Všichni dobří rodáci

Pôvodne som k filmu nechcel napísať komentár, aby kvôli tým trom hviezdičkám nemali českí kolegovia na mňa ťažké srdce, ale musím obhájiť svoje dojmy z filmu. Vecná stránka filmu, jeho obsah a myšlienkové zázemie je neskutočné. Tvorcovia si dali nesmierne záležať na pocitom reálnosti, ktorý vystihol danú dobu a každú jej situáciu úplne dokonale, napokon k tomu určite prispela aj režisérova skúsenosť s dokumentárnym žánrom. Ja som však počas filmu zažíval podobné pocity, aké načrtol vo svojom komentári Falko a som rád, že nie som jediný, komu sa zdal film zbytočne monotónny, kamera bola uspávacia a strihačovi sa asi pokazili nožnice. Možno sa nedá tá pravá mentalita našich národov zobraziť inak ako vsunúť do filmu polhodinový zostrih z dedinských zábav, kde sa tamojšia spoločnosť opíja do nemoty, no skrátenie filmu by veľmi prispelo k môjmu vyššiemu hodnoteniu. Herecké kvality filmu by som tiež nevynášal do nebies, záverečných pätnásť minút áno. 70%. (05.07.2009)

Ani ne tak nezřízená bezohlednost znárodňování, ale spíše koncentrát povahových charakterů českého človíčka do podoby beskydské vesničky, se stávají předmětem kritiky (ale i oslavy) této Jasného epické fresky, která ve třetině bere slova, posléze dech a nakonec superlativa. Tak mohutný potlesk od tak skromné návštěvy jsem v kině ještě nezažil. (07.06.2007)

Film jako takový na mě kdovíjaký dojem neudělal. Nicméně jeho silné poselství se mě určitě nějak dotklo, a to jsem tehdejší režim nazažil a znám ho pouze z vyprávění pamětníků či televize. Tak trochu už mi vadily ty záběry na upracované lidi, kterým bylo sotva 60 a na strašnou hudbu dob minulých. Nastříháno to bylo taky tak nějak prazvláštně, kde některé období mělo řádnou délku a jiné trvalo několik desítek sekund. Na druhou stranu smekám před odvahou natočit něco takového v tehdejší době a upřímně se není co divit, že film trávil mnoho času v trezoru. Pár emočně silných momentů zde bylo, komediální prvek nulový. Jsem si jistý, že jsem film dostatečně pochopil, ale jak už jsem psal dříve, tehdejší dobu jsem nezažil, takže moje hodnocení je potřeba brát s obrovskou rezervou, popřípadně ho nebrát vůbec. Dofám, že když dám * *, tak mu hodnocení nijak zásadně nepokazím. (11.10.2011)

Tak tohle je opravdový filmový skvost splňující v mých očích všechny atributy geniálního díla. Rodáci sice trvají jen necelé dvě hodiny, ale zachycené události a lidé jsou předvedeny tak životným způsobem, jako by se do filmu vešly celé životy všech hlavních postav, ale i hodně pravd o naší zemi a našem obyvatelstvu. Zkrátka sdělení filmu dalece přesahuje jeho stopáž. Nejspíše životní dílo Vojtěcha Jasného v tom pravém slova smyslu, si mě kromě konceptu vyprávění získalo krásnými poetickými záběry a podařenou kombinací herců s neherci, díky nimž z tohoto díla sálá opravdovost. Asi nejvíce se mi líbil Brzobohatý, jako by ani nehrál, ale skvělý byl i Matuška, ale i herci vedlejší rolí jako Hlinomaz, nebo Růžičková. (18.11.2013)

Kdybych chtěl napsat alespoň trochu výstižný komentář, složím místo něj báseň. Jasného film je nádherná a krutá báseň, balada. Jen s tím rozdílem, že v baladě je vina a trest, zde jsou trestáni nevinní. Nebo jinak, vinní, ale z pohledu moci, která vládne. Svobodní, nepřizpůsobiví, hrdí, čestní, nezlomní ( zpočátku). Ty je třeba ztrestat, zlomit, zformovat. Neskutečně krásné poetické obrazy české krajiny ( na výtvarné stránce filmu se podílela, jak jinak, Ester Krumbachová) se střídají s výjevy, které svou syrovostí mrazí. Nekonečné vlnící se lány, ptáci v křoviskách, sníh sfoukávaný ledovým větrem z oranice. Přírodní scenérie - jakási intermezza - jsou předzvěstí věcí, které mají přijít. Věcí děsivých a strašlivých. Krutost moci se nezastaví před ničím. Zlomí i nezlomitelné. Důsledná obžaloba poúnorového režimu. Zavřu oči a vidím krajinu plnou bohatství obhospodařovanou milující rukou člověka s půdou srostlého. Zavřu oči podruhé a vidím zničené hospodářství, kdysi prosperující statek v troskách a kopicích hnoje. Radoslav Brzobohatý vzpomíná na roli hlavního hrdiny jako na svoji životní. Mám obavy, že nejmladší generace nejspíše myšlenková hloubka filmu nedokáže plně oslovit. Kdo nezažil socialismus, asi hůře pochopí. Film skončil v trezoru a jako odporný plivanec režimu chápu seriál Rodáci, který natočil na sklonku 80.let prominentní režisér J.Adamec podle knih J.Matějky. Název jako by odkazoval k Jasného filmu, ovšem seriál je naprostým odpadem..... (16.08.2010)