...a spravedlnost pro všechny

Stejně tak, jako pinďour stojí na základě obdivuhodně stavitelské viagry, existují filmy, které jsou scénářem, pojetím a vším tím filmovým něčím nezajímavé, ale mají chytře umístěny základy na hereckém umění hlavního protagonisty. A Pačíno není typickým příkladem této skupiny, nýbrž jejím korunovaným králem, jemuž bych zobal z ruky cokoli i při vypnuté televizi (02.08.2011)

Ano, Al Pacino exceluje, ale jinak dramaturgie filmu je naprosto špatná. Několik zcela zbytečných a zavádějících scén (např. vyjížďka s helikoptérou), linka s obhajobou a obviněním přísného soudce je stále přerušovaná, nenavazuje, takže stále sledujeme různé kraťičké miniscénky.... jen díky Al Pacinovi se na to dá koukat a hltat jeho talent. (21.07.2017)

I když jsem tenhle film o pochybné soudní spravedlnosti viděla před šílenou spoustou let, nemůžu zapomenout na Al Pacina a jeho závěrečnou řeč, protože snad poprvé v životě se mi stalo, že jsem byla z hereckého výkonu v rozpacích. Byl totiž tak strašně niterný a téměř až intimní, že jsem měla pocit jakési nepatřičnosti z toho, že se herec obrací naruby, vydává ze sebe všechno do poslední kapky, smývá hranice mezi předstíráním a svými obnaženými emocemi a já tomu pijánko přihlížím. Taková to byla síla a to jsem ještě netušila, že u Al Pacina si na tento způsob budu muset zvyknout. (10.01.2006)

Co se světem, kde je u soudního jednání nadřazena výhra nad spravedlnost? Snad jen, s vědomím, že dveře do advokátní komory budou navždy zavřené, ukázat před porotou na svého klienta a zakřičet: „Ten zkurvysyn je vinen!“ Pokud jste poctivý právník s dobrým srdcem, otevřou se vám zase jiné dveře, ale otázkou zůstává, proč jste se vůbec na tu práci dal.. Jewisonova rozpustilá kritika justičního systému, kolem kroužících orlů práv a neetických etických komis, která znamenitě střídá úsměvné momenty s těmi dramatickými a pomocí zdánlivě nedůležitých scén (návštěvy dědečka, výlet vrtulníkem) vykresluje charakter empatického Don Quijota, jenž touží po utopické spravedlnosti pro všechny. Občas improvizující Pacino tradičně skvělý, především při úvodní (a de facto závěrečné) řeči obhajoby. „You´re out of order!“ (21.09.2016)

Soudní dramata mám rád a popravdě před zhlédnutím tohoto filmu bych si moc nedovedl představit mladého Al Pacina v roli právníka, byť ho považuji za skvělého herce. A spravedlnost pro všechny stojí na jeho hereckém umění, ale také výborném příběhu, který sice nepředstavuje naprostý vrchol subžánru, ale rozhodně nenudí a potěší ukázka toho, jak může osud klientů ovlivnit právníkovo chování a psychiku. Zároveň je tu nastaveno zrcadlo počínání soudců a jejich charakteru. Závěrečný proslov, resp. úvodní řeč k procesu, Arthura Kirklanda byl vynikající a tvoří dokonalou tečku za uplynulým snímkem. (06.07.2014)