Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (585)
Jsem milovník české nové vlny a nechápu proč bývají Rodáci často považováni za její vrchol... Film má význam protože se v něm ukazuje, co se tu dělo v 50. letech, ale to už je podle mého lépe zpracované v Smuteční slavnosti od ZdeŇka Sirového... a ani ty herecké výkony mi nepřipadají nijak zvlᚍ výjmečné... je to spíš průměr... ---------- 28. 6. 2009 : Film jsem asi po pěti letech viděl včera znovu a ze tří musím jít na pět. Něco mezi pohádkou, dokumentem a spirituálním/poetickým filmem. Silné. ()
Celá řada význačných českých intelektuálů se drahnou dobu snaží a snažila popsat a vytyčit typický český národní charakter, ve filmově populární rovině se to asi nejlépe podařilo režiséru Vojtěchu Jasnému. Všichni dobří rodáci se tváří jako kronika jednoho přátelství a jeho rozpadu na pozadí civilizačně těžkých let, kronika jedné moravské obce, kronika života na venkově - Vojtěch jasný ovšem nahlíží na líčenou ves spíše umělecky, jeho popis je lyrický a jeho film v intencích Nové vlny spíše Menzelovsky poetický. Ona snaha popsat to nejtragičtější období moderních českých dějin rastrem relativizujícího pábitelství a poetického přístupu k realitě oba autory spojuje, ale Jasného otisk má (alespoň pro mne) větší emoční účinek a dopad. Jestliže Menzel popisuje (zpoetizovanou) realitu nucených prací, Kachyňa (mrazivou) realitu politických procesů, pak Jasný uzavírá (chronologicky tomu bylo ale naopak) celou triádu (lyrizovaným) popisem kolektivizace. Filmové vyprávění členěné do kapitol v chronologické posloupnosti, uvozené osudovými místy, kde se ,,hýbou" dějiny dané obce (lom), povýšené do nadčasového obrazu symbolickými obrazy a scénami (asi nejsilnější je bílý kůň bez uzdy a sedla pobíhající krajinou), lyricko-epický rozměr filmu, jakoby Vančurovsky obrazný komentář vševědoucího vypravěče (tím se blíží vypravěči Markéty Lazarové), rytmizované střídání detailů a celků (celky krajiny jsou mnohdy vizuálně estetizovány a nesou v sobě lyrizaci filmového tvaru - vítr ženoucí sníh krajinou, východ slunce, lány zralého obilí vlnící se pod poryvy větru, rej masopustních masek...), originální práce s kompozicí záběrů - např. košatý strom vycentrovaný v celku záběru, i velmi originální odlišení filmové skutečnosti a metafyzických okamžiků (okamžiky smrti) - tím se Jasný blíží třeba k Jakubiskově Tisícročné včele či předjímá filmové projekty realizované až za desítky let... Co konstatovat závěrem? Všichni dobří rodáci jsou patrně nejzávažnějším československým filmem kondenzujícím v sobě esenci Nové vlny...a pro mě osobně nejlepší československý, potažmo český film všech dob... Podobné filmy: Skřivánci na niti, Ucho, Sestřičky, Žert, Tichá bolest ()
Politika je svině. Dodal bych stvořená vepři a nenažranými prasaty, sajícími z cecíků, dokud neprasknou.. Poetické tragikomično, žaloba oportunismu, nezapomenutelná Waldova zpověď u faráře - jako by komunisté nevěděli, že zlato zavřené v trezoru získává na ceně, ale upřímně řečeno, obsahově blízké Jakubiskovo podobenství ohledně spokojeného sezení na větvi mě oslovilo víc než Jasného zpráva o konci světa. Ať tak, či onak, ještěže ty věčné časy se soudruhy z Kremlu trvaly "jen" necelých 42 let.. Pro mne doposud neznámé rčení: „Za každým Čechem stojí čert s měchem.“ částečně vysvětluje, proč mi Moraváci zase s oblibou razíme armádní: „Něma ruma, něma šturma..“ ()
To se těžko hodnotí. Na jednu stranu to je nuda na entou, na druhou zase působivý obraz těžkého života za komančů. Lidé, kteří si bývalý režim prožili, si tohoto díla cenní rozhodně více a působí na ně velmi silně. Mluvím z vlastní zkušenosti. Díval jsem se na to s tátou, který na to koukal s otevřenou pusou a nikdo nesměl ani pípnout. Atmosféra byla napjatá a každý názvak vtipu byl ihned tvrdě potlačen. 75% ()
Vojtěch Jasný vytvořil film, který je prostý, jak studánka v lesích a přitom je čirým a průzračným uměním a vrcholným dílem československé kinematografie. Voní jarními květy, lány obilí, podzimním listím i mrazivým větrem. Voní koncem války, úlevou, svobodou, zoranou hlínou a poctivou prací,... mrazí a dusí tísnivou atmosférou kolektivizace a důsledků únorového komunistického puče. Postavy, které lze najít v reálném životě v každé době skoro všude jsou živé, skutečné, z masa a kostí. Snad proto, že je jejich představitelé nehráli, ale opravdu jimi byli.. ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Původní více než tříhodinová verze filmu se nedochovala, protože ji filmoví normalizátoři nechali zničit. (raininface)
- Rolu sedliaka Zášínka mal hrať pôvodne Jiří Sovák. Hercovi však vyšiel zlý horoskop, na ktorý režisér Vojtěch Jasný veril, a tak obsadil Waldemara Matušku. (Raccoon.city)
- Robert Fabre Le Bret, vtedajší riaditeľ festivalu v Cannes, rezolútne vyhlásil, že do súťaže prijme len dvojhodinovú verziu filmu, a tak Vojtěch Jasný požiadal o pomoc profesora strihu na filmovej akadémii Jána Kučeru. Ten úlohu splnil, keď videl film snáď stokrát. (Raccoon.city)
Reklama