec!! Nadčasová a vynalézavá je i kamera Jaroslava Kučery, pro kterého byl tento film jedna z prvních filmových prací. Myslím, že tohle dílo Vojtěcha Jasného je v Česku nejlépe natočený snímek z gestapáckého tábora smrti, který se s přehledem může rovnat i Spielbergovému opusu Schindlerův seznam, kterého i bez zbytečného patosu předčí. Moc potěšily roličky Hany Hegerové v roli cikánské kurvy nebo vězeň Jarka Pižla, který je nejznámější jako Pepek Vyskoč ze Švejka. Těch roliček by se našlo více, ale velice brzo ve filmu mizejí. Těžká depka. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Už jsem to napsal jednou a napíšu to zas. Československá válečná kinematografie, je nejpodrobnější a nejobsáhlejší pohled na události v Evropě od roku 1938 do roku 1945. Tohle je další příhoz do ohně. Tentokrát určitě dost reálný příběh, který se mohl odehrát v jakémkoli z pracovních táborů smrti. Tohle je jeden z miliónů osudů, které se v těchto táborech odehrávaly. Boxer Tonda je odvážný a silný. Jak duchem, tak tělem. Celková proměna statného muže v nicotnou trosku, bojující o každý krůček s kamenem na rameni, výborný obraz aktivního a propojeného odboje "vy se zítřků bojíte, ale my se na ně těšíme..." všudy přítomná smrt, která je součástí každého dne a velmi silné momenty. Příběh českého boxera, který přežil svou smrt v táboře smrti, a to vše v doprovodu vynikajících českých herců, je potřeba znát, považuješ-li se znalce československé kinematografie. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Film se spoustou sugestivních momentů, který sice nedosahuje kvalit Boxera a smrti, ale i tak má co nabídnout. František Peterka podal velmi dobrý výkon a nutno podotknout, že scéna s kamenem na schodech se opravdu vryje hluboko do paměti. Ideologie ve snímku je, ovšem není to žádné propagandistické zvěrstvo... Snad jen ta burácející inernacionála v závěru mohla být nahrazena jinou melodií (případně tam hudba nemusela být vůbec). ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Pokud máte rádi filmy z koncentráku, tak je to jasná (Jasného) volba! František Peterka zde hraje velmi civilně (rozhodně ne špatně) tvrďáka, jehož nic nerozhází, až si dočasně získá i obdiv Němců. Závěr filmu sice není právě vygradovaný, ale kdo má rád filmy, které nehrají na divákovy city namísto přirozenosti, ten to ocení i pátou hvězdou. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (9)

  • Ve filmu vystupují i vězni hovořící španělsky. Jde o bývalé příslušníky repubikánských sil, kterých se takto Franco po vyhrané občanské válce zbavil. V muzeu mauthausenského tábora se lze seznámit s příběhy některých z nich, přičemž pár jich v prostorách lágru zůstalo i po válce, aby v kamenolomu pracovali pro soukromou firmu, která jej po osvobození nějakou dobu provozovala. (xentrixx)
  • Vojtěch Jasný, jehož otec zahynul v Osvětimi, čerpal svůj námět u vězňů, kteří toto peklo přežili a se kterými osobně mluvil. (Terva)
  • Orchestr v koncentračním táboře hraje druhou větu Schubertovy symfonie „Nedokončené“. Rovněž píseň „Ave Maria“, která ve filmu zazní, je od F. Schuberta. (Idée_fixe)

Reklama

Reklama