Doba nevěrná

Tak teď zcela upřímně nevím, já žádné romantické drama neodkoukala, viděla jsem ledově mrazivou rodinnou záležitost a po pravdě se mi za mák nezamlouvalo, na co se to dívám.. Tedy takhle.. herci výborní, způsob vyprávění zajímavý, střih ještě zajímavější, jemný hudební podmaz skvělý.. Nicméně to, s jakou lehkostí se tu navazují nové vztahy, jak se tu bez výčitek svědomí a ve vteřině vztahy ukončují, jak i smrt nejbližší osoby je téměř přehlédnuta mrknutím oka, mi tak nějak vyrazilo dech a vzalo vítr z plachet.. (28.06.2021)

„Jsem trochu zmatená, protože tohle mě nutí přehodnotit všechno, co jsem kdy zažila.“ - „Aha.“ - „Jako pravou lásku...bylo to něco jiného.“ - „Jako co?“ - „Pohodlí…možná? Nevím. Nebo pouto…co jsme měli skrz děti.“ - „A nemohla ses prostě jen odmilovat?“ Film, který se mi naprosto přesně trefil do nálady. Sice je to vztahové, komorní drama, ale trochu klame tělem, neb je protkané kombinací odtažitosti, citových vzplanutí, chladu a cynismu zároveň. Ve mně tahle kombinace spolu se vší tou přetvářkou, dusnými momenty vyvolávala potřebu se osudy postav až trochu provinile bavit. Čím déle však ve svém chování setrvávaly, tím přibývalo hořkosti v podobě výčitek, pochybností, noření se do lží a zraňování citů ostatních. Spolu s dialogy, které měly co říct, a herci, kteří umí zahrát (nadšení z Cilliana a Andrewa), mi ke spokojenosti nechybělo moc. Tady však spíš přebývalo. Film směrem ke konci totiž začal bohužel stagnovat a rozmělňovat se. Úplný závěr pak v mých očích takřka vyšuměl do ztracena. Škoda. Přesto ještě solidní 4*. (27.02.2022)

Vzťahová dráma, ktorú natočil sám život. Oceňujem najmä príjemné civilné vyznenie, nezávislý kabátik a vynikajúce herectvo hlavných postáv. Na druhú stranu možno tu trocha pritlačili na city tou chorobou jedného z nich, pravdepodobne zaujímavejšie by bolo sledovať, ako by sa to celé vyvinulo bez tej tragédie. Ale i tak ide o nadpriemerný film. 75/100 (21.06.2019)

Je toho (na mě) jaksi moc: poměrně neúprosný film, do rána nepříjemný sen, komentář JitkyCardové a k tomu ještě Kreutzerova sonáta (čtu intenzivně, na bytě mám ruské nájemníky). A tak nevím odkud začít, nebo úplně odněkud jinud. nebo vůbec ne. Začnuu od názvu, jehož překlad do češtiny se mi tradičně nelíbí. Slovo "delikvent" bude nejlépe chápat v jeho nejobecnějším významu, tedy "ten, kdo se nějak provinil", tedy "období nepravosti". Od obhajob kriminálníků se naši delikventi příliš nelíší: "všechno se to stalo, aniž by si to uvědomovali, jakoby ve snu, najednou to tu bylo, jakási nepříčetnst, spadlo to z nebe". Ovšem všechno se to dalo předpokládat. Takhle to chodí v manželství (Tolstoj; absenci hlavního motivu, žárlivosti, není třeba litovat), až do tohoto stavu se manželství dostalo nyní (bezkrevnost, laxní postoje, nepevnost životních cílů, zde více komentář JC, včetně objasnění závěru: ona by chtěla (po čase) zase, on (už zase) ne.) (22.03.2020)

Na Dobu nevěrnou jsem si na Letní filmové škole vystál frontu zejména ze tří důvodů: 1) Mám rád divadelní hry Marka O´Rowea, hry napsané v té nejlepší irské tradici - drsně poetické a brutálně vtipné. 2) Zbožňuji Dublin. 3) Zbožňuji Andrewa Scotta. Nakonec to dopadlo tak, že ani v jednom ze tří bodů jsem nebyl tak docela uspokojen. Z Dublinu nevidíme takřka nic, jen obýváky, kuchyně, ložnice... Andrew Scott, ač je jeho postava zásadní, hraje zde spíše druhé housle. A místo černé irské komedie á la Martin McDonagh tu máme úplně typické komorní drama o manželském trojúhelníku, jakých jsme kdysi dávno sledovali bezpočet na Hallmarku. Kdovíjakých nových filmařských postupů a nápadů se tedy nedočkáme, většinu času jen někdo s někým sedí u stolu a povídá si. Ale přesto, že jsem dostal něco jiného, než jsem očekával, zklamaný jsem nebyl. Herci jsou výborní, scénář nikde neskřípe a představuje příběh opravdu "jako ze života". Celé je to velmi chladné, jako by se O´Rowe dovnitř mezilidských vztahů podíval chirurgickým skalpelem a zjistil, že skutečná láska neexistuje. Vtipné bylo, že na film se mnou šla kamarádka, která miluje Cilliana Murphyho. Když mělo dojít na erotické scény, natěšeně se předklonila, ale pak už jenom zapadala hlouběji a hlouběji do sedačky. Po skončení mi říká, že se jí to líbilo, ale kdyby měla hodnotit jen erotické scény, dává odpad! No jistě, protože The Deliquent Season je film anti-erotický a anti-romantický. V podstatě velmi chladný a hořký. Ale taky přesný a pozoruhodný. (19.08.2018)