Procesí k panence

To jsme se ale zase nasmáli!!! . . . Jasný si hraje na dobovou satirku, kolchozně komunální, antiklerikální, kolektivizační - doslova kolektívně rodinnou taškařici, až si jeden říká, že ve své době se museli pionýři, svazáci i soudruzí a soudružky někde na >filmovém festiválu pracujících< za břicha a všelijaké legitky popadat... %-D . . . Kupodivu nutno s odstupem let uznat, že v kontextu doby a společenské atmosféry i čistě formou to v rámci žánru(!) zjevně vůbec není až tak blbé, jak by bylo možno očekávat, jen je třeba si taky uvědomit, kolik zla a bolesti a bezpráví a zničených rodin a živobytí ta skutečná kolektivizace na venkov zase přinesla! . . . A je škoda, že Jasný promrhával svůj talent v takových pitominkách, protože jak jde o >plenárky< , tož to jde o zdraví a "agitátoři" vs. "sousedi" jsou zatraceně ideologicky ožehavé téma... Nu ano, mistrovi to protentokrát odpouštím - a jak říkám, je to prostě dobová, byť ideologicky zabarvená SATIRA! Tož práci čest, soudruhu Jasný, nám je to jasný... ;o] - - - - - (Poprvé viděno kdysi v dobách >procesních< , hodnocení po repete 28.12.2011 na >satirické jedničce< přiznávám hodně nadsazené 351., smířlivý komentář s velkým nadhledem a projednou zas bezmeznou tolerancí zde jako třiadvacátý - 28.12.2011) (28.12.2011)

Vtipná komedie plná skvělých herců. Některé hlášky jsou výborné, např. když babka z procesí, které právě "dohnali" agitátoři, zhodnotí situaci slovy: "Děvenko, teď jsme v rukou antikrista..." Já jsem se docela bavil, a to možná i díky tomu, že samotné "prohlédnutí" lidí a jejich hromadné podepisování tvoří jen opravdu krátkou část filmu. (18.07.2006)

Hlášky: „Svatosvatě nám slíbili, že přijdou.“ „Tady jde o čest naší agitkolony. Musíme je dostat na plenárku.“ „Já jdu na soudružskou návštěvu.“ „A kdo vás posílá?“ „Dělníci.“ „My střílíme na Měsíc.“ (????) „Ty si nech svý komety a já si nechám svůj trakař.“ „Vzpamatuj se. To je tvoje stranická povinnost.“ „Páni na Lhotku vždycky zapomněli, tak ať na nás zapomenou i teď s tím sociálizmem.“ „Dělnická třída na vás na věky doplácet nebude, pantátové.“ Komunista, předseda partaje: „Ježiš Marjá“. Symbolika: Procesí k „panně“ Marii = modloslužba! 30:06, 52:22 – oko osvícení v zednářské pyramidě (= jednooký bůh Lucifer); 30:29 – nenápadně Filipovský skrytá ruka. (24.09.2022)

Agitovat se musí s citem! Proticírkevní klima, panující v Československu zhruba od konce čtyřicátých let, patrně nejsilněji zasáhlo venkov, kde navzdory novým politickým podmínkám stále přetrvávaly tradice, spojené s pravidelnými křesťanskými zvyklostmi. Násilná socializace postupně zcela nebo velmi výrazně utlumila jakékoli projevy víry, čímž celkově přispěla ke katastrofální ateizaci společnosti. Jasného film je nechutným obrazem takové akce, plně odpovídající oficiálním požadavkům s čitelným cílem a předpokládaným vyústěním. Jako pranýř zde slouží uspořádaní tradičního procesí, narušovaného jak přičinlivými agitátory, tak projevy typické civilizační aglomerace (otázka, proč poutníci nejedou raději autobusem). Obsahem pak měšťácky povrchní a prvoplánově zesměšňující (scéna, kdy agitátoři-komunisté převezmou korouhev a sochu Panny Marie). Plejáda vynikajících herců ve vysloveně negativních rolích, těžko se ptát, proč se tu objevil i Josef Kemr, v reálu silně věřící člověk. Chápat tento film jako cokoli odvážného je absolutní nonsens. Naopak, je to jen další komunistická špinavost, za kterou by se měli její tvůrci v čele s Vojtěchem Jasným stydět. (16.04.2011)

Prd! ... Procesí k panence je sice o tom, jak se rolnící na vesnici úspěšně kolektivizují a jistě skutečné poměry idealizuje, ale to si nejspíš ještě žádnou agitku neviděl a nevíš, co to je, když tvrdíž Lomozi, co tvrdíš. Tenhle film byl v roce 1961 odvážný, protože komunisticko-katolické hašteření odhaloval jako frašku bez povinného oslavného a patolízalského patosu. V roce 1961 nebylo možné tento film natočit jinak než, že se vše ve prospěch kolektivizace obrátí. To by totiž potom ten snímek nebyl promítán a šance režísera, že ještě něco natočí by se výrazně zmenšili. Jasný možná nebyl největší hrdina, ale nebyl ani stranický slouha. (12.06.2004)