Reklama

Reklama

Obsahy(1)

S novým transportem přijede do koncentračního tábora i nadějný český boxer Tonda Majer. Nedávno totiž v potyčce na ulici složil k zemi muže, ze kterého se vyklubal příslušník gestapa. Tonda hned na začátku pozná, že před esesáckými dozorci nesmí dát najevo slabost. Je přidělen do pracovní čety. Díky své fyzické kondici přežije jako jediný z celé skupiny. To však není ani zdaleka konec jeho útrap. Tonda se totiž pokusí předat ukradené porce chleba ruským vězňům. Když jej při tom dozorce přistihne, čeká Tondu zkouška smrti: nošení těžkých kamenů z nedalekého lomu na vlastních bedrech… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (103)

topi 

všechny recenze uživatele

Hlavní role pro Františka Peterku, který se protlouká mezi životem a smrtí v koncentračním táboře. Výborně mu sekundují herci v menších rolích, Menšík, Ťapák, Sovák, Bróďa, Lír, Řehoř, Babka, Homola....Hodně drsný snímek, kde smrt je v každém druhém záběru a některé scény jsou hodně sugestivní a napínavé, zejména záběry z kamenolomu, mazec!! Nadčasová a vynalézavá je i kamera Jaroslava Kučery, pro kterého byl tento film jedna z prvních filmových prací. Myslím, že tohle dílo Vojtěcha Jasného je v Česku nejlépe natočený snímek z gestapáckého tábora smrti, který se s přehledem může rovnat i Spielbergovému opusu Schindlerův seznam, kterého i bez zbytečného patosu předčí. Moc potěšily roličky Hany Hegerové v roli cikánské kurvy nebo vězeň Jarka Pižla, který je nejznámější jako Pepek Vyskoč ze Švejka. Těch roliček by se našlo více, ale velice brzo ve filmu mizejí. Těžká depka. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Vojtěcha Jasného si jako režiséra i jako člověka velice vážím (vždyť má na kontě dílo, kterého si z celé naší kinematografie cením nejvíce), ale nemohu opomenout jeho rané období, kdy se teprve hledal a svůj um ještě naplno nezužitkoval - z něhož je právě tento film. Atmosféra je sice hodně solidní a některé scény se zadřou pod kůži (Ave Maria, schody v kamenolomu), celek však nepůsobí příliš kompaktně a scény, které mají spád se střídají s velmi zdlouhavými. Hlavními klady tak zůstává herecké obsazení (tedy až na představitele sadistického esesáka, který vypadal jako Olašský Rom a jeho roli jsem mu moc nevěřil) v čele se skvělým Františkem Peterkou, několik výše zmíněných silných scén a silný námět těžící z prostředí. Ale ani to není málo. 60%. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ďalší z mnohých lágrových filmov, tentokrát z tunajších vôd. Máme tu znova náckov, ktorí nemajú žiaden charakter, bohužiaľ ani ten zlý, pretože tu sú iba ako papierové vreštiace a strieľajúce karikatúry. Chápem, že v roku 1960 to ešte ani zďaleka nebolo otrepané klišé, lenže na film sa asi už bez porovnávania s ďalšími neskoršími zástupcami subžánru pozerať nedokážem. Sú tu pre mňa dva silné momenty, tým prvým asi pre každého bude "výstup po schodoch", ktorý môže dať spomenúť ďalším pamätníkom na Lumetov Pahorok a dialóg väzňa (Sováka) a väzniteľa o tom, kto má a kto nemá za čo bojovať. No a poteší množstvo známych tvárí v netradičných úlohách väzňov koncentračného tábora. Pre mnohých sú to možno najmenej tradičné role v ich kariérach. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Vy se zítřků bojíte, my se na ně těšíme.“ Několik let jsem se tomuto filmu vyhýbal s tím, že mě zde čeká brutálně zdrcující záležitost, abych nakonec dostal schematickou agitku o statečném komunistovi v lágru. Několik scén silných bylo, z nichž za nejsilnější pokládám tu s vláčením těžkým kamenů po schodech, na nichž nejeden utrápený vězeň nalezne svou smrt. Hned na druhém místě by pak byl závěrečný statečný čin ze strany lékaře. Že bych měl ale strhující prožitek z filmu jako celku, bohužel za sebe říct nemohu. Spíše je tento silně ideologicky mířený snímek pro mě důkazem, že ani téma z 2. světové války a prostředí koncentračního tábora nemusí automaticky zajistit excelentní film. Socialistický realismus se tu projevuje se vším negativním (klišéovitý vypravěč s patetickým nábojem, výrazná ideologická linka) i pozitivním (realistické záběry z daného prostředí s dojmem autentičnosti, vč. spousty cizojazyčních dialogů). Leč realismu je zde ve jménu vykřeslování prostředí v první polovině až příliš hodně na úkor rozehrání jednoho celistvějšího příběhu, který dotváří většinou jen vypravěč. Bezesporu nejvíc režisér Jasný šlápl vedle v obsazení nepříliš přesvědčivého Peterky, který se do hlavní role vůbec nehodil nejen herecky, ale ani fyzicky (míním vzhled a postavu podvyživeného vězně, ostatně co do sportu dojde pouze na jednu boxovací scénu). Nejen vzpomínka na tematicky příbuzného Boxera a smrť (1962), z něhož jsem strhující zážitek naopak měl, mi prakticky nedovolí najít důvod, proč Jasného film hodnotit výš. 60% ()

ivishka 

všechny recenze uživatele

Hned na úvod bych chtěla přidat tento text vyřčen panem Sovákem, který mě velmi zaujal: "Tak za prvé nebojíme se umřít a za druhé když umíráme tak víme proč, to vy nevíte, nebo se aspoň o tom dohadujete. A za třetí jsme žebráci, ale v tom to je, když člověk nemá nic jenom svoji čest a naději na svobodu tak pro ni dovede umřít jednou, dvakrát, kolikrát chceš. Vy nebo oni máte všechno, ale jenom ta čest a naděje vám chybí. Bojíte se toho co bude zítra kdežto my se na to těšíme. Proto můžeme všechno a vy už nic!" Nevím zda je štěstí přežít koncentrační tábor a sama jsem přemýšlela co bych asi dělala v jejich situaci a pravděpodobně bych neměla ani polovinu té jejich odvahy a síly. Musím říct, že František Peterka nebyl za mlada jen pěkný chlap, ale i perfektní herec čehož jsem si dříve nevšimla a také Jiří Sovák spolu s Vladimírem Menšíkem svým herectvím mě jen utvrdili v tom, že byli zaslouženě označeni za legendy české kinematografie. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (9)

  • Orchestr v koncentračním táboře hraje druhou větu Schubertovy symfonie „Nedokončené“. Rovněž píseň „Ave Maria“, která ve filmu zazní, je od F. Schuberta. (Idée_fixe)
  • Filmový debut herce a režiséra, Oto Ševčíka, a také Eugena Jegorova. (M.B)
  • Jiří Sovák (Josef) vzpomínal na svého pozoruhodného režiséra: "Vojta je maximalista. (...) Vím, že si přál bunkr, a byl zaskočen, když mu ho produkce odmítla postavit nebo lip - odněkud ze severu Čech převézt. V tomhle byl naivni. Divil se: 'Vždyť by to při troše dobrý vůle přece nějak zařídit šlo!' Jednou před natáčením dost drastické scény povídá: 'Hele, svlíkněte si ty kožichy a to, co máte vespod... a postůjte mi chvíli tady jen v prádle.' Jménem účinkujících jsem se ohradil, povídám: 'To nemáme ve scénáři, pane režisére, abysme tu stáli v prosinci, za mrazu, nahý!' A Jasný povídá zcela bezelstně: 'No jo, když já bych potřeboval, abyste mi trochu promodrali!'" (NIRO)

Reklama

Reklama